Justice v ČR patří mezi nejrychlejší v EU. Zaostáváme ale ve využití digitálních technologií a umělé inteligence na soudech a státních zastupitelstvích. Měli bychom také více využívat home office. O výsledcích hodnotící zprávy Evropské komise informoval na stránkách Nejvyššího soudu ředitel kanceláře předsedy Aleš Pavel.
Hodnotící zpráva sleduje rozličné ukazatele, jako je počet vyřízených věcí u soudů či délka řízení na jednotlivých stupních soudní soustavy, ale také míru důvěry veřejnosti v nezávislost soudů, legislativní vývoj v jednotlivých státech Unie, počet soudců či množství finančních prostředků, které jednotlivé státy Evropské unie na soudy vynaloží.
Z nejpodstatnějších údajů týkajících se České republiky plynou následující dílčí závěry:
1) Přestože se počet nových sporných občanskoprávních a obchodních věcí v porovnání s roky 2012-2019 postupně snižoval, oproti roku 2020 vzrostl počet podání u těchto soudů a v roce 2021 české soudnictví v tomto směru zaujímalo za Rumunskem, Belgií, Chorvatskem a Litvou v Unii pátou příčku. To potvrzuje skutečnost, že Češi spoléhají na soudy jako na instituce pro řešení svých sporů stále častěji.
2) Česká republika zaujímá podle dat z roku 2021 v rámci členských států Evropské unie celkově čtvrtou příčku (v minulém vydání srovnávacího přehledu to byla sedmá příčka) při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, která činí v průměru méně než 150 dní. Pouze v Litvě, v Nizozemí a v Rakousku mají rychlejší civilní soudy v prvním stupni řízení.
3) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech představuje nejlepší výsledek za dobu sledování této statistiky Evropskou komisí. Česká republika zaznamenala druhý (loni to byl třetí) nejlepší výsledek v celé Evropské unii a je po Švédsku nejrychlejším soudnictvím v Unii.
4) Rychlost řízení se v roce 2021 opět zlepšila i před správními soudy v prvním stupni, a to jak v porovnání s rokem 2019, tak i s rokem 2020.
5) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, oproti předchozím obdobím došlo v roce 2021 k mírnému navýšení, a soudy tak rozhodly více věcí, než jim napadlo. Ještě výraznější je toto zlepšení výkonnosti u prvostupňových správních soudů, kde Česká republika zaujímá celkově pátou příčku, když soudy vyřídily o celou jednu pětinu více věcí, než kolik představoval jejich nápad za stejné období.
6) České soudnictví i nadále představuje v unijním srovnání relativně nižší finanční zátěž pro státní rozpočet v přepočtu na jednoho obyvatele. V případě České republiky se jedná konkrétně o deváté nejnižší finanční náklady v Evropské unii. V roce 2021 došlo dokonce k poklesu celkových vládních výdajů na soudnictví počítaných podle procent HDP oproti roku 2020 a Česká republika nyní věnuje ze svého rozpočtu pouze 0,3 % HDP na fungování soudnictví.
7) Oproti předchozímu roku opět došlo ke zlepšení vnímání nezávislosti českých soudů a soudců ze strany obecné veřejnosti i ze strany obchodních společností. U obecné veřejnosti činí důvěra 65 %, u obchodních společností je to 60 %, přičemž něco přes 10 % dotázaných občanů a firem nemá na otázku nezávislosti soudnictví ustálený názor.
8) Evropská komise upozornila také na nedostatky týkající se dostupnosti online informací o soudním systému obecné veřejnosti. Chybí například informace o soudním systému v cizích jazycích, interaktivní online simulace přístupu k bezplatné právní pomoci, přehledné informace o výši soudních poplatků nebo webové stránky věnované procesním právům účastníků řízení.
9) Česká republika také zaostává ve využití digitálních technologií na soudech a státních zastupitelstvích, v možnostech zabezpečené práce z domova pro zaměstnance soudů nebo využívání umělé inteligence.
Otázka umělé inteligence je palčivá a dramaticky se vyvíjí. To vnímá i Ministerstvo spravedlnosti. Proto nově vytvořilo „Expertní pracovní skupinu pro právní aspekty umělé inteligence“. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav, který se stal předsedou skupiny, to nedávno řekl na sympoziu České justice a Zdravotnického deníku „Právo a digitalizace – umělá inteligence ve zdravotnictv“í.
Evropskou komisí publikována pravidelná hodnotící zpráva EU Justice Scoreboard 2023 srovnává prostřednictvím mnoha ukazatelů kvalitu, efektivitu a nezávislost soudních systémů členských států Evropské unie. Aktuální níže prezentovaná data čerpají z údajů z roku 2021 a poskytují ucelený přehled o tom, jak se jednotlivým členským zemím Evropské unie daří zajišťovat efektivitu, kvalitu a nezávislost soudních systémů.
Mohlo by vás zajímat
Podrobná data připravuje Evropská komise v součinnosti s kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž, Eurostatem a dalšími stakeholdery.
EU Justice Scoreboard 2023 je dostupný v anglickém jazyce na stránkách Evropské komise:
https://commission.europa.eu/system/files/2023-06/Justice%20Scoreboard%202023.pdf
Nejvyšší soud, epa
