Provozovatelem taxislužby v prostorách pražského letiště měla být od prvního února společnost Uber. To se však zatím nestalo. Jak už na konci února informoval Ekonomický deník, Letiště Praha vybralo jako provozovatele taxislužby tuto společnost i přes to, že nesplnila hned několik podmínek stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek. Teď už situaci zkoumá antimonopolní úřad. Koncesní řízení podle obou společností ale pokračuje a Uber stále počítá s tím, že lukrativní zakázka zůstane nakonec jeho.
Na konci února obě společnosti shodně ve vyjádření pro Ekonomický deník uvedly, že řízení pokračuje a nadále se počítá tak s tím, že se provozovatelem stane Uber. Podrobněji se však vyjádřit nechtěly. A podobně se k této otázce staví i teď. „Koncesní řízení na provozování taxi služby dosud probíhá, nyní se jím na návrh jednoho z uchazečů zabývá Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Do doby ukončení řízení úřadem se nebudeme k bližším podrobnostem vyjadřovat. Službu prozatím zajišťuje společnost TICK TACK ze skupiny Taxi Praha ve standardu a kvalitě, na kterou jsou cestující zvyklí,” uvedla mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.
Společnost Uber Ekonomickému deníku (ED) pak zopakovala, že všechny požadavky, které byly ve výběrovém řízení na oficiálního provozovatele stanovené, splnila. „V uplynulých měsících jsme intenzivně pracovali na specializovaném produktu a jsme připraveni provoz zahájit. Víme, že se na naši letištní službu mnoho cestujících velmi těší. Důvodem zpoždění jsou bohužel administrativní procesy, které nejsou na naší straně a které nemůžeme ovlivnit,” přiblížila Iwona Kruk z tiskového oddělení společnosti Uber.
Otázky nemizí
Závěrem roku 2022 vyhrála společnost Uber výběrové řízení na Letišti Václava Havla Praha. Vítěz soutěže má právo, aby jeho vozy nabíraly pasažéry v takzvaném prvním pruhu přímo před terminály. Jak ale už dříve redakce ED zjistila, výběrové řízení bylo zřejmě nestandardní. Vítězství Uberu tak podle kritiků skrývá vysoká rizika, že by odvoz pasažérů z ruzyňského letiště mohl být jednak – vzhledem k aktuálním magistrátním předpisům – předražený a zároveň také zajištěný nekvalitními a neprověřenými řidiči.
Zvláštní se především jeví už celkové propočty společnosti Uber za nabízené taxislužby. Letiště Praha soutěžilo cenu každého pasažéra, který projde terminálem a teoreticky ji může využít. Pro představu se jedná zhruba o jeden milion a více pasažérů za měsíc. Při tvorbě nabídkové ceny se přitom vychází z toho, že přibližně 2,5 procenta cestujících taxi před terminálem skutečně využije. Uber v tomto případě nabídl letišti osm korun za jednoho pasažéra, což ho bude stát při milionu lidí měsíčně osm milionů korun. Ročně to pak představuje částku ve výši 96 milionů korun, i když ve skutečnosti to bude ještě výrazně víc, protože například odhady pro červenec 2023 mluví o více nez 1,4 milionech cestujicích. Ve výsledku to představuje neskutečně vysokou cenu, při které nelze podle zasvěcených taxislužbu z letiště Praha rentabilně provozovat bez toho, aniž by provozovatel porušil magistrátní předpis. Ten totiž určuje nepřekročitelnou cenu ve výší 60 korun jako nástupní taxu a maximálně 36 korun za km jízdy.
Zdá se tak, že aby Uber zaplatil náklady za svoje vítězství a ještě něco vydělal, bude muset teď zřejmě nějakým způsobem obcházet systém a porušovat předpisy. Přitom, jak vyplynulo dříve ze zjištění redakce, Uber nesplnil hned několik podmínek stanovených zákonem. V rámci své nabídky například neprokázal, že nemá nedoplatky na daních a zdravotním a sociálním pojištění anebo to, že disponuje dostatečným vozovým parkem a personálem. Letiště požadovalo mít k dispozici alespoň sto vozů určité kvality, přestože jiný účastník namítal, že ani to není dostatečné. Uber však nedoložil ani tento počet. Navíc skutečnost, že soutěžitel má auta a k nim i řidiče k dispozici, stačilo doložit jen čestným prohlášením. V minulých soutěžích přitom bylo nutné, aby soutěžitel doložil identitu řidičů včetně toho, že mají čistý trestní rejstřík.
