Veřejnému ochránci práv se se změní mandát z ochránce lidí před špatnou správou na ochránce lidských práv v rámci národního institutu lidských práv. Nově vznikne dětský ombudsman s právem zahajovat a vstupovat do soudních řízení. Ombudsmani budou moci mimo jiné podávat návrh na zrušení právního předpisu nebo podávat žaloby ve veřejném zájmu jako nejvyšší státní zástupce. Úřad s rozsáhlou agendou bude potřebovat nové právníky.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o veřejném ochránci práv.
Novelu předložil ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Předložený návrh si klade za cíl zřídit národní lidskoprávní instituci a institut ochránce práv dětí na půdorysu současné Kanceláře Veřejného ochránce práv, uvádí stručně svůj návrh ministr.
Zřízením nezávislého institutu pro lidská práva naplní Česká republika rezoluci Valného shromáždění OSN z roku 1993, tzv pařížské principy. Současný ombudsman Stanislav Křeček k jejich naplnění vyzval už v roce 2019, a to ustavením instituce mimo současný úřad ombudsmana, jehož hlavní náplní je špatná správa.
Mohlo by vás zajímat
Loni v rozhovoru pro Českou justici ale Stanislav Křeček varoval před zneužitím lidských práv a jejich vychýlením, když uvedl, že lidé v České republice nepotřebují další instituci, která je bude kárat, že nežijí dostatečně genderově, že diskriminují a chtějí žít podle svého.
Úplný rozhovor s ombudsmanem Stanislavem Křečkem je zde.
Návrh má několik variant multiombudsmana
Důvodová zpráva pracuje s několika variantami od širšího rozšíření Kanceláře veřejného ochránce o 11 právníků až po minimalistickou, kdy by se právní sekce rozšířila o další tři zaměstnance. Celkové náklady na jednotlivé varianty se pohybují v částkách od 74 milionů korun v roce zahájení funkce ochránce dětí až po pouhých deset milionů v prvním roce. Novela má vejít v účinnost od 1. ledna 2024.
Plat nového dětského ombudsmana se navrhuje na 2 842 800 korun ročně včetně odvodů zaměstnavatele. Jde o novou funkci, nezávislou na současném ombudsmanovi. Jak k tomu uvádí důvodová zpráva, jde o koncept „multiombudsmana“, tedy více ombudsmanů pod jednou střechou.
„Přestože výkon jejich mandátů bude (na sobě) formálně samostatný a nezávislý, fakticky je bude pojit nejen společná kancelář, zajišťující jejich činnost, ale i společný úkol ochrany a prosazování základních práv a svobod. V souvislosti s navrhovaným rozdělením úkolů mezi veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí by proto bylo značně zjednodušující hovořit o veřejném ochránci práv jako ombudsmanovi (pouze) pro dospělé a ochránci práv dětí jako ombudsmanovi pro děti,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Úplný návrh včetně rozsáhlé důvodové zprávy je zde.
