Některé pravicově extremistické subjekty v Česku se staly součástí společenství, která souzní s prokremelskými narativy. Nástroji prokremelské propagandy se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za loňský rok staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Podporu oficiální politice Ruské federace podle vnitra vyjadřovali vesměs i domobranci.

Podle zprávy ministerstva za loňský rok extremistickou a xenofobně populistickou scénu v loňském roce ovlivnilo více událostí s radikalizačním potenciálem – zdražování, energetická a migrační krize či válka na Ukrajině.

Některé extremistické subjekty s pravicovým zaměřením, jako je Národní demokracie či Dělnická strana, lze podle zprávy považovat za součást společenství, která souzní s oficiálním narativem Kremlu. „Jedná se o subjekty, které pomáhají šířit myšlenky generované oficiální ruskou propagandou pro středoevropský region,“ uvedlo vnitro. Oba subjekty ale zároveň ministerstvo označuje za marginální.

Média šířící nenávistné předsudky podle ministerstva s počátkem ruské invaze na Ukrajinu upozadila kritiku protiepidemických opatření, migrace a údajné „islamizace“ západních zemí a kladly prioritu na válečná témata. V prvních dnech okupace si zachovávala zdrženlivost, posléze ale podle vnitra začala naplno replikovat prokremelskou propagandu. Podle ministerstva těmto subjektům pomohla situace, kdy Rusko začalo připravovat mediální produkty, které mohly jednoduše převzít.

Mohlo by vás zajímat

„Součástí prokremelské propagandy je i snaha rozbít jednotu mezinárodního demokratického společenství, mj. prostřednictvím poukazování na údajné chyby a slabiny Západu. Nedílnou součástí tohoto snažení je i podsouvání xenofobních a konspiračních témat,“ uvedlo vnitro.

V souvislosti s ukrajinskými uprchlíky byly podle vnitra v těchto médiích používány podobné taktiky jako dříve u muslimských migrantů. „Ukrajinci utíkající před válkou byli líčeni jako nevděční, zhýčkaní lidé, kteří do České republiky přicházejí pouze za výhodami. Objevovala se i tvrzení, že v jejich řadách jsou mafiáni, Afričané, muslimové, teroristé z řad Islámského státu a podobně,“ uvedlo vnitro. Častým terčem výpadů byli podle zprávy i ukrajinští Romové.