K 31. březnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 010 692 cizinců, což je oproti prosinci roku 2022 pokles o 9 procent. Jako důvod pobytu stále převažuje dočasná ochrana Ukrajinců, která tvoří takřka polovinu právního statutu cizích osob na území. Za poklesem počtu cizinců stojí především návrat některých držitelů dočasné ochrany zpět na Ukrajinu, uvádí vnitro. Loni žilo v ČR 1 116 154 cizinců. Roste nelegální migrace.
Vyplývá to z poslední zprávy o migraci, kterou čtvrtletně vydává ministerstvo vnitra. „K 31. březnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 010 6921 osob cizí státní příslušnosti, z toho 672 300 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 338 392 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ uvádí zpráva o migraci za 1. čtvrtletí roku 2023.
„Počet cizinců na území ČR klesl oproti konci roku 2022 o 9 procent, a to zejména z důvodu zániku části dočasných ochran, které nebyly jejich držiteli prodlouženy,“ stojí ve zprávě k důvodům poklesu cizinců. „Za poklesem stojí především návrat některých držitelů dočasné ochrany zpět na Ukrajinu,“ vysvětluje k tomu tisková zpráva ministerstva vnitra.
Úplná zpráva o migraci za 1. čtvrtletí 2023 je zde.
Mohlo by vás zajímat
Porovnání se stoupajícím trendem na konci roku 2022, kdy žilo na území České republiky o sto tisíc více cizinců, jak Česká justice informovala, je zde.
Vnitro: Důstojný život pro půl milionu Ukrajinců
Podle zprávy o migraci za 1. čtvrtletí roku 2023 se k 1. dubnu 2023 aktivně registrovalo 325 266 Ukrajinců s dočasnou ochranou v ČR. Ukrajinci se mohou průběžně registrovat až do 30. září. Pokud tak neučiní, dočasná ochrana jim zanikne. Celkem bylo Ukrajincům uděleno 504 107 dočasných ochran od začátku války až do 1. dubna 2023. Podle ministerstva vnitra jde o nejvyšší počet ze zemí EU.
„V únoru uplynul rok od nevyprovokované ruské agrese na Ukrajinu a už rok také trvala pomoc České republiky Ukrajině i ukrajinským občanům. Za tu dobu Česká republika pomohla téměř 500 000 uprchlíkům před ruskou válkou vést důstojný život. Česko tak mělo na počet obyvatel nejvyšší počet osob s dočasnou ochranou v celé EU. O podrobnostech o dočasné ochraně v Česku, fungování krajských asistenčních center pomoci a vybraných statistikách vydalo Ministerstva vnitra novou brožuru,“ uvádí se doslova v poslední zprávě o migraci.
Nelegální migrace narostla o 35 procent
Jaké jsou právní důvody pobytu cizinců na území? „U cizinců, kteří mají na území České republiky přechodný pobyt, převažuje účel pobytu dočasná ochrana (48 %) a zaměstnání (26 %), dále sloučení rodiny (10 %), studium (5 %) a podnikání (2 %),“ uvádí se ve zprávě.
Celkově mezi cizinci legálně žijícím na území převládají Ukrajinci (527 268), Slováci (117 492) a Vietnamci (66 751) před Rusy (42 985), Rumuny (20010) a Poláky (17 823).
Naopak roste počet nelegálních migrantů: „V období od 1. 1. do 31. 3. 2023 bylo zjištěno celkem 2 658 osob při nelegální migraci na území České republiky. Z toho nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici ČR se týkala 108 osob. Počet osob zajištěných ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích dosáhl 2 550. V porovnání s prvním čtvrtletí roku 2022 narostl počet zadržených osob při nelegální migraci o 35 %,“ uvádí k tomu zpráva ministerstva vnitra.
Asie a Afrika míří do EU přes Itálii
To koresponduje s celkovým nárůstem nelegální migrace do zemí EU na všech popsaných trasách. „V prvním čtvrtletí roku 2023 přicestovalo do Evropy přes Středomoří (Španělsko, Itálie, Řecko, Malta a Kypr) nelegálně celkem 35 521 migrantů, z toho 34 887 po moři a 634 po zemi. Oproti stejnému období v roce 2022 vzrostly zde příjezdy do Evropy o 102 %. V předcházejícím roce 2022 přicestovalo do Evropy nelegálně celkem 155 672 osob,“ uvádí k tomu zpráva.
Ztrojnásobil se například počet těch, kteří připluli východní středomořskou trasou do Řecka, a to o 90%. „Od začátku roku jsou nejčastějšími zeměmi původu migrantů připlouvajících do Řecka (k 28. 2. 2023) Stát Palestina, Afghánistán, Sierra Leone, Somálsko a Demokratická republika Kongo. Celkově za první čtvrtletí přicházeli nelegálně do Řecka státní příslušníci Sýrie, Státu Palestina a Afghánistánu,“ dodává k tomu detaily zpráva ministerstva vnitra.
Nejvíce cizinců z Afriky a Asie však míří do Itálie: „Celkově eviduje Itálie za první čtvrtletí roku 2023 o 303 % více nelegálních příchodů než za stejné období loňského roku. V porovnání s posledním čtvrtletím roku 2022 klesl počet příchodů o 17 %. V roce 2022 přicestovalo nelegálně do Itálie celkem 105 131 osob, tedy zhruba o polovinu osob více než v roce 2021. Centrální středomořská migrační trasa je tak dlouhodobě nejvytíženější v rámci migrace přes Středomoří,“ uvádí k tomu zpráva vnitra.
K nejčastějším zemím původu migrantů připlouvajících do Itálie patří Pobřeží slonoviny, Guinea, Pákistán a Bangladéš.
Méně Afričanů a Asiatů naopak přicestovalo do Španělska, a to o 30%. Rovněž na tzv. Balkánské stezce migrace klesla, a to o 22%.
Irena Válová
