Práce na dohody zřejmě bude v zákoně přesněji vymezena, čímž bude předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. Část navrhovaných změn zákoníku práce vychází z dvojice unijních směrnic, které měly být převedeny do českého práva nejpozději od loňského srpna a Česko za zpoždění bude platit.
Opozice stáhla své úterní veto na projednání novely na nynější schůzi, kterou zdůvodnila nejasnostmi ohledně přesčasové práce a dohod o provedení práce nebo činností ve zdravotnictví. Pro tuto oblast má podle návrhu skupiny poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) platit pětiletá výjimka na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru osm hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně.
Smyslem úpravy je zajistit dostupnost a kvalitu zdravotní péče a vytvořit časový prostor pro systémové řešení, uvedl Kaňkovský. Úprava, která s výjimkou záchranářů znamená až 416 hodin přesčasové práce ročně, platila v letech 2008 až 2013, podotkl. Poslanec ANO Milan Brázdil navrhl uzákonit čtyřiadvacetihodinové služby.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil poslanecké úpravy novely projednat se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Poznamenal, že úpravy dohod o provedení práce jsou potřebné, neboť ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.
Mohlo by vás zajímat
Česká justice úpravy zákoníku práce dlouhodobě sleduje. K novele upravující home office či dohody jsme uspořádali klatý stůl.
Sněmovní hospodářský výbor na návrh Ivana Adamce (ODS) doporučil, aby zaměstnavatel byl povinen navrhnout pracovní dobu zaměstnanci pracujícím na dohodu v případě, že se jedná o práce zcela nebo převážně předvídatelné. V ostatních případech se má zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem na výkonu práce v předem zaměstnavatelem určených referenčních hodinách a zároveň stanovit minimální lhůtu pro oznámení o výkonu pracovního úkolu zaměstnancem. Jan Berki (STAN) navrhl zákonem umožnit obecnou výjimku z povinnosti rozvržení pracovní doby.
Výbor také doporučil uzákonit, že zaměstnavatel bude oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo organizacemi, které zastupují nadpoloviční většinu, pokud to většina zaměstnanců neodmítne. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) navrhla zmírnit zákaz těhotným zaměstnankyním pracovat přesčas, pokud se k tomu kvůli přivýdělku rozhodnou dobrovolně. Zaměstnavatel by podle novely nesměl nařídit práci přesčas ani rodičům dětí do jednoho roku věku.
Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) navrhla umožnit účast ve výběrovém řízení na vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru také těm, kteří tyto funkce dosud zastávali, aniž by měli požadované odborné vzdělání. Matěj Ondřej Hájek (TOP 09) navrhl zrušit nárok na dovolenou u zaměstnanců na dohodu o provedení práce, pokud tak činí pouze u jediného zaměstnavatele. Poslanec ANO Robert Králíček navrhoval také zjednodušit doručování platového a mzdového výměru.
Novela má zavést pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Lidé pracující na dohody by také mohli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy by tito dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic. Nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby by podle návrhu měli lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit.
(čtk, epa)
