Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal muže, který neúspěšně žádal o vrácení daně za spotřebovaný lehký topný olej. Celní úřad mu nevyhověl s vysvětlením, že dostatečně přesně neevidoval spotřebu. Podle NSS šlo o chybné rozhodnutí. Úřady sice musí dbát na správné stanovení daně, ale zároveň musí brát v potaz i práva daňových subjektů, uvedl soud v tiskové zprávě.
„To platí tím spíše v situaci, kdy je zjevné, že určitá neshoda není způsobena zlým úmyslem daňového subjektu, ale spíše jeho omluvitelným nedopatřením,“ stojí v rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Muž měl kotel na lehký topný olej v rekreačním objektu na Jičínsku. Používal kotel na topení a ohřev teplé vody. Zákon v takovém případě umožňuje žádat o vrácení spotřební daně. Daňové orgány však nárok neuznaly, protože muž prý není schopen prokázat, jaké množství minerálního oleje skutečně spotřeboval.
Neměřil totiž množství spotřebovaného oleje pomocí nákladného měřidla, ale výpočtem, což zákon umožňuje. Použil koeficient, k němuž dospěl na základě podílu objemu nádrže a jeho výšky, a řemeslnickým metrem měřil úbytek hladiny oleje v nádobě. Při stanovení koeficientu však nezohlednil, že nádoba má nepravidelný tvar, a proto výsledek není zcela přesný.
Daňové orgány nárok neuznaly a jejich názor podpořil i Městský soud v Praze. Nic na tom nezměnila ani zpětně doložená převodní tabulka od výrobce nádrže, která umožňuje snadno zjistit objem zůstatku oleje.
NSS připustil, že stěžovatelova evidence mohla být přesnější, zejména kdyby zaznamenával také údaj o výšce hladiny. I přesto však bylo podle soudců NSS možné hodnotu zpětně vypočítat na základě ostatních zaznamenaných ukazatelů, což také v rozsudku popsali.
„Stěžovatelovu evidenci nebylo možné označit jako libovolný a nijak nepodložený odhad spotřeby. Správní orgány i městský soud tedy pochybily, pokud stěžovateli odepřely nárok na vrácení spotřební daně,“ konstatoval soud. Nyní bude znovu rozhodovat Generální ředitelství cel.
(čtk)
