Senát Městského soudu v Praze (MS) minulý týden vyhověl žalobě státní zástupkyně Antonie Zelené proti odvolání z funkce vedoucí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Plzni (OSZ). Soud opět shledal částečně nedostatečné odůvodnění odvolání ze strany ministryně spravedlnosti.
Okresní státní zastupitelství v Plzni vede opět Antonie Zelená. MS v Praze 26. května, jak informoval web Aktuálně.cz, vyhověl její žalobě a zrušil rozhodnutí o jejím odvolání z funkce. To učinila ještě v září 2021 tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Jednalo se přitom již o druhé rozhodnutí ministryně o odvolání Zelené z funkce. Zelená se totiž bránila žalobou, které vyhověl v červnu 2021 MS v Praze (https://www.ceska-justice.cz/2021/06/soud-zrusil-rozhodnuti-benesove-o-odvolani-zelene-z-cela-plzenskeho-statniho-zastupitelstvi/). A to v podstatě ze stejných důvodů, jako musel učinit i nyní.
Ministerstvo, respektive ministryně jako druhostupňový orgán, totiž nerespektovaly závazný právní názor soudu. Ten jim vytkl, že v rozhodnutí nebylo dostatečně popsáno, jakých prohřešků se měli dopustit jednotliví státní zástupci, u nichž měla Zelená postupovat při řešení odlišně a dopustit se tak manažerského pochybení ve vedoucí funkci.
Rozsudek najdete zde.
„Žalovaný (v rozporu se závazným právním názorem zrušujícího rozsudku) vůbec nekonkretizuje tvrzená pochybení X., ani pochybení dvou státních zástupců, čeho konkrétního se všichni tři měli v pozici státních zástupců dopustit. Tedy co konkrétně představovala jejich pochybení, kdy se tomu tak mělo stát, po jak dlouhou dobu pochybení trvala, kdy a jak je žalobkyně zjistila, co udělala žalobkyně, když jejich pochybení zjistila, jaká přijala opatření, jak realizaci opatření kontrolovala a na základě čeho konkrétního dospěla v případě X. k podání dvou návrhů na zahájení řízení a dvou státních zástupců jim udělila ústní výtku. Jinými slovy, jaká byla konkrétní pochybení třech státních zástupců, jak je žalovaný porovnal a z tohoto porovnání, jaké dovodil závěry ve vztahu k žalobkyni. Z takto zcela nespecifikovaných pochybení tří státních zástupců nelze ohledně tvrzeného zvlášť závažného pochybení žalobkyně jako vedoucí státní zástupkyně učinit jakýkoli (natož přezkoumatelný) závěr, čeho konkrétního se ve funkci vůči nim závažným způsobem měla dopustit v rámci selhání manažerské pozice, když mezi nimi měla dělat „pracovní rozdíly“. Nikoli veškerá manažerská pochybení jsou závažnými, aby byla schopna odvolat státní zástupkyni z vedoucí funkce. Závažnosti předmětné věci musí odpovídat precizace napadeného rozhodnutí, a to nejen výroku, který se skládá v dané věci z jednotlivých dílčích pochybení (závažným způsobem), ale především odůvodnění. Pokud se ve výroku v části uvedené pod třetím dlouhým odsekem rozhodnutí prvostupňového orgánu (která je meritem aktuálního soudního přezkumu) uvádí, že žalobkyně „ neřešila přinejmenším stejně závažná pochybení ostatních státních zástupců“, pak která konkrétní stejně závažná pochybení, a kterých ostatních státních zástupců, než tří shora jmenovaných, žalovaný ani neřešil. Skutková věta musí odpovídat zjištěným skutečnostem, má-li obstát v soudním přezkumu. Jinými slovy obecná pochybení X., a toliko odkaz na pochybení dvou dalších státních zástupců nelze vzájemně porovnat, v čem měla být pochybení shodná, případně i odlišná, aby soud mohl ověřit a přezkoumat vlastní úvahy a hodnocení žalovaného, i k otázce, jak se žalovaný vypořádal s jejich srovnáním, resp. porušením žalobkyně rovného přístupu za srovnatelná (obdobná) pochybení vůči nim,“ uvádí se v odůvodnění aktuálního rozhodnutí.
Nyní bude muset ve věci opět rozhodnout ministr spravedlnosti. Ten může také podat proti rozhodnutí MS kasační stížnost.
Petr Dimun
