Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení části občanského zákoníku, která je zásadní pro odškodňování nemajetkové újmy na zdraví. Návrh přišel z Okresního soudu ve Vyškově, sepsal jej soudce Pavel Vrcha, který dlouhodobě kritizuje metodiku navazující na občanský zákoník. V návrhu, který je dostupný na webu ÚS, píše Vrcha o právním chaosu, blamáži a nestandardním vzniku metodiky. Problematikou se bude podle rozvrhu práce zabývat ústavní soudce zpravodaj Ludvík David, jehož funkční období však v srpnu končí. Je pravděpodobné, že rozhodovat bude až příští garnitura soudců ÚS.
Občanský zákoník účinný od roku 2014 stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Náhrada náleží také za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud ve Vyškově zpochybnil návaznou větu, podle které se náhrada, pokud ji nelze snadno kvantifikovat, stanovuje „podle zásad slušnosti“.
Protože spolu se starším občanským zákoníkem přestala platit i někdejší vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, chybělo justici jasné vodítko. Vznikla proto metodika Nejvyššího soudu. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti.
Podle soudce Vrchy ve skutečnosti nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale – ve spojení s placenými školeními pro znalce – spíše o komerční počin. Odbornou i laickou veřejnost prý uvádí v omyl. Vrcha, který dříve působil na Nejvyšším soudu, metodiku kritizoval již dříve. I kvůli sporům ohledně metodiky se před časem nechal přeložit k Okresnímu soudu ve Vyškově. Metodiku v minulosti kritizoval také ombudsman Stanislav Křeček.
„Metodika de facto představuje komerční projekt dokonce s participací některých soudců i Nejvyššího soudu, který v dějinách československé ani české justice nemá – z hlediska negativního dosahu vůči principům právního státu – obdoby,“ stojí v návrhu.
Mohlo by vás zajímat
Navrhuje vyškrtnout větu z OZ
Vrcha míní, že kdyby ÚS vyhověl jeho návrhu a vyškrtl z občanského zákoníku větu o „zásadách slušnosti“, mohli by politici problematiku nově upravit a vytvořit prostor pro vznik nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví o nejnižší přípustné výši náhrady a jejím určování v jednotlivých případech. Vrcha předpokládá, že taková novelizace by mohla „odstranit stávající výkladové a aplikační potíže a doslova odstřihnout komerční pozadí a excesivní chování některých vrcholových soudců“.
Pro určení bolestného obsahuje nynější metodika tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností.
ÚS se nedávno problematikou zabýval v nálezu jednoho ze tříčlenných senátů. Tehdy uvedl, že justice ve svých rozhodnutích nemůže bez dalšího přebírat závěry znalců, kteří jen mechanicky opisují tabulkové výpočty výše odškodnění z metodiky. Právní úprava podle ÚS vychází z filozofického a hodnotového základu, který vyzdvihuje lidskou důstojnost, respekt k individuální osobnosti každého člověka, a naopak opouští paušální, tabulkově stanovené částky či mechanické výpočty podle předem daných sazebníků a vzorců.
(čtk, epa)
