Technologie budou mít stále více zásadní vliv na strategii i na taktiku vedení ozbrojeného boje na všech úrovních. Od velkých válečných strategií po to, jakými způsoby budou armády válčit, řekl na Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky náčelník Generálního štábu Karel Řehka. „Dnes začíná stále méně a méně záležet na tom, jak daleko jste od linie doteku. Prostě jsme zranitelní a klasický bezpečný prostor v podstatě přestává existovat,“ upozornil ve svém vystoupení Karel Řehka.
„Moderní technologie, jak se ukazuje, nic nemění na podstatě, nebo povaze války, ale velmi mění její charakter. Stále platí, že se jedná o použití síly k dosažení cílů, pořád je to souboj vůlí, stále tam hrají roli lidé a to pořád platí a bude to platit. Stejně tak jako svatá trojice, ať už je to náhoda, důvod, nenávist, všechny tyto věci. Frikce ve válce (náhodné a nepředpokládané události – pozn. red.), mlha války (situace, kdy jedna nebo obě válčící strany mají jen malý nebo nulový přehled o rozmístění a konání nepřítele a svá vlastní důležitá rozhodnutí provádějí na základě odhadů nepřátelské činnosti – pozn. red.) a tak. To stále platí. Ale samozřejmě s každou technologií se velmi vyvíjí charakter a to vidíme i dnes na Ukrajině, ale už v podstatě i na každém válečném konfliktu. Technologie má a bude mít zásadní vliv na strategii i na taktiku vedení ozbrojeného boje. A bude mít opravdu vliv na všech úrovních. Od velkých strategií až dolů po to, jak bude armáda válčit,“ zahájil náčelník Generálního štábu Karel Řehka své vystoupení na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně.
Z generálova pohledu dnes ale ze strategického hlediska nastává změna některých paradigmat.
„Asi nemá cenu se teď snažit vykládat něco o geopolitice, nebo změně bezpečnostní architektury a jejich dopadech a podobně. Ale co je podle mě pro mně, jako náčelníka genštábu, zásadní změnou paradigmatu je to, že si připouštíme, že ozbrojený konflikt velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem, vysoké intenzity a který může trvat dlouhou dobu, prostě klasická větší válka, může hrozit i v Evropě. To myslím zásadní a musíme to připustit, protože jsme žili v době, kdy jsme si něco podobného nepřipouštěli a navíc to strategické dokumenty téměř vylučovaly, platily principy odložené potřeby apod. Dnes už víme, že to není nemožné, ba dokonce říkáme, že pravděpodobnost, že by k něčemu podobnému mohlo dojít, roste s tím, jak se vyvíjí bezpečnostní situace a proto je potřeba se na to dlouhodobě chystat,“ zdůraznil Karel Řehka.
Před ním, jako náčelníkem generálního štábu, nyní stojí „úplně jiný set problémů“, než ty, na které se armáda chystala v minulosti.
„Samozřejmě to hodně diskutujeme s protějšky v alianci a řešíme i věci, které se třeba dříve v oblasti technologií tolik neřešily jako například, že operační kapacita není jen o kvalitě technologické, ale je to i o kvantitě a vždy je to i o hledání nějakého balancu a rovnováhy mezi tím,“ pokračoval Řehka.
Mohlo by vás zajímat
„Každopádně co dnes určitě vidíme a co má dopad a je to provázáno s technologiemi, že přestává existovat fakticky nějaký bezpečný týl, bezpečné zázemí. To se přesně ukazuje na Ukrajině, ale v podstatě k tomu, abychom to pochopili ani tento konflikt nepotřebujeme, je to ve všech doménách. Samozřejmě kybernetická nebo vesmírná doména, ty fyzické hranice hranice úplně neznají, na rozdíl od klasických pozemních domén, ve kterých se jedná o klasické systémy kinetické, ať to jsou různé hypersonické střely, střely s plochou dráhou letu, dostupnost balistických střel pro různé státy a podobně. Dnes začíná stále méně a méně záležet na tom, jak daleko jste od linie doteku. Prostě jsme zranitelní a klasický bezpečný prostor v podstatě přestává existovat,“ upozornil Řehka.
Co se v poslední době podle Řehky stále více ukazuje, a souvisí to s připuštěním většího konfliktu v Evropě, je mimo jiné obtížnost zachování válečné výroby.
„Myslím, že to se odrazí i v nových strategických dokumentech. Existence silného obranného průmyslu je a prostě bude zásadní pro naši obranu a bezpečnost. A bude to zásadní i pro zachování know-how a potřebné kvalifikované síly uvnitř státu,“ podotkl Řehka.
Podle něj se dále ukazuje význam a důležitost kyberprostoru ve válečných konfliktech.
