Na čtyři roky navrhuje prodloužit vyplácení výživného dětí za neplatící rodiče ministerstvo práce a sociálních věcí. Některým rodičům končí po dvou letech od účinnosti zákona dvouleté vyplácení státního výživného. Bez pokračování výplat by se dostali do situace bez prostředků, neboť „vymáhací řízení“ s rodiči neplatiči jsou neúčinná.
Schválení novely je urgentní pro ty, kteří státní výživné pobírají dva roky nepřetržitě od účinnosti zákona, což je od 1. července 2021.
V současnosti stát vyplácí výživné na devět tisíc nezaopatřených dětí. Vyplývá to z důvodové zprávy k návrhu novely zákona o náhradním výživném, jak ji navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Poskytnutí dávky je podmíněno probíhajícím vymáhacím řízením na výživné (exekuce, řízení o soudním výkonu rozhodnutí), přičemž touto podmínkou stát deklaruje, že finanční pomoc poskytne těm, kteří jsou motivováni svou situaci řešit a nechtějí pouze přenést odpovědnost na stát,“ uvádí důvodová zpráva.
Státní výživné dva roky funguje
Současný zákon podle ministerstva práce a sociálních věcí funguje: „Zákon o náhradním výživném je z hlediska jeho původně zamýšleného cíle, tedy v situaci, kdy není nezaopatřenému dítěti ze strany povinné osoby hrazeno stanovené výživné a může tak být ohroženo chudobou, poskytnout tomuto dítěti po zákonem stanovenou dobu finanční podporu v podobě dávky náhradní výživné, plně funkční,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Nyní je maximální doba výplaty státního náhradního výživného 24 měsíců. Těm, kteří státní náhradní výživné pobírají, bude výplata končit bez náhrady. Tomu chce novelou ministerstvo práce a sociálních věcí zabránit. Navrhuje mimo legislativní plán novelou prodloužit dobu výplaty výživného od státu na 48 měsíců, a to od července 2023.
Nově tedy „nárok na náhradní výživné zanikne nejpozději po 48 výplatách náhradního výživného“ nebo ukončením situace, kdy je dítě nebo osoba nezaopatřená, uvádí novela.
Podle současného zákona za neplatiče výživné platí za splnění několika podmínek stát. Následně platby Úřad práce vymáhá Úřad práce jako pohledávky po povinných.
„Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce Úřad práce podá jen tehdy, byla-li vyživovací povinnost částečně plněna, převyšuje-li vyživovací povinnost 3 000 Kč nebo byly-li dřívější soudní výkony rozhodnutí nebo exekuce zastaveny,“ stojí v zákoně.
Ale nefunguje vždy, proto je nutno ho prodloužit
Současně ale zákon podle důvodové zprávy nefunguje vždy:„Zároveň se však v průběhu aplikace zákona o náhradním výživném ukázalo, že výše zmíněná ,dočasnost´ podpory, v zákoně definovaná zánikem nároku na dávku náhradní výživné nejpozději po 24 měsíčních výplatách této dávky, značně tvrdě dopadá zejména na příjemce náhradního výživného v těch situacích, kdy se vymáhat výživné po povinné osobě nedaří,“ stojí v důvodové zprávě.
Výplata státního výživného však kvůli stanovené době pobírání skončí: „Jde tedy o situace, kdy, ačkoliv jsou podmínky pro nárok na náhradní výživné nadále splněny (zejména podmínka probíhajícího vymáhacího řízení), nárok na dávku náhradní výživné zanikne z důvodu vyplacení předem určeného ,počtu´ vyplácených měsíčních splátek dávky,“ vysvětluje ministerstvo.
„Meritem předkládaného návrhu je umožnit čerpat dávku náhradní výživné po delší dobu, resp. poskytnout žadatelům či příjemcům této dávky větší množstevní dotaci měsíčních splátek této dávky, a tím prodloužit období, během kterého bude možné nadále pokračovat ve využití standardních nástrojů vymahatelnosti práva na výživné, apelovat na platební morálku povinného a celkově přispět k větší finanční stabilizaci rodiny,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Irena Válová
