Zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, který vyžaduje EU, by se podle senátního ústavně-právního výboru neměl vztahovat na obce do 10.000 obyvatel. Důvodem jsou mimo jiné sankce za porušení zákona, které by pro malé obce mohly být likvidační. Výbor proto ve středu doporučil horní parlamentní komoře normu vrátit Sněmovně k novému projednání. Senát o doporučení rozhodne za týden.
Novela má stanovit, že oznamovatelé protiprávního jednání budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se má týkat nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) neprosadila požadavek, aby se zákon týkal oznámení všech přestupků, což neúspěšně žádal i sněmovní ústavně-právní výbor. Stejně jako ve Sněmovně neuspěla v senátním výboru ani úprava rozšířit zákon na anonymní oznámení ve veřejném sektoru včetně státních a městských firem, což už dříve označila za nedostatek zákona protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu.
Návrhy na rozšíření působnosti zákona by podle jejich odpůrců včetně ministerstva spravedlnosti vedla k zahlcení oznamovacích systémů a snaze vyřizovat si účty a mstít se.
Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.
Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
(čtk)
