Ústavní soudce Vladimír Sládeček, jehož desetileté funkční období končí 4. června, se poté naplno vrátí k pedagogické činnosti v akademickém prostředí. U Ústavního soudu (ÚS) by podle svých slov „rád pobyl déle“, domnívá se, že funkční období by mohlo být delší. Novinářům dnes také řekl, že příští ústavní soudce lze hledat také mezi zkušenými asistenty soudců současných.

„Uteklo to rychle,“ uvedl Sládeček dnes po jednom ze svých posledních veřejných vyhlášení. Bude se mu stýskat po Brně i některých kolezích. „Všechno někdy končí. I když bych tady třeba i pobyl déle, je to stanoveno na deset let, což si myslím, že je možná krátká doba, ale to je věc spíš nějaké další odborné diskuse,“ uvedl Sládeček. Předpokládá, že nyní bude mít víc času na akademické aktivity.

Sládeček zdůraznil, že výběr příštích ústavních soudců je záležitostí prezidenta Petra Pavla, který je navrhuje, a senátu, který je schvaluje. Mohlo by se však podle něj uvažovat také o některých asistentech soudců. „Jsou zavedení, jsou znalci,“ uvedl Sládeček.

Vladimír Sládeček Foto: Ústavní soud

Ústavní soud v plné sestavě tvoří 15 soudců, nyní je ale obsazeno jen 12 míst. Nedávno skončilo funkční období místopředsedů Milady Tomkové a Jaroslava Fenyka i soudce Jana Filipa. Prezident na jejich místa navrhl Senátu soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a ústavního právníka Jana Wintra.

Sládeček zatím podle svých slov nebilancoval, tedy nepřemýšlel nad tím, které své nálezy pokládá za nejvýznamnější. Připomněl ale rozhodnutí, jímž ÚS potvrdil zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy. Podle nálezu lze omezení billboardů zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu, soud tehdy zdůraznil také ochranu životů a zdraví lidí, stejně jako životního prostředí.

Mohlo by vás zajímat

„Teď jsem někde slyšel, že ty billboardy jsou tam částečně stále, ale to je spíš otázka toho, jak se to v praxi uplatňuje,“ uvedl Sládeček.

Dnes Sládeček vyhlásil nález, po kterém musejí politici změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Soud vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to vše s časovým odkladem do konce letošního roku. Přesnější pravidla odměňování by měly napříště stanovovat přímo zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády, plyne z odůvodnění. „Musí existovat nějaký základ, aby vše neurčovala vláda,“ řekl novinářům Sládeček, jenž byl soudcem zpravodajem.