Mohlo by vás zajímat
Podle Uberu je vše v pořádku
Podivná je teď i další okolnost. Pokud by už v době podání nabídky Uber řidiči a vozy skutečně disponoval, proč teprve v tomto roce vede intenzivní náborovou kampaň a přetahuje řidiče od konkurence, jak někteří upozorňují. Kampaň je podle informací redakce vedena i prostřednictvím e-mailů, ve kterých se slibuje, že řidiči budou jezdit podle podmínek služby Uber Black, ve které pasažéři platí vyšší cenu. „Vzhledem k tomu, že se bude jednat o prémiovou službu, bude i jízdné velmi atraktivní – pohybovat se bude na úrovni kategorie Black,“ píše se, mimojiné, v pasáži z náborového mailu. A pokračuje tím, že od řidičů zase Uber očekává vysokou míru profesionality a také perfektní znalost češtiny a alespoň základních frází pro komunikaci v angličtině, dále reprezentativní oblečení, což rozhodně nepředstavuje kombinaci košile a kraťasů. „Řízení v prvních pruzích nemáme v plánu zpoplatňovat pro řidiče žádnými paušálními poplatky nebo poplatky za vjezd, jak tomu bylo u předchozích dodavatelů. Jelikož z partnerství s letištěm ale plynou určité náklady pro Uber, bude součástí cenotvorby poplatek na straně cestujícího,“ uvádí se dále v kampani.
E-mail tedy zmiňuje, že k cestě bude účtován navíc i zvláštní poplatek. Magistrátní pravidla pro provozování taxislužby přitom zavádění zvláštních poplatků do cen pro klienty taxi zakazují. Platí zde tak pouze tyto možnosti cenotvorby: jízda maximálně 36 Kč/km, nástupní sazba ve výši 60 korun a za každou minutu provozního čekání sedm korun. Vozidla Uberu však nebudou mít taxametr a nebude tak možné cenové parametry jízdy jednoduše ověřit.
Další kritizovanou skutečností je, že Uber nemá vlastní řidiče, za které by nesl odpovědnost. Využívá takzvaných flotil, tedy prostředníků s neznámými „eseróčky“. Ti dodají řidiče a auta. A Uber sám se tak ve smluvní dokumentaci odpovědnosti za chování řidiče zříká narozdíl od standardní taxislužby, která naopak využívá živnostníky – řidiče – napřímo. Pro Uber jezdí navíc někdy načerno i cizinci, osoby bez českého řidičského průkazu ze zemí mimo EU, což sebou nese také další rizika.
Manipulace s cenou? Možná…
Existují i informace, že Uber porušuje magistrátní předpisy a manipuluje s cenou. Jeho chytrá aplikace prý dokáže uměle navyšovat ceny v případě nárůstu poptávky z určitého místa anebo dokonce podle typu mobilního telefonu. Tedy čím dražší a lepší, tím také rostoucí cena jízdy. Redakce Ekonomického deníku požádala proto o vyjádření maximum možných stran, které mají s pravidly pro provozováním taxislužby něco společného.
Ministerstvo dopravy k cenám uvedlo, že odpovědnost za určité účtování nese konkrétní dopravce. „Je na jeho dohodě s poskytovatelem aplikace, aby se společně dohodli na podmínkách cenotvorby, do toho vztahu by stát neměl vstupovat. Blíže se k odpovědnosti za cenu může vyjádřit ministerstvo financí, pod které spadá cenová regulace,” sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Ministerstvo financí pro Ekonomický deník uvedlo, že: „Pokud se účastník řízení smluvně dohodl se zprostředkovatelem, například společností Uber, že se bude řídit kalkulací ceny vypočtenou aplikací, jde o jeho osobní podnikatelské rozhodnutí a nemůže pak následně argumentovat, že cenu jízdy nemohl ovlivnit. Zda bylo jízdné uhrazeno přímo dopravci, nebo prostřednictvím společnosti Uber, nehraje v tomto případě žádnou roli,” reagovalo.
Doplnilo zároveň, že v případě regulované ceny taxislužby, tak jak systém funguje v Praze a v Brně, je podstatné, že částka, která byla po cestujících jménem dopravce vykonávajícího přepravu požadována a zaplacena, nepřekračuje maximální ceny stanovené cenovou regulací určenou obcí. „Otázka, kolik bylo následně zprostředkovatelem taxislužby vyplaceno z předmětné částky dopravci, nehraje z hlediska možného porušení cenových předpisů žádnou roli,” sdělil Filip Běhal z MF.
V případě rozdílých cen účtovaných při objednávání z různých typů telefonu – jde podle ministerstva dopravy pak o problematiku nabízení rozdílných cen za shodnou službu, která je opět v gesci ministerstva financí.
