Laičtí přísedící u soudů se mají od ledna podílet jen na rozhodování krajských soudů o nejzávažnějších zločinech, a to zejména násilného charakteru. S účastí laických přísedících v soudních senátech u pracovněprávních sporů ani v trestních senátech okresních soudů už ministerstvo spravedlnosti nepočítá. Cílem novely, kterou úřad odeslal do připomínkového řízení, je zefektivnit fungování soudů.
O možnosti zrušit či omezit roli laických přísedících se diskutuje dlouhodobě. Aktuální návrh podle ministerstva reaguje na komplikace spojené se sestavováním soudních senátů a na související, často nepřiměřenou délku soudních řízení. Soudci si stěžují, že přísedících je málo a v případě například jejich nemoci se líčení musí odročit a dochází tak k průtahům. Snížit by se měla i administrativní zátěž soudů.
Navrhuje se opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů:
- v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a
- v trestním řízení na úrovni okresních soudů.
„Návrhem zákona je sledována jednak potřeba vyhovět požadavkům aplikační praxe na omezení účasti laického prvku na co nejmenší množství případů, ale i legitimním požadavkům mezinárodního společenství a veřejnosti na zachování účasti laického prvku při rozhodování soudů v těch případech, kdy je to důvodné,“ napsalo ministerstvo v předkládací zprávě.
Přísedící z lidu by tak nadále měli být součástí soudních senátů jen v případech zvlášť závažné trestné činnosti s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby. Účast přísedících na rozhodování novela výslovně připouští také u vraždy novorozeného dítěte matkou, která do kategorie zvlášť závažných zločinů nespadá. Majetkovou a hospodářskou trestnou činnost proti tomu přísedící nebudou řešit vůbec. Obvykle totiž bývá vysoce odborně náročná, uvedlo ministerstvo.
U okresních soudů přísedící přestanou působit a rozhodovat bude samostatně soudce. Při zrušení přísedících u okresních soudů a omezení jejich zapojení do rozhodovací činnosti krajských soudů v trestních věcech stát podle odhadů ministerstva ušetří zhruba osm milionů korun ročně. „Ušetřené finanční prostředky v řádech jednotek milionů korun mohou být použity na zvýšení paušálních náhrad přísedících či na jejich vzdělávání.“ doplňuje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav. Ty nebyly valorizovány od roku 1996.
Přísedícími se mohou stát svéprávní a bezúhonní čeští občané, kterým je nejméně 30 let. Volí je zastupitelstva obcí, respektive krajů, a to na dobu čtyř let, přičemž přísedící může být zvolen i opakovaně. Počet přísedících, kteří mají být zvoleni, si stanoví podle potřeby daného soudu jeho předseda.
U českých soudů loni působilo 5017 přísedících, z toho 4025 u okresních a 992 u krajských. Převažují mezi nimi ženy a také lidé důchodového věku – zhruba třetině přísedících je přes 70 let. Celkový počet přísedících se postupně snižuje, například v roce 2008 jich bylo 7102. Celková výše vyplacených náhrad přísedícím se dlouhodobě pohybuje okolo 13 milionů korun ročně, loni to bylo 12,5 milionu.
Problematika přísedících byla konzultována na sérii tzv. kulatých stolů se zástupci justice, Kanceláře veřejného ochránce práv a Ústavu pro otázky soudnictví. Návrh zrušit přísedící v určitém rozsahu je rovněž jedním z opatření tzv. Antibyrokratického balíčku – justice předloženého ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády, který byl vládou projednán dne 14. června 2023.
(čtk, epa)
