Návrat dvoustupňovosti, návrat na vrchní soudy v prvním stupni a odvolací senáty na nejvyšších soudech. To jsou nejzásadnější změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory. Ministerstvo novelu v úterý poslalo do připomínkového řízení. „Návrh jsme průběžně konzultovali se zástupci justice a v rámci těchto opakovaných konzultací jsme se s vrcholnými představiteli justice shodli na jeho základních parametrech,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Změny by měly platit až od roku 2025.
Průtahy v řízení, jízda v opilosti, nerespektování pokynů nadřízených nebo manipulace s dokumenty. To jsou jen některé z prohřešků soudců či státních zástupců, které v poslední době řešily kárné senáty. Řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů se nyní zásadně změní. Současný systém, kdy o kárných žalobách rozhodují smíšené kárné senáty při NSS, se sice osvědčil, avšak terčem kritiky bylo především to, že neexistoval odvolací stupeň. „Přezkum“ rozhodnutí kárných senátů tak prováděl jen Ústavní soud.
Cílem návrhu je podle resortu zejména posílení záruk zákonnosti zavedením instančního přezkumu na základě opravného prostředku a zvýšení efektivity řízení. Česká justice již o návrhu podrobně informovala.
„Návrh zákon obsahuje řadu změn. Například kárnými soudy mají být v prvním stupni vrchní soudy. Odvolacími kárnými soudy mají být Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Navrhuje se také odlišné složení kárných senátů. A novým složením senátů má být posílen soudcovský prvek,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
Více členů v senátu
V prvním stupni mají ve věcech soudců rozhodovat sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, soudce krajského soudu nebo okresního soudu, přísedícího státního zástupce, přísedícího advokáta a přísedící osoby vykonávající jiné právnické povolání.
U státních zástupců budou rozhodovat sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, tří přísedících státních zástupců a přísedícího advokáta.
A nakonec u exekutorů to budou sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, dvou přísedících soudních exekutorů, přísedícího advokáta a přísedící osoby navržené veřejným ochráncem práv.
Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu mají být osmičlenné. Kromě řízení ve věcech nejvyššího státního zástupce. Mají být složené ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu a dále dvou přísedících – ve věcech soudců dvou advokátů, ve věcech státních zástupců dvou státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů dvou soudních exekutorů. Ve věcech nejvyššího státního zástupce má být kárný senát složený výlučně ze šesti soudců. Předsedou kárného senátu je soudce příslušného soudu, jeho zástupcem soudce druhého nejvyššího soudu.
Losování ze seznamu
Systém tvorby kárných senátů má být zachován. I nadále tedy budou kandidáti navrhováni do seznamů, ze kterých budou losováni. Návrh též umožňuje zřízení osmičlenného velkého kárného senátu, složeného ze soudců kárných senátů odvolacích kárných soudů, a to čtyř soudců Nejvyššího soudu a čtyř soudců Nejvyššího správního soudu. Členy velkého kárného senátu losují předsedové odvolacích kárných soudů. Soudci obou soudů se střídají v řízení velkého kárného senátu.
Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Chce také omezit okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu. Nynější znění zákona totiž umožňuje kárně obviněnému, aby se účelově vzdal funkce – tím zastaví kárné řízení, čímž se nejen vyhne sankci, ale dosáhne také doplacení platu, na které by v případě svého odvolání z funkce neměl nárok.
Návrh rovněž usiluje o rozšíření okruhu případů, v nichž lze od soudce či státního zástupce žádat úhradu způsobené škody. Nově to má být možné i při uložení výtky za nedostatky v práci. Výtka by měla být nově přezkoumatelná kárným senátem, nikoliv pouze ve správním soudnictví jako nyní.
Nejčastěji žalují předsedové na okresech
Nejčastějšími kárnými žalobci jsou u soudců předsedové okresních soudů, kteří od října 2008 do listopadu loňského roku podali 169 žalob z celkových 302. Pro srovnání, ministři spravedlnosti jich v témže období podali 37 a ombudsman dvě. Stejně tak u státních zástupců podávali kárné žaloby nejčastěji šéfové okresních státních zastupitelství – 60 z celkových 129. Ministři spravedlnosti kárně zažalovali státní zástupce v osmi případech. Naopak u exekutorů byli ministři zdaleka nejčastějšími kárnými žalobci, a to ve 148 případech z 215.
Kárné žaloby, které obdržel Nejvyšší správní soud:
| Rok | Soudci | Státní zástupci | Exekutoři |
| 2019 | 14 | 10 | 3 |
| 2020 | 22 | 8 | 3 |
| 2021 | 19 | 5 | 3 |
| 2022 (do 25.11.) | 14 | 5 | 3 |
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR
Výběr opatření:
- přezkum výtky kárným soudem (dosud přezkum provádějí správní soudy),
- postup pro koordinaci kárných navrhovatelů (kárných žalobců),
- změny týkající se dokazování,
- změny právní úpravy lhůt pro podání kárného návrhu a pro zánik kárné odpovědnosti,
- dále se navrhuje zavedení obdoby dohody o prohlášení viny a přijetí trestu v kárném řízení, a to dohody o vině a kárném opatření, navrhuje se též rozšíření okruhu případů, ve kterých lze požadovat od soudce a státního zástupce zaplacení regresní úhrady
- Navrhuje se dělená účinnost, a to účinnost dnem 1. ledna 2025, nicméně ustanovení potřebná pro tvorbu nových kárných senátů by měla nabýt účinnosti dnem 1. července 2024.
Před rokem 2009 bývala kárná řízení dvoustupňová. Kárné žaloby řešily nejprve senáty vrchních soudů, odvolání pak Nejvyšší soud. Po opakované kritice některých rozhodnutí, zejména kvůli údajným projevům profesní solidarity, vznikl nový systém, sice jednostupňový, ale při zastoupení více právních profesí. O soudcích, státních zástupcích a exekutorech tak nerozhodují jen jejich stavovští kolegové, ale také třeba zástupci advokacie a akademici.
(epa, čtk)