„Zákon o cenách se zabývá především problematikou cenové regulace a seznámení spotřebitele s cenou. Z tohoto pohledu je tedy zásadní, zda existuje na trhu poskytování taxislužby dostatečná konkurence, nebo nakolik je kupující informován o ceně. Otázka, zda nemůže docházet k nedovolené diskriminaci spotřebitele v souvislosti s různým stanovením ceny v návaznosti na typ mobilního telefonu, je podle našeho názoru otázkou pro ministerstvo průmyslu a obchodu, které je podle § 13 odst. 1 písm. c) kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro oblast ochrany zájmů spotřebitelů. Výklad zákona o ochraně spotřebitele je tak v jeho gesci,” uvedl Běhal z MF.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve vyjádření pro Ekonomický deník k této otázce uvedlo, že cena je vždy výsledkem vzájemné dohody, konkrétně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, viz § 2 a násl.). V primární rovině tak platí, že jednání v soukromoprávním styku nesmí být v rozporu s dobrými mravy a prodávající by měl ctít poctivost při obchodním styku a nesmí zneužívat svého postavení. A dále, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele zakotvuje v § 3 povinnost prodávajícímu být poctivý mimo jiné při poskytování služeb a v § 6 téhož zákona, že nesmí mimo jiné při poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. „Zjednodušeně řečeno, pokud prodávající poskytuje identickou službu, ale některým spotřebitelům účtuje ceny vyšší jenom proto, že mají dražší telefony, mohlo by takové jednání být posouzeno jako diskriminační. V takovém případě je dozorovým orgánem ČOI,“ potvrdil Ekonomickému deníku za MPO vedoucí tiskového oddělení Marek Vošahlík.
Podle dostupných informací aplikace také mohou efektivně bránit kontrolní činnosti, a to tak, že vědí, jaká mobilní čísla či platební karty využívají kontroloři a následná jízda s nimi tak vždy proběhne za regulérních podmínek. Podle ministerstva dopravy je však tento fakt už dobře ošetřený. „Pro daný účel bylo do § 34 odst. 6 zákona o silniční dopravě zapracováno ustanovení, podle kterého zprostředkovatel taxislužby nesmí orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky znemožnit či znesnadnit zahájení nebo provedení kontrolní přepravy, zejména poskytnutím nepravdivých informací o možnosti zprostředkování přepravy, vyloučením z možnosti zprostředkování přepravy nebo znemožněním či znesnadněním přístupu do elektronické aplikace pro zprostředkování přepravy,” zdůraznilo.
Kontroly probíhají
Na dotaz ED, zda tedy provozovatelé taxislužeb skutečně zpřístupňují kontrolním orgánům databázi jízd včetně ujeté vzdálenosti během každé jízdy, času a ceny pro zákazníka, ministerstvo potvrdilo, že ano. „Zákon o silniční dopravě obsahuje v § 21e odst. 2 povinnost zprostředkovatele taxislužby vést evidenci zprostředkovaných přeprav, přičemž tato evidence musí obsahovat u každé zprostředkované přepravy jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název poskytovatele přepravy, adresu jeho sídla, jeho identifikační číslo a údaje o době a místu zahájení přepravy. Údaje o zprostředkované přepravě se v evidenci uchovávají po dobu nejméně 3 let ode dne ukončení zprostředkované přepravy a na vyžádání musí být předloženy kontrolním orgánům,” přiblížilo.
Ministerstvu dal za pravdu i pražský magistrát, když pro ED uvedl, že situace, kdy Uber blokoval kontroly, před mnoha lety skutečně nastala, dnes tomu už tak podle něj ale není. „Aktuálně taxislužby pravidelně prostřednictvím zprostředkovatele Uber kontrolujeme,“ řekl tiskový mluvčí magistáru Vít Hofman. Na připomínku, že Uber spory s magistrátem dříve řešil, uvedl, že z pohledu zákona o silniční dopravě a zákona o cenách nebyla s touto společností dříve vedena žádná správní řízení. Připustil však, že v současné době jedno řízení běží. A to právě s Uberem, jakožto se zprostředkovatelem. „Nebylo dosud ale ukončeno, proto jej nemůžeme blíže komentovat,” dodal.
O tom, že by Praha případně zavedla větší regulaci taxislužeb, jak se například stalo ve španělském Madridu, kde byla zmíněná společnost v minulosti zakázána kvůli neférové konkurenci vůči taxikářům, se neuvažuje. „Jakákoliv regulace bohužel není v kompetenci magistrátu. Platné zákony to neumožňují. Praha takovou takovou pravomoc nemá,” uvedl Hofman.
