Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, jednou z úřednic, která vydala osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí o občanství úspěšně uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Nyní musí znovu rozhodovat odvolací Městský soud v Praze. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. ÚS se také postavil proti trestní represi úředníků jen za jiný právní názor.
„Nelze připustit, aby jakýkoliv jiný právní názor, který se posléze ukázal nesprávným, zakládal trestní odpovědnost osoby, která jej v určité době učinila, a to bez ohledu na východiska, která ji k němu vedla. Po nikom, kdo je vybaven rozhodovací pravomocí, není možné vyžadovat absolutní neomylnost, pokud není při chybném rozhodnutí prokázán záměr či neakceptovatelný nedbalý, excesivní či svévolný přístup,“ řekl při odůvodnění soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Odarčenková ani její právní zástupce Jakub Kotrba na dotazy novinářů odpovídat nechtěli. Žena však po vyhlášení nálezu emotivně děkovala soudci Zemánkovi.
„Rozhodování veřejného činitele v souladu s právními předpisy je jeho zákonnou povinností. Případné porušení této povinnosti v rámci běžné rozhodovací činnosti – například pro odlišný právní názor – ještě samo o sobě nemůže představovat naplnění skutkové podstaty předmětného trestného činu, který se ve skutečnosti vztahuje jen na závažné případy porušení povinnosti veřejného činitele,“ řekl Zemánek. Soudce zdůraznil, že trestní represe je vždy až krajní, nejzazší prostředek. Nález, který se podle Zemánka v názorově pestrém senátu rodil dlouho a těžce, je dostupný na webu soudu.
Odarčenková ve stížnosti uvedla, že zjevným cílem trestního řízení bylo vytvořit podmínky pro zrušení správního rozhodnutí o občanství a následně prosadit majetkové zájmy státu. Žalobci a Nejvyšší soud prý nebrali ohledy na její základní práva. Žena v roce 1999 pracovala jako vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu. Druhá odsouzená Markéta Svobodová působila jako právnička a hlavní městská matrikářka. I ona podala ústavní stížnost, dnes však soud vyhlásil jen nález, který se týká Odarčenkové. Lze však předpokládat, že rozhodnutí o Svobodové bude podobné.
Czerninová, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, opustila v roce 1945 Československo. Benešovy dekrety pak její rodinu připravily o majetek. Úřady vydaly v roce 1999 rozhodnutí, že Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československa. Potomkům hraběnky následně pozemkové úřady na základě potvrzení občanství Czerninové vydaly miliony čtverečních metrů lesů a další nemovitosti v jižních či západních Čechách, včetně například zámku ve Velichově na Karlovarsku.
Policie se rozhodnutím o občanství Czerninové začala zabývat v roce 2013. Žalobci pak úřednicím vytkli, že změnily původní negativní rozhodnutí matriky Prahy 1 bez zjištění přesného a úplného stavu věci a ignorovaly některé dostupné dokumenty. Státní pozemkový úřad po uzavření trestní kauzy obnovil sérii restitučních řízení, ve kterých se úspěch restituentů zakládal na osvědčení o československém občanství Czerninové.
Czerninové mají několik rodových linií. Část rodu získala majetky zpět už na začátku 90. let a nynější spory se jí nijak netýkají.
(čtk)
