Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky? Tuto oblast má upravit čerstvá novela zákoníku práce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení. Novela zvýší odpovědnost subdodavatelů za zaměstnance v rámci smluvního řetězce. Má ochránit pracovníky ve stavebnictví. Cílem materiálu je ukotvit režim ručení v poddodavatelském řetězci tak, aby zaměstnanec v oblasti stavebnictví mohl činit odpovědným místo svého zaměstnavatele i příjemce služby v případě, že se zaměstnavatel ocitne v platební neschopnosti.
Návrh zákona provádí transpozici čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.
Pojem “vysílání“ zahrnuje situace, kdy pracovník dočasně vykonává práci v jiném členském státě, než ve kterém obvykle pracuje. Návrhem zákona dojde podle ministerstva k ukotvení režimu ručení v poddodavatelském řetězci v oblasti stavebnictví tak, aby zaměstnanec mohl činit odpovědným místo svého zaměstnavatele i dodavatele nebo dodavatele na nejvyšším stupni smluvního řetězce. „Cílem naopak není postihnout konečného příjemce služby, pro kterého je stavba, resp. stavební práce, prováděna,“ uvádí resort v předkládací zprávě.
Zákoník práce čelí častým novelizacím. Transpozice směrnic upravující pravidla pro home office či práci na dohodu je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Česká justice a Ekonomický deník k tématům pravidelně pořádají kulaté stoly. Na podzim jsme se například věnovali digitalizaci pracovního práva.
Přečtěte si reportáž: Soudy se v pracovních sporech staví spíše na stranu zaměstnanců a jsou přehnaně formalistické, zaznělo na kulatém stolu o digitalizaci
Návrh zákona si můžete přečíst zde.
V zájmu boje proti podvodnému jednání a zneužívání předpisů totiž mohou členské státy EU po konzultaci s příslušnými sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi přijmout nediskriminační a přiměřená dodatečná opatření, aby zajistily, že v subdodavatelských řetězcích může vyslaný pracovník činit vedle nebo místo zaměstnavatele odpovědným i příjemce služby, jehož je zaměstnavatel.
Ručení bude zakotveno až do výše minimální mzdy, platu a odměny z dohody v rozsahu, v jakém se zaměstnanec podílel na smluvním plnění pro dodavatele. Navrhovaná úprava se nebude týkat výlučně jen nadnárodního poskytování služeb, ale bude uplatňována také na vnitrostátní vztahy. „Právo na minimální mzdu představuje prvek ochrany zaměstnance (ochrana odměny). Materiál nepředstavuje nástroj ochrany tuzemských podniků (zaměstnavatelů) a nejedná se o zavedení překážek, které by měly negativní vliv na nadnárodní poskytování služeb. Pro zaměstnance lze návrh zákona zhodnotit jako užitečný z důvodu, že se v jejich prospěch přidává k prvnímu dlužníkovi mzdy, kterým je zaměstnavatel, ručitel, popř. dva ručitelé. Objektivně posouzeno má tedy takové pravidlo schopnost zajistit ochranu zaměstnanců v poddodavatelských řetězcích,“ uvádí předkládací zpráva.
Ministerstvo v této souvislosti odkazuje na závěry Soudního dvora EU v rozsudku C-60/03, Wolff & Müller GmbH & Co. KG, v němž zmíněný soud konstatoval možnost zákonné úpravy ručení zadavatele či objednavatele za dluhy vůči vyslanému zaměstnanci z důvodu nezaplacení minimální mzdy. V rozsudku je konstatováno, že článek 5 směrnice 96/71 (povinnost členských států přijmout vhodná opatření pro případ nedodržení směrnice a povinnost zajistit, aby pracovníkům byly k dispozici vhodné postupy pro plnění povinností stanovených zmíněnou směrnicí) nebrání vnitrostátním pravidlům, podle kterých stavební podnik, který pověří jiný podnik provedením stavebních prací, odpovídá jako ručitel, který se vzdal námitky předběžné žaloby věřitele vůči dlužníkovi, za závazky tohoto podniku nebo subdodavatele týkající se zaplacení minimální mzdy pracovníkovi nebo příspěvků společnému orgánu stran kolektivní smlouvy, jestliže minimální mzdu tvoří částka, jež má být zaplacena pracovníkovi po odečtení daní a příspěvků na sociální pojištění a podporu zaměstnanosti nebo odpovídajících dávek v oblasti sociálního zabezpečení (čistá mzda), pokud není přednostním cílem těchto pravidel ochrana odměny pracovníka nebo pokud je tato ochrana pouze druhotným cílem těchto pravidel.
Navrhuje se taktéž rozšířit informační povinnosti zaměstnavatele, který je poddodavatelem, pro účinnou ochranu zaměstnanců. Do zákona o inspekci práce se navrhuje zakotvit nové skutkové podstaty přestupků, stejně jako povinnost Státního úřadu inspekce práce na svých internetových stránkách zveřejňovat informace o právech zaměstnanců plynoucích z nově navrhované úpravy.
(epa)
