Zboží za miliony znehodnotil český stát firmě jeho zajištěním v pět let trvajícím trestním řízení. Jenže podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) firma nezaložila žalobu v ČR výslovně na nesprávném úředním postupu nebo nezákonném jednání a ani u soudu takový postup nevymáhala. Ve stížnosti k ESLP namítla délku zajištění zboží pozdě. Pokud by ji ale namítla včas, nevyčerpala by vnitrostátní opravné prostředky. Navíc nebyla účastníkem trestního řízení a Úmluva negarantuje právo na odškodnění automaticky, uvedl Velký senát ESLP.
Ani ve druhém ze dvou sledovaných českých případů před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva se nejednalo o meritu věci. Soud se zabýval výlučně procesním aspektem a stížnost jako nepřípustnou zamítl pro opožděnost podání stížnosti, nevyčerpání vnitrostátních prostředků a nedostatek aktivní legitimace.
O prvním případu stížnosti Grosam v. ČR, kde Evropský soud pro lidská práva změnil dobu podání stížnosti a poté ji minulý týden pro opožděnost zamítl, Česká justice informovala.
Podobné znaky jako Grosam v. ČR nese i rozhodování v druhém případu Fu Quan v. ČR. Také v tomto případě Velký senát ESLP kromě dalšího rozhodl, že stížnost na délku zabaveného zboží v trestním řízení byla podána až v roce 2016, nikoli v roce 2014, jak vyplývá z konečného rozsudku Velkého senátu. I kdyby však stížnost ve znění z roku 2016 byla podána v roce 2014, byla by zamítnuta pro nevyčerpání vnitrostátních opravných prostředků stojí v rozsudku Velkého senátu ESLP.
Úplný rozsudek Velkého senátu ESLP ve věci Fu Quan v. ČR ze dne 1. června 2023 je zde.
Původně soud přiřkl satisfakci dvanáct milionů korun
Firma Fu Quan si na postup českého státu způsobenou zadržováním zboží podléhajícího zkáze u Evropského soudu pro lidská práva stěžovala už v roce 2014. Jednatele a ředitele firmy Vrchní soud v Praze zprostil obvinění v roce 2009 po pětiletém trestním řízení, avšak stát zboží zadržoval další rok a půl.
Firma mezitím vedla v ČR občanskoprávní řízení o odškodnění, které dovedla až k ústavní stížnosti, jež byla v roce 2013 odmítnuta. Mimo jiné proto, že podle Ústavního soudu nebyla firma, které stát v trestním řízení zabavil majetek, účastníkem tohoto trestního řízení.
Úplné znění odmítnutí ústavní stížnosti firmy Fu Quan z roku 2013 je zde.
O případu Fu Quan v. Česká republika už Česká justice podrobně informovala. Loni v dubnu rozhodl „malý senát“ Evropského soudu pro lidská práva, že ČR se dopustil porušení Úmluvy a má proto firmě vyplatit satisfakci ve výši 12 milionů korun.
Úplný text rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z 2. dubna 2022 je zde.
O jak zásadní skupinu judikatury jde, dokládá fakt, že k předmětnému rozsudku ESLP už v červenci 2022 odkazovali soudci českého Ústavního soudu v jiném případu žaloby o „odpovědnosti státu za škodu způsobenou právnické osobě nezákonným trestním stíháním fyzických osob, které ji ovládají“. V tomto případu znehodnotil český stát v trestním řízení firmě noktovizory.
Také o tomto rozsudku českého Ústavního soudu Česká justice informovala.
V září 2022 však panel soudců Evropského soudu pro lidská práva vyhověl žádosti české vlády a postoupil případ Fu Quan v. ČR k projednání k Velkému senátu ESLP.
Minulý týden prohlásil Velký senát ESLP bez veřejného projednání případu stížnost nepřípustnou ve všech bodech. Rozhodnutí je definitivní.
Irena Válová