„Někteří lidé sice v souvislosti s Ukrajinou říkají, že když před vámi stojí tank, tak vám kybernetický prostor nepomůže, ale to je jen zjednodušování reality. Ve skutečnosti kyberprostor a jeho význam ve válce dále narůstá, a to přesto, že v určitých fázích ozbrojeného konfliktu nemusí být tak rozhodující. Samozřejmě to dává příležitost nejenom k letálním (smrtícím. – pozn. red.), ale i neletálním, řekněme nekinetickým, útokům na infrastrukturu a systémy státu, ale také třeba k působením na lidi. To je velmi zásadní, protože jak jsem říkal, stále platí, že válka je souboj vůlí a pokud společnost nemá vůli, tak v té válce skončila. Právě v kyberprostoru se dnes do značné míry rozhoduje o tom, jak vojáci a občané chápou probíhající válku na Ukrajině a jiné. Každý jeden občan je, a v budoucnu bude, vystaven nějakému vlivovému působení. A samozřejmě s nástupem přelomových technologií, které jsou zavedené a běžně dostupné už dnes, je stále obtížnější tomu čelit,“ nastínil náčelník Generálního štábu.
Řehka v souvislosti s Ukrajinou připomněl i zásadní využití civilních technologií.
„Když se podíváte na mobilní telefony, ty už dnes nejsou jen komunikačními zařízeními, ale optickými senzory, senzory pro určování polohy, šifrovacími komunikačními zařízení. Mají to spousty funkcí, jsou připojeny do globální sítě a z každého držitele mobilu se dnes může stát účastník bojů. Může ovlivňovat boj, podávat zpravodajské informace, je to prostě senzor. Dnes vidíme u mobilů na Ukrajině v různých situacích, což je sice částečně dané improvizací, která je někdy nutná, možnosti využití takovýchto technologií jak na straně civilistů, třeba ve prospěch armád, ale také na straně vojáků. Nad čím se někdy zamýšlím, a přijde mi to jako paradox, že jsem schopen s telefonem při běžném životě dělat neuvěřitelné věci: nenosím něco v hlavě, mám v něm spoustu informací, jsem schopen se s ním navigovat po městě, dohledat si informace, všechno, a zrovna v tu chvíli to, co potřebuji, v kolik mi kam jede autobus, kde mám být. Je to jednoduché a dnes běžné, ale bohužel tyto užitečné technologie nejsme schopni využívat v armádě. Častokrát kvůli různým omezením, které si klademe. Prostě tyto technologie dosud nejsme schopni rychle a účinně používat,“ upozornil Karel Řehka.
Moderní technologie podle generála přináší řadu faktorů, které se v brzké době promítnou i do taktiky vedení ozbrojeného boje.
„Dnes se hodně mluví o multidoménových operacích, což je vlastně o tom, že napříč operačními doménami a bojovými prostředími, ať už to je vzduch, zem, moře, vesmír, kyberprostor, budeme schopni působit koordinovaně. To jsou ambice multidoménových operací a s tím úzce souvisí nutnost digitalizace bojiště. Je to dnes široce uznávaný koncept a moderní technologie dávají příslib toho, že bude možné integrovat všechny efekty. Tímto směrem se samozřejmě ubíráme i my, jako armáda České republiky,“ pokračoval v projevu.
Řehka se znovu vrátil k mobilním telefonům, které poskytují širokou dostupnost prostředků k pozorování a průzkumu, připomněl, že dnes díky těmto technologiím od zahájení pohybu vojsk do jejich odhalení uplyne velmi krátká doba, a to zejména v otevřeném terénu.
„Dnes je v podstatě velmi těžké dosáhnout momentu překvapení, respektive musíte ho dosahovat jinými způsoby. Jinak funguje maskování, jinak funguje ochrana sil. Daleko důležitější je dnes být více distribuovaní, rozprostření, mobilnější, pohybovat se. To mění spousty věcí jak v armádách, tak na bojištích. Moderní technologie, senzory, jsou spolu s rostoucím dosahem prostředků ničení dnes přístupnější mnoha státům. Technologie, kterými dříve disponovalo pár zemí, jsou dnes daleko rozšířenější a do budoucna tomu nebude jinak. A bavíme se navíc o větších dosazích, přesnosti a letalitě,“ analyzuje náčelník Generálního štábu.
Řehka připomněl, že ve válce dnes nalézají vyjma sofistikovaných vojenských senzorů na bojišti využití už i běžné až po běžné průmyslové kamery za pár korun, které se dají improvizovaně efektivně využít.
