Soudci Daniela Zemanová ani soudce Josef Baxa neuspěli na ústavně právním výboru v Senátu. Jejich cesta na Ústavní soud se tak výrazně komplikuje. Baxa dostal 4 hlasy, Zemanová pak pouhé 2. „Nepřekvapilo mě to. Je to právo senátorů. Všechny otázky byly naprosto korektní. Čtu o sobě, že vzbuzuji nějaké kontroverze, že jsem nějaký divný a nebezpečný. Je to taková stínohra,“ řekl po schůzi výboru Baxa. Jde o první politický neúspěch prezidenta Petra Pavla a jeho poradců, kteří kandidáty vybrali.
Definitivně o nominaci Baxy a Zemanové rozhodne za týden Senát, předcházet tomu bude ještě projednání v senátním výboru pro lidská práva. České justici Baxa řekl, že žádnou speciální taktiku na projednávání na plénu neplánuje. Překvapený z neúspěchu obou kandidátů byl i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se zúčastnil závěru diskuze. „Musím to vstřebat,“ sdělil České justici. Podle informací z justičních a politických kuloárů se politikům nelíbí styl, jakým jsou s nimi kandidáti komunikováni. Dokonce se hovořilo o tom, že kromě Baxy a Zemanové by kvůli tomu nemusel uspět ani třetí kandidát, profesor Wintr. Ten nakonec zástupce výboru svým vystoupením přesvědčil a dostal 8 hlasů.
O Baxovi se přitom hovoří i jako o možném novém předsedovi Ústavního soudu. Čelil proto dotazu od Hany Kordové Marvanové, zda by se otevřeně politicky vyjadřoval jako současný šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Tohle je Pavel Rychetský a tohle s ním odejde. Dovolí si více, než by si měl předseda Ústavního soudu dovolit. Osobně mi řekl, že je jeden z posledních. Že jeho generace nemlčela v době, kdy opravdu šlo o svobodu,“ reagoval.
Baxa poznamenal, že o funkci ústavního soudce se neucházel. „Rozhodně to nepojímám jako další stupeň své kariéry, ale přijetí té nejvyšší odpovědnosti,“ uvedl Baxa. Označil se za „liberála stojícího trochu vpravo“, konzervativní je v pohledu na ústavu. Stejně jako Wintr a Zemanová má za to, že právo EU má přednost před českým ústavním právem, pokud nevybočuje z pravomocí orgánů unie a neohrožuje principy suverenity ČR a materiální jádro demokratického státu.
Šance se snižují
Šance obou kandidátů na schválení se nyní snižují. Od senátorů zazněla kritika, že Ústavní soud by měl být vyvážený a proto je diskutabilní, zda by ho měly doplnit dvě osobnosti ze správního soudnictví. Senátor Pavel Fischer se zajímal o činnost Daniely Zemanové v Soudcovské unii a také o to, zda profesní spolek není jakousi politickou stranou či lobbistickým spolkem. Zajímalo ho to v souvislosti s tím, že oba předchůdci Zemanové ve funkci prezidenta Jaromír Jirsa i Tomáš Lichovník skončili na Ústavním soudu.
Oba kandidáti se představili a poté odpovídali na dotazy členů ústavně právního výboru. Opakovaně byli dotazováni na ústavní definici manželství. Oba shodně uvedli, že manželství pro ně znamená svazek muže a ženy, nikoliv stejnopohlavní partnerství. „Manželství z mého pohledu je svazkem muže a ženy. Je to dlouholetá tradice. Jsem zastáncem toho, aby stejná práva měly i ostatní svazky – ale nejsem zastáncem toho, aby se tyto svazky nazývaly manželstvím,“ uvedla Zemanová. Zakotvení v Ústavě je podle ní politická otázka. „Tradiční rodina vypadá dnes jinak, než dříve,“ dodala.
Manželství pro všechny?
Stejnopohlavní páry by se neměly podle Baxy cítit jako občané druhé kategorie, ale „neříkejme tomu manželství“. „Fenomén vztahu dvou osob stejného pohlaví se nemá připodobňovat stejnopohlavním párům. Mělo by to tak zůstat,“ uvedl Baxa. Předtím ale senátorům řekl, že se považuje spíše za liberála. Konzervativně se podle svých slov staví pouze k činnosti Ústavního soudu.
Na dotaz Hany Marvanové Zemanová komentovala i snahu o snížení platů soudců a státních zástupců. „Plat soudce má být logickým jednotným způsobem zakotven a navázán na platy občanů. Debaty o něm se bohužel vedou pouze v krizi. Plat soudce není nedotknutelný, ale nikdy nesmí být pochybnost o tom, že úprava by byla tlakem na činnost soudce,“ uvedla někdejší prezidentka Soudcovské unie. Senátor Michael Canov se jí také ptal na to, proč nemá doktorát a titul JUDr. Zemanová vysvětlila, že není akademička a celý život se věnuje spíše praktickému soudnictví. Podotkla také, že právnickou fakultu dokončila v roce 1994 a že až do roku 1999 nebylo kvůli chybějícím podmínkám rigorózního řízení možné doktorský titul získat. Jako ústavní soudkyně by si titul prý ale klidně doplnila.
Předsedu výboru Tomáše Goláně pak zaujalo, když Zemanová uvedla, že jako soudkyně Nejvyššího správního soudu vždy přemýšlela, jaký dopad bude mít její rozhodnutí na správní orgán. Z jeho reakce vyplynul podiv nad tím, že spíše více nedbala na práva jednotlivců.
Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.
Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.
Eva Paseková