Děti jsou aktivní bytosti, ale bez hlasu a vlivu
Návrh mimo jiné zakotvuje právo dítěte stěžovat si u ombudsmana bez vědomí rodičů nebo zákonných zástupců: „Návrh vnímá děti jako aktivní bytosti, které by měly být podporovány v tom, aby se braly o svá práva. Disponují proto dostatečnou mírou autonomie, aby zformulovaly svůj názor na věc, vyjádřily případně i nespokojenost v určité záležitosti, a se stížnosti se přímo obrátily na ochránce práv dětí. Jedná se o speciální variantu podání podnětu, kdy v souladu se zásadou participace bude dítě spolurozhodovat o celém postupu,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
„Jejich názory jsou navíc stále jen zřídkakdy brány v potaz. Většina dětí nemá žádný hlas v zákonodárných, vládních a politických procesech, které mají vliv na rozhodnutí týkající se lidských práv. Děti naráží na značné problémy při vyhledávání řešení pro porušení svých práv a využívání státních či jiných orgánů k ochraně svých práv. V neposlední řadě je nezbytné, aby se prosazování a ochrana práv dětí dostaly do hlavního proudu státní politiky a ochrany lidských práv (tzv. mainstreaming) včetně činnosti lidskoprávních orgánů,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
V centru konceptu nejlepšího zájmu dítěte
Co bude základním principem ochrany dětí? „Základní zásady činnosti ochránce práv dětí vychází z Úmluvy o právech dětí a jejích obecných principů, zejména konceptu nejlepšího zájmu dítěte a dětské participace. Smyslem instituce je vyrovnat zranitelnost dětí, avšak při zachování jejich autonomie s přihlédnutím k jejich postupnému vývoji a dospívání. Průběžná spolupráce a komunikace s dětmi proto musí tvořit jádro činnosti ochránce práv dětí tak, aby názor dětí ochránce pouze neodhadoval a neprosazoval něco, o co ve skutečnosti dítě nestojí, či si přeje něco jiného,“ vysvětluje důvodová zpráva další ustanovení návrhu.
O závěrech šetření dětského ombudsmana však budou moci (ale nutně nebudou muset) být vyrozuměni zákonní zástupci. Na ochránce práv dětí se ale nemusí obracet jen děti, ale právě jejich zákonní zástupci.
Navrhovaný § 22 odst. 6 rovněž předpokládá účast ochránce práv dětí v řízeních před soudy. Mělo by jít o stejná soudní řízení, ve kterých „může vystupovat i veřejný ochránce práv, rozšířená o možnost vstupu do řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a dalších řízení vyjmenovaných v nově navrhovaném § 8a zákona o zvláštních řízeních soudních“.
Rozsáhlou „dětskou“ agendu vede stávající ombudsman už nyní. Návrh počítá s jejím značným rozšířením po vzniku nového nezávislého dětského ombudsmana.
Požaduje se desetiletá praxe v ochraně práv dětí
Do nové funkce dětského ombudsmana může být zvolen bezúhonný občan ČR s vysokoškolským vzděláním, starší čtyřiceti let. Podmínkou je rovněž nejméně desetiletá praxe v ochraně práv dětí. Pro účely volby vytvoří Poslanecká sněmovna devítičlennou komisi ze zástupců společnosti.
Takto má být působnost nové funkce uzákoněna:
(2) Ochránce práv dětí
a) plní úkoly v oblasti ochrany práv dítěte vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky a
b) provádí šetření činnosti orgánů veřejné moci uvedených v tomto zákoně z hlediska jejich souladu s právem, zásadami demokratického právního státu a dobré správy, jakož i z hlediska ochrany před jejich nečinností v případech, kdy může být na svých právech dotčeno dítě.
Nový dětský ochránce bude moci zahajovat nebo vstupovat do soudních řízení nebo podávat návrh na zrušení zákona nebo jeho části stejně jako veřejný ochránce práv.
Ombudsman jako nejvyšší státní zástupce
Kromě vniku dalšího ombudsmana se současnému ochránci rozšíří působnost: „Tradičnímu ombudsmanský úkol působit k ochraně osob před špatnou správou se rozšiřuje o úkol působit k ochraně a prosazování základních práv a svobod,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Současnému veřejnému ochránci práv se změní mandát, co se týče některých typů soudních řízení, například řízení kárných.
(3) Ochránce je oprávněn podat návrhy a účastnit se soudních řízení před Ústavním soudem, kárným soudem a obecnými soudy. Procesní postavení, oprávnění a povinnosti ochránce stanoví jiné právní předpisy.
Oba ombudsmani získají pravomoc, kterou má nyní nejvyšší státní zástupce, a to podat žalobu ve veřejném zájmu. Navrhované ustanovení zní takto:
§ 66
Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu
(1) Za podmínek určených zákony upravujícími řízení před správními orgány, může žalobu podat ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví.
(2) Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
Irena Válová