K možné manipulaci společnosti s cenami pak mluvčí sdělil, že magistrát neodpovídá za taxislužby v Praze, ale je pouze kontrolním orgánem, který hlídá dodržování zákona o silniční dopravě a zákona o cenách. „Jakákoliv manipulace s cenami je ale pro nás nežádoucí, a právě proto provádíme pravidelné kontroly. Jízdy prostřednictvím společnosti Uber kontrolujeme, ale řízení pro porušení zákona o cenách je vedeno s jednotlivými poskytovateli taxislužby, protože Uber ze zákona za předražování neodpovídá. To vyplývá ze situace, kdy zhruba před 8 lety, tedy v době, kdy Uber vstoupil na český trh, rozhodlo ministerstvo dopravy, že prodávajícím je dopravce, který tak odpovídá za stanovení ceny,” doplnil.
Ekonomický deník se ministerstva financí také zeptal, jak si Uber stojí v plnění daňových povinností, zvláště když se říká, že zaměstnává na černo cizince. „Z perspektivy českého zákona o daních z příjmů a relevantních smluv o zamezení dvojího zdanění, závisí daňový režim těchto společností na jejich specifickém obchodním modelu. Ministerstvo financí nedisponuje detailními informacemi ke konkrétním subjektům. Bez relevantní přítomnosti v České republice, takzvané stálé provozovny v kontextu uvedených předpisů, jsou možnosti zdanění příjmů zahraničních subjektů v České republice zásadně omezeny,“ vysvětlilo. Finanční správa tak disponuje pouze informacemi poskytovanými obdobnými společnostmi v rozsahu požadovaném zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní, který implementuje unijní směrnice o správní spolupráci. „Ve vztahu ke konkrétním subjektům však podléháme povinnosti mlčenlivosti,” upřesnilo pro ED.
Úhybné manévry
Ekonomický deník také zajímalo, jak se o činnost taxislužeb zajímá městská policie a jak probíhají její kontroly. Podle Ireny Seifertové, vedoucí Kanceláře ředitele pro komunikaci s médii a veřejností Městské policie hlavního města Prahy, se strážníci kontrolám řidičů vozidel taxislužby na území metropole intenzivně věnují zejména prostřednictvím specialistů z Taxi týmu. Strážníci z ostatních výkonných útvarů pak ve většině případů řeší převážně přestupky v dopravě, které tyto řidiči páchají stejně jako ostatní řidiči. „Kontrolujeme všechny řidiče taxislužby bez rozdílu, zda se jedná o takzvané klasické taxi či alternativní přepravní společnosti. S ohledem na to, že strážníci pracují ve směnném provozu, probíhají kontroly nejen řidičů taxislužby nepřetržitě, tedy v režimu 24/7,“ vysvětlila.
Doplnila, že kontroly probíhají buď samostatně, nebo ve spolupráci s pracovníky odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy. Dále se při kontrolách spolupracuje i s některými složkami Policie ČR, ČOI, nebo s celníky.
Kontroly se pak podle Seifertové zaměřují zejména na to, zda je taxislužba provozována v souladu se zákonem o silniční dopravě. „Konkrétně se jedná o to, zda má řidič vydané oprávnění řidiče taxislužby, zda má průkaz řidiče taxislužby, zda je vozidlo řádně evidováno jako vozidlo taxislužby, zda je na vozidle řádně vylepená evidenční nálepka TAXI, zda řidič používá vozidlo v souladu s evidencí vozidel taxislužby,” přiblížila.
Strážníci dále kontrolují, zda je dodržováno Nařízení hl. m. Prahy, které stanoví maximální ceny v osobní taxislužbě na území metropole. „Kontroly dodržování zmiňovaného nařízení probíhají průběžně v rámci každodenních povinností, reagujeme ale také na oznámení a spolupracujeme v rámci součinnostních akcí s pracovníky magistrátu,” uvedla Seiferová s tím, že i tak k předražení dochází, a to v desítkách případů ročně. „Liší se jen výše poškození zákazníka, které je od desítek až po tisíce korun,” doplnila.
Dodala, že při kontrolách není nouze ani o neobvyklé situace. I když třeba případy, kdy se například řidiči taxi snažili hlídce městské policie ujet jen proto, aby se vyhnuli kontrole, jsou podle ní spíše výjimečné. „Častěji se taxikáři snaží o různé „úhybné“ manévry ve chvíli, kdy zjistí, že za nimi jede auto strážníků. Nejčastěji se pak řidiči snaží vyhnout kontrole pomocí různých výmluv, nebo zatajením některých údajů,” přiblížla s tím, že mezi ty neobvyklé případy patří ty, kdy sami taxikáři přivolají strážníky Taxi týmu. Důvodem bývá nedorozