Soudce Okresního soudu v Teplicích (OS) Miroslav Čapek neuspěl s kasační stížností proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS), který zamítl jeho žalobu proti výtce. Tu soudci Čapkovi uložil bývalý předseda OS za to, že příliš spěchal s nařízením vazebního řízení, přičemž o jeho termínu informoval telefonicky pouze obhájce, zatímco státní zastupitelství obeslal datovou zprávou.
Soudce trestního úseku teplického okresního soudu Miroslav Čapek pochybil, když na jaře před dvěma lety nařídil vazební zasedání tak, že o něm informoval s předstihem 24 hodin dozorového státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ) pouze zprávou do datové schránky. Pro takovou rychlost postupu ve věci totiž nebyl důvod, když návrh obdržel od státního zástupce o týden dříve a lhůta měla uplynout až o další dva týdny po nařízeném vazebním zasedání. Soudce Čapek měl navíc při svém postupu zvýhodnit obhájce, kterého o termínu informoval telefonicky.
K takovému závěru dospěl nejdříve senát KS v Ústí nad Labem, který zamítl Čapkovu žalobu proti výtce, kterou za tento postup soudci uložil tehdejší předseda soudu. Aktuálně pak Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl i Čapkovu kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí.
Soudce Čapek argumentoval tím, že postupoval standardně a dozorového státního zástupce KSZ v Ústí nad Labem informoval s dostatečným předstihem 24 hodin.
Pracovní doba začíná v 7 hodin
I kdyby podle něho platilo, že datovou zprávu, kterou nechal odeslat v časných odpoledních hodinách předchozí den, si příslušný státní zástupce přečte až na druhý den ráno, pracovní doba začíná na KSZ v sedm hodin. Vzhledem k tomu, že dojezdová vzdálenost z Ústí nad Labem do Teplic je 30 minut, měl by tedy případně i zastupující státní zástupce dostatek času prostudovat si příslušný spisový materiál.
Podle soudce Čapka je navíc v těchto případech obvyklá praxe, že soudce vyrozumí stranu obhajoby telefonicky, neboť na rozdíl od státního zastupitelství, které je personálně dobře obsazeno, bývá u advokátů naopak problém s účastí a případnou substitucí.
Ovšem jak senát KS v Ústí nad Labem, tak NSS jeho argumentaci nepřisvědčil.
Oba senáty dospěly k závěru, že při vazebních řízení se má sice postupovat rychle a bez zbytečných zdržení, avšak zároveň nikoliv „bezhlavě a na úkor státního zastupitelství jako druhé strany trestního řízení“. Soudce Čapek si podle obou senátů musel být vědom, že jeho postup, navíc v době pandemie Covid, způsobí na straně státního zastupitelství komplikace a možná zapříčiní neúčast dozorového státního zástupce u vazebního zasedání.
Dostatečný prostor na přípravu
Drobným nedostatkem v práci soudce tak podle NSS může být nesprávný postup při přípravě vazebního zasedání, kdy předseda senátu vyrozumívá obě strany a poskytuje jim dostatečný prostor na přípravu.
„Vazební zasedání by tedy mělo být nařizováno s takovým časovým odstupem, aby i při vědomí nutnosti urychleného rozhodování měli obhájce a státní zástupce možnost se na něj náležitě připravit za účelem přednesení argumentace k vazbě dotyčné osoby, a to za podmínek, které je nebudou stavět do podstatné nevýhody ve srovnání s protistranou, neboť také při tomto úkonu se uplatňuje zásada kontradiktornosti řízení,“ konstatuje se v aktuálním odůvodnění rozhodnutí NSS.
„Lze tedy shrnout, že stěžovatel jednal v rozporu s ustanovením § 73e odst. 2 trestního řádu, když dobu vazebního zasedání stanovil urychleně bez náležitého neformálního upozornění tak, že se ho nemohl zúčastnit dozorový státní zástupce, čímž došlo k podstatnému znevýhodnění této strany trestního řízení oproti obhajobě. Jedná se přitom o zaviněné porušení soudcovských povinností stanovených v § 80 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona o soudech a soudcích, neboť stěžovatel uvedeným postupem při přípravě vazebního zasedání ohrozil důvěru v nestranné rozhodování soudu a neposkytl státnímu zástupci plnou možnost k uplatnění jeho práv,“ uzavřel NSS.
Petr Dimun