„Toto všechno v kombinaci s palbou vede k tomu, že ať přímá či nepřímá palba bude v budoucnu běžně vedena na delší vzdálenosti, než jsme dnes zvyklí. Vidíme i na Ukrajině, častokrát jde o kombinaci zastaralých zbraňových systémů s novou technologií. Samozřejmě pořád platí věci, jako že obrněná technika bez podpory pěchoty má velmi malou šanci na přežití, a díky těmto zbraním a senzorům to platí ještě víc,“ shrnul Řehka.
Ve své řeči náčelník Generálního štábu zmínil i důležitost elektromagnetického spektra, protože budoucí válčení a bojiště se vyvíjí v souvislosti se zpracováním obrovského množství dat.
„Musíme být schopni toto spektrum využít tak, abychom měli potřebná data a informace pro rozhodování v dané kvalitě, daném čase, daném místě, a musí být dostupná tomu, kdo je potřebuje. To samozřejmě do značné míry jde velmi těžko realizovat, pokud nejste schopni působit v elektromagnetickém spektru a neudržíte si tam nějakou míru dominance. Bavíme se vzrůstajícím významu elektronického průzkumu a boje, které nabývají na významu,“ pokračoval generál.
Připustil, že právě v tomto umí efektivně působit ruská strana, „byť se o tom častokrát tolik nemluví“ a potvrzují to i UKrajinci.
„Data budou samozřejmě narůstat na významu. A protože je nezbytně nutné pracovat s velkým množstvím dat, dostáváme se logicky k využití nových technologií: analýze velkých dat, nějakých formy umělé inteligence, strojového učení, a jejich implementace. To je směr, kterým se díváme my, jako armáda České republiky a je to velká výzva. Když se podíváte, tak v dnešní době masivně investujeme. Ministryně obrany zmínila, že je schválený zákon o financování obrany. To neznamená jen to, že máme více peněz, a i to, že máme předvídatelné zdroje, což armáda historicky nikdy neměla. Jsme tedy schopni smysluplně obranně plánovat, což bylo v minulosti dost obtížné. Lepíme spoustu děr a doháníme spoustu věcí z minula a v každé položce masivně modernizujeme,“ uvedl dále na sympoziu Karel Řehka a nazval aktuální velkou modernizaci investiční vlnou.
Podle něj je modernizace armády nastavena už od začátku a to s výhledem do roku 2030, takže by se armáda měla vyhnout záplatování, známému z minulosti.
„V nějaké fázi bude postupně ubývat pořizování železa a postupně bude přibývat úsilí, aby bylo vše dobře koncepčně propojené a komunikovalo to spolu. Proto bude nutné umět pracovat s novými přelomovými technologiemi a využívat je. Velitelé jsou, vždycky byli a budou pod extrémním tlakem, se rozhodovat rychle a správně. Už dnes na Ukrajině platí, že od okamžiku prozrazení to netrvá ani dvacet minut a musíte něco udělat, jinak jste mrtví. Rychlost, to tempo, je opravdu masivní a klade to mimořádné nároky na velitele. Odhalování a ničení cílů bude v moderní válce probíhat ve velmi krátkém cyklu a právě zde prostor pro inovativní technologie, díky kterým se daří zkracovat doba mezi senzorem a efektorem. Je to důležité k udržení operačního tempa a bojeschopnosti,“ předpovídá náčelník Generálního štábu české armády
Řehka upozornil také na to, že konflikt na Ukrajině odhalil, že technologická převaha sice dává předpoklady pro efektivní válčení, ale dlouhodobý konflikt se neobejde bez zásob.
„Proto i zastaralý systém v kombinaci s moderními technologiemi mají na bojišti pořád své místo,“ podotkl.
„Kdybych to shrnul, tak se dá říct, že nové technologie zásadním způsobem ovlivní vedení války na strategické, operační i taktické úrovni. Je ale potřeba mít na zřeteli, že technologie mají spíše nějaký aditivní efekt a pořád platí, že klíčovým kapitálem jsou lidé. Dokud bude válka nějaký souboj vůlí, tak to bude především o lidech. Na druhou stranu, ale lidé mohou ve válce obstát, jen pokud budou mít v rukou adekvátní technologie. Řízení obranné schopnosti je o balancování mezi tím, co potřebujete teď a tím, co předpovídáte, že budete potřebovat v budoucnu. Nemůžeme chodit z extrému do extrému. Není to o tom, že si teď řekneme, ježíšmarjá hrozí nám velká válka, dejme všechno do železa, mějme hromady munice. Tak to určitě není, my ale nesmíme zaspat, sledovat vývoj, sami se vyvíjet. Co se týká vývoje, tak v něm úplně nespíme. Přes všechny problémy, které máme, jež spočívají v tom, že se snažíme dohnat spousty věcí, které se roky neřešily,“ vypočítává Řehka.
