Ústavní soud (ÚS) nařídil Vrchnímu soudu v Olomouci, aby znovu otevřel kauzu fotovoltaické elektrárny v Otíně u Jindřichova Hradce. Původně vrchní soud rozhodl o náhradě škody, i když nebyla součástí sjednané dohody o vině a trestu. Porušil tak právo na spravedlivý proces, plyne z nálezu.

V kauze čelili obžalobě společnost Otín Green Power a její jednatel Michal Dřevo. Brněnský krajský soud v rámci dohody o vině a trestu původně uložil jednateli peněžitý trest 16,56 milionu korun a zákaz činnosti na dobu pěti let. Obžalovaná firma dostala peněžitý trest 5,3 milionu korun. Ve zbytku krajský soud odkázal poškozené na občanskoprávní řízení.

Vrchní soud ale stanovil, že jednatel a firma musejí státu společně zaplatit škodu deset milionů korun, sám jednatel navíc dalších 11,2 milionu korun.

ÚS připomněl, že podstatou právního institutu dohody o vině a trestu je dohodnutý kompromis mezi obviněným a státním zástupcem. Obviněný se dozná výměnou za dohodnutý mírnější trest.

Mohlo by vás zajímat

„Zůstává-li výše škody způsobená trestnou činností do značné míry sporná, musí být o eventuální povinnosti obviněného ji uhradit rozhodnuto až v rámci civilního řízení, kde k dané otázce bude prováděno odpovídající dokazování, a jak obviněnému, tak poškozenému bude dán náležitý prostor se k otázce náhrady škody vyjádřit,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.

Elektrárna v Otíně podle verdiktu získala nárok na výhodnější výkupní cenu energie pomocí nepravdivých podkladů. Na základě nepravdivých údajů jednatel také zajistil, aby provozovatel regionální distribuční soustavy začal vyplácet státní dotace ve formě zelených bonusů.

Majitelé solárních elektráren zprovozněných do konce roku 2010 měli dlouhodobě garantovanou cenu 12.150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní podmínky změnily, za megawatthodinu se držitelům licence začalo vyplácet 5500 korun. Řada majitelů se proto snažila stihnout kolaudaci elektrárny tak, aby získali výhodnější garantovanou cenu. Justice se později zabývala souvisejícími podvody.

Podobnou situací, jakou popisuje dnešní nález, se ÚS zabýval už koncem loňského roku, kdy částečně vyhověl stížnosti podnikatele Zdeňka Zemka staršího. Justice musí znovu rozhodnout o náhradě škody způsobené státu solárním podvodem kolem elektrárny na Chomutovsku. Zemek v kauze uznal vinu a se státním zastupitelstvím si dohodl podmíněný trest, nesouhlasil ale s tím, že justice dohodu doplnila ještě o náhradu škody. Podle ÚS soudy skutečně chybovaly – nemohly o škodě rozhodnout za situace, kdy ji Zemek jasně neakceptoval.