Evropský soud pro lidská práva (ESLP) tento týden jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu. Šest soudců obecných soudů se na ESLP obrátil.o proto, že v daném období se opakovaně měnila platová základna pro soudce – konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.
Ve věci Kubát a ostatní proti České republice štrasburský soud posuzoval šest stížností podaných soudci obecných soudů. Evropský soud pro lidská práva v aktuálním rozsudku argumenty odmítl. U práva na spravedlivé řízení shledal, že všechna rozhodnutí českých soudů ve věcech stěžovatelů byla dostatečně odůvodněna. Tato rozhodnutí plně respektovala dosavadní plenární nálezy Ústavního soudu v dané oblasti, v nichž pečlivě objasnil, proč i v případech zrušení právní úpravy soudcovských platů platí obecné pravidlo, že takový nález má účinky pouze do budoucna. V individuálních případech již tedy nebylo potřeba tento přístup zvlášť podrobně zdůvodňovat. K porušení práva na spravedlivé řízené proto nedošlo.
Zmrazení platů soudců je stále aktuální – k úpravám zřejmě dojde i pro příští rok a soudci se pak pravděpodobně opět obrátí na Ústavní soud. Jaká zásadní rozhodnutí v minulosti ke zmrazení platů padla?
Červenec 2013
V červenci 2013 Ústavní soud (ÚS) zrušil tehdy aktuální způsob výpočtu mzdové základny. Podle nálezu byl nutný návrat k trojnásobku. Zároveň se ale ÚS postavil proti zpětnému dorovnání platů. Již v květnu 2012 ÚS zrušil dočasně sníženou platovou základnu pro roky 2012 až 2014. Postavil se také proti obecnému snížení platové základny na 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy. Koeficient ponechal v zákonu jen do konce roku, jinak se vyslovil pro návrat k trojnásobku.
Prosinec 2014 – zásah Nejvyššího soudu
Období 2012 až 2014 se týkal také spor o zpětné doplacení peněz, o které přišli soudci kvůli nesprávnému koeficientu pro určení mezd. V prosinci 2014 Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovování platové základny, od níž se odvíjejí platy soudců, správný statistický údaj. Resort vycházel z údaje, jenž zahrnoval zkrácené úvazky, které ovšem průměr mezd snížily. Na chybu upozornily brněnské soudy už o dva roky dříve. Soudci v této věci podali více žalob, z nichž si NS vybral jako pilotní žalobu podanou soudkyní z Brněnska. NS jí přiznal dorovnání platu, čímž vznikl nárok také dalším soudcům.
Únor 2015
V únoru 2015 vláda souhlasila s dohodou o platech. Soudci měli zpětně dostat peníze za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávné platové základně, ne však peníze o něž přišli kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. V srpnu 2016 ÚS zrušil část verdiktu Nejvyššího soudu, který otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů. Plénum US tak vyhovělo stížnosti, která směřovala k vyjasnění sporné věci ohledně výpočtu platů v případě soudců, kteří nepřistoupili na dohodu o kompromisním dorovnání. Soudci, kteří nepřistoupili na mimosoudní vyrovnání se státem o částečném dorovnání platu se pak soudní cestou se domáhali zpětného doplacení platu.
Loni v lednu vzrostly platy soudců a státních zástupců zhruba o šest procent. Od února je ale stejně jako vrcholným politikům snížila na předloňskou úroveň novela koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze o úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem se tímto zákonem zabývá ÚS. Kvůli snížení platů v justici v letech 2021 a 2022 se na ÚS letos obrátil Okresní soud v Mladé Boleslavi.
Materiální zabezpečení patří k nezávislosti
ÚS se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.
Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením.
Platy soudců se odvíjejí stejně jako platy vrcholných politiků od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem této průměrné mzdy a zákonného koeficientu tři. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí v příslušném sdělení, pro tento rok činí 113.709 korun. Platová základna státních zástupců je podle zákona o desetinu nižší, letos představuje 102.338,1 Kč.
Platy soudců okresních, krajských a vrchních soudů se stanovují podle počtu let práce. Stejně to platí pro státní zástupce. Soudci okresního soudu letos pobírají 100.100 Kč až 171.800 korun měsíčně, tedy o 11.300 až 19.400 korun víc než loni. Soudcům krajských soudů se zvýšily platy z loňských 96.900 až 168.500 korun na 109.200 až 189.900 korun. O 13.400 až 23.600 korun vzrostly platy soudců vrchních soudů, a to na 119.400 až 209.300 korun.
Vyšší platy než řadoví soudci a státní zástupci mají jejich nadřízení. Nejlépe placeni pak jsou soudci Ústavního soudu. Měsíční odměna jeho předsedy letos vzrostla o 37.200 na 329.800 korun a soudců z 207.800 na 234.300 korun. Předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu pobírají měsíčně 284.300 korun, o 32.100 korun víc než loni. Soudcům těchto soudů stoupl plat ze 185.700 na 209.300 korun.
(čtk, epa)
