Vyklizení bytu kvůli neplacení nájmu uložil soud v Praze po dlouhém sporu. Majitel ztratil trpělivost a dotyčného vystěhoval bez přítomnosti exekutora, ale za asistence policie a předsedy společenství vlastníků. Ten byl současně přísedícím u soudu. Muž si stěžuje, že vystěhování nezabránil a rozhodl tím o jeho právu na obydlí. Policie se omluvila.

Stížnost na jednání přísedícího musely nejprve vyřizovat místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 a místopředsedkyně Městského soudu v Praze. Když muž neuspěl, obrátil se na úřad veřejného ochránce práv.

Muž dostal od majitele pana C. výpověď z bytu, kde bydlel od roku 2013, ale neplatil nájemné. Vyplývá to z přípisu, který muži napsal místoombudsman Vít Alexander Schorm: „Po dlouholetých sporech Vám soud uložil povinnost vyklidit byt a soudní exekutor zahájil exekuční řízení. Všechna řízení se protáhla, až nakonec pan C. přistoupil v únoru 2022 k vyklizení bytu svépomocí. Za tím účelem požádal předsedu společenství vlastníků jednotek pana B. o zajištění vymáhací společnosti, která vyklizení provede. V průběhu vyklízení bytu byli na místě policisté, kteří mu však nezabránili,“ shrnuje zástupce ombudsmana obsah stížnosti.

Předseda SVJ pan B. je současně přísedícím u soudu. Rozhodnutí soudu bylo pravomocné, vyplývá ze záznamu případu.

Mohlo by vás zajímat

Úplný text případu stížnosti na nevhodné chování soudních osob je zde.

Zabránit vyklizení neplatiče měli policisté

Následující část přípisu stěžovateli je informací i varováním pro ty, kteří by se chtěli neplatiče, byť odsouzeného k vyklizení prostoru, zbavit vlastními silami: „Máte za to, že pan B. ve svém občanském životě napomáhal trestné činnosti, když vyhověl požadavku pana C. a zajistil společnost, která provedla vyklizení. Podle Vás měl jako přísedící u soudu vědět, že pan C. postupuje protiprávně, a měl jej i policisty poučit o tom, že vyklízet byt bez přítomného exekutora nelze. Vzhledem k tomu, že pan B. neučinil vše pro to, aby zamezil vyklizení, porušil podle Vás povinnosti stanovené v § 80 zákona o soudech a soudcích,“ cituje místoombudsman ze stížnosti neplatiče nájmu.

Jenže neplatič má pravdu, co se týče způsobu vyklizení prostory bez přítomnosti exekutora: „Policie ČR posoudila postup svých příslušníků jako nesprávný a omluvila se Vám, neboť situaci špatně vyhodnotili. Nezabránili vyklizení bytu a nepoučili pana C. o protiprávním jednání,“ stojí dále v popisu případu.

Pan B. nerozhoduje o střetu práva na obydlí v. vlastnictví

Naopak jako lichá se ukázala jeho stížnost na přísedícího soudu, kterou stěžovatel zaslal soudu. „Místopředsedkyně obvodního soudu připomněla, že přísedící by měli být zkušení a mít morální vlastnosti zaručující řádný výkon funkce. Měli by se řídit právním řádem České republiky a rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Chování přísedícího by přitom mělo splňovat určité standardy i v občanském životě, byť nároky na přísedícího nelze klást na roveň nárokům kladeným na soudce. Přísedící jsou ,soudci z lidu´, často bez právního vzdělání. Hlavním přínosem jsou nezřídka moudrost a životní zkušenosti,“ shrnul obecnou část odpovědi na stížnost místoombudsman.

Přísedící se akce aktivně neúčastnil, vyplývá ze záznamu případu. Navíc, přísedící soudu není soudce a jako fyzická osoba není oprávněn rozhodovat o střetu „práva na obydlí s právem na ochranu vlastnictví“.

„Pan B. se události zúčastnil coby předseda společenství vlastníků jednotek. V průběhu vyklízení se aktivně neangažoval a nacházel se v jiných prostorách. Ačkoliv se lze domnívat, že se pan B. bude jako předseda společenství vlastníků jednotek a likvidátor družstva orientovat v příslušné právní úpravě (užívání bytu bez právního důvodu), nelze v jeho počínání spatřovat rozpor s § 80 zákona o soudech a soudcích. Pokud průběh vyklízení nezastavila Policie ČR, pak to lze těžko požadovat po fyzické osobě. Podle názoru místopředsedkyně soudu panu B. ani nepříslušelo posuzovat, zda svědčí větší ochrana právu na obydlí, anebo právu na ochranu vlastnického práva,“ uvádí se v záznamu o případu.

Pan B. nemůže poučovat policii

S takovým závěrem se ztotožnila jak místopředsedkyně Městského soudu v Praze, tak i zástupce veřejného ochránce práv: „Přísedící by se stejně jako soudci měli ve svém občanském životě chovat tak, aby nesnižovali důstojnost soudnictví. Na rozdíl od soudců se však nejedná o elitní právníky. Naopak přínosem přísedících u soudu je jejich laický pohled na případ a životní zkušenosti. Většina přísedících nemá právní vzdělání. Nelze očekávat, že si přísedící osvojí právo stejně jako soudce, který má právní vzdělání, odborné zkoušky a dlouhou právní praxi. Nemohu Vám proto dát za pravdu, že by pan B. měl povinnost dokonale se orientovat v právním řádu, znát podmínky pro provedení exekuce vyklizením bytu a poučovat pana C. a policisty o právní úpravě,“ uvedl k tomu místoombudsman.

„Souhlasím přitom s místopředsedkyní obvodního soudu, že panu B. nepříslušelo posuzovat, zda by mělo mít přednost Vaše právo na obydlí před právem pana C. na ochranu vlastnického práva. Rozumím tomu, že pan B. mohl mít pro pana C. pochopení, když předložil pravomocná soudní rozhodnutí. Ostatně i příslušníci Policie ČR situaci nesprávně vyhodnotili, když se seznámili se soudními rozhodnutími. Jen stěží si lze představit situaci, že by pan B. ze své pozice poučoval Policii ČR, jak by se měla zachovat,“ uzavřel stížnost jako nedůvodnou zástupce ombudsmana.

Irena Válová