Soudkyně přesvědčovala odsouzeného, ať si rozmyslí obnovu řízení. Hrozilo jí i stíhání

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 (OS) Dana Šindelářová bude mít rok o pětinu nižší plat. Kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS) v čele s Davidem Hipšrem schválil ve čtvrtek dohodu, kterou soudkyně uzavřela s vedením Městského soudu v Praze (MS). Šindelářová postupovala velmi neotřele v případu muže, který byl odsouzen jako uprchlý a po zadržení soudkyni neúspěšně žádal o doručení rozsudku, jeho zrušení a opakování hlavního líčení.

Zkušená trestní soudkyně a dlouholetá místopředsedkyně OS pro Prahu 1 Dana Šindelářová se dopustila velmi zásadního profesního přešlapu. A to v době, kdy byla dočasně přidělena k MS v Praze. V dubnu 2021 totiž policie zadržela v Polsku v Čechách v nepřítomnosti odsouzeného muže, kterého obratem předala českým orgánům.

Muž poté opakovaně žádal o to, aby mu byl zaslán rozsudek v jeho věci, přičemž ten mu soudkyně poslala až o dva měsíce později. Následně se třikrát dožadoval zrušení rozsudku a opakování hlavního líčení. Opět neúspěšně, přičemž muž následně absolvoval dvě vazební zasedání. Na prvním mu soudkyně Šindelářová doporučovala, ať tak nečiní, že by se řízení muselo celé opakovat a hrozil by mu pravděpodobně i vyšší trest. Na druhém mu zase radila, aby spíše zvažoval žádost o milost.

Odsouzený v nepřítomnosti má přitom právo jak na bezodkladné doručení rozsudku, tak na nové projednání obžaloby za jeho účasti.

Mohlo by vás zajímat

Kněz si vydržoval dívku na sex, Štrasburk rozhodl, že české orgány případ řádně nevyšetřily

Vedle průtahů se tak soudkyně dopustila závažného porušení svých povinností. Jak kárný senát konstatoval v krátkém odůvodnění při rozhodnutí, muž byl totiž více jak rok v nejistotě, zda vykonává původní trest, anebo je ve vazbě a čeká na nové projednání věci.

Jak navíc vyplynulo z dnešního jednání kárného senátu, vedení MS v Praze dokonce zvažovalo, zda soudkyně svým jednáním nespáchala trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Nakonec se přiklonilo k podání kárného návrhu, vedeno zásadou subsidiarity trestní represe. Bylo přihlédnuto také k tomu, že ve věci nakonec nedošlo k nezákonné vazbě a nebyl tedy ani negativní následek. Uzavřená dohoda pak zohlednila, že soudkyně od počátku pochybení přiznávala a celé věci litovala.

Lítost a stud za své jednání, které označila jako zkratkovité, vyjádřila soudkyně i při čtvrtečním jednání kárného senátu. Zmínila, že k jejímu pochybení měla přispět i mužova obhájkyně, která podle soudkyně podávala zmatečné návrhy.

Petr Dimun