Generál zmínil multidoménové operace a jak se na ně armáda připravuje. Podle Řehky byl za tímto účelem zřízen inovační hub.
„Je to sice v počátcích, ale máme alespoň alokované lidi, kteří sledují přelomové technologie a snaží se hledat příležitosti. Pro působení v tomto hubu se snažíme identifikovat lidi u různých sil, dáváme dohromady koncept experimentace v armádě, abychom měli jednotky, kde budeme schopni daleko lépe experimentovat s novými technologiemi,“ nastínil dále Řehka.
„Tvrdím celou dobu, že armáda potřebuje více komunikovat s průmyslem. Je to nutné. Myslím, že to už děláme. Možná to není ještě úplně 100 procent, ale máme X různých aktivit, ať už v rámci Hospodářské komory, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a stejně tak s akademickou obcí. Mám neformální poradní klub, sestavený z erudovaných lidí chytrých lidí napříč různými spektry, převážně z akademické obce. Je to 15, 20, lidí, scházíme se a sdělujeme nové poznatky. Naslouchám jim,“ uvedl Řehka.
Připomněl, že česká armáda měla v minulosti problém ohledně výzkumu a vývoje, protože často nebylo možné specifikovat, jakým projektům má smysl se věnovat a jakým ne.
„Stanovit si priority a dlouhodobě se jich držet, což je složitá věc. Samozřejmě je potřeba občas zajít i do slepých uliček, protože jinak nenajdete tu správnou cestu. Říkám to úplně realisticky, že v rámci armády na to budu tlačit, protože nemáme zdroje na to, abychom se věnovali všemu, abychom řešili věci jenom proto, že jsou teď zrovna hezké a jsou trendy. Vše musí fungovat ve vzájemné symbióze, důležité je si říct, co má smysl zkoumat, do jaké míry, ale také to, co můžeme převzít odjinud. Stanovit si priority a těm se věnovat. Nechci předbíhat, ale jednou z věcí, které se určitě nevyhneme, a bude pro nás velmi inspirativní a musíme jí minimálně porozumět, to je rozvoj umělé inteligence ve vztahu k systémům velení a řízení. Už na tom děláme,“ uzavřel svůj příspěvek na Sympoziu Ekonomického deníku náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
Moderátor akce, vydavatel Ekonomického deníku, Ivo Hartmann se Karla Řehky ještě dotázal na téma „lidí, jako klíče“.
„Vy jste řekl, pane generále, že lidé jsou klíč. Modernizace a nové technologie bezpochyby znamenají i rozvoj znalostí a schopností lidí. Jakou má Armáda České republiky v tomto koncepci a na jak dlouho plánujete dopředu, které oblasti jsou prioritní v systému přípravy a školení?“ dotázal se moderátor.
„To je pořád práce v progresu. Přiznám se, že nemám nějakou zářnou strategii na dalších dvacet let. Navíc to není jen o armádě. Na tom se musíme podílet s kolegy z civilní části rezortu a děláme na tom. Přijala se řada opatření, jak snížit odchodovost lidí a posílit jejich udržitelnost v rezortu. A to, řekněme, hlavně v těch nejnižších hodnostech v souvislosti s nedobrou ekonomickou situací. Potřebujeme najít nějaký model, který bude dlouhodobě udržitelný. Když se podívám, jaké máme přírůstky lidí a kolik nám každý rok odchází, a porovnám to s cíli na několik let, tak v tom nejbližším, v roce 2030 by mělo být v armádě 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc lidí u aktivních záloh. Dnes máme nějakých 23 200 vojáků a tuším 4 200 záložáků, tak vím, že ty počty nevychází. Pokud se něco nezmění nemůžeme toho cíle nemohu dosáhnout. Je to další věc, na které děláme. Zastřešuje to můj první zástupce, chceme složit pracovní tým od nás z armády s kolegy ze sekce státního tajemníka, abychom byli schopni identifikovat hlavní problémy a jim dlouhodobě čelit. Analyzujeme věkovou strukturu, hodnostní strukturu, regionalitu, budeme se snažit hledat ucelenou strategii, kterou teď, přiznám se, teď nemáme. Ale to neznamená, že zahálíme, děláme řadu dílčích věcí. Nedávno jsme několik hodin seděli s ministryní a kolegy jak z vojenské, tak civilní části, a diskutovali jsme třeba problémy rekrutačního procesu a jak ho zlepšit. A vůbec práci rekrutačních pracovišť. Spousta věcí běží, a vím, že musí dojít k zásadním změnám, protože to, co děláme doteď, prostě nestačí,“ uzavřel svůj příspěvek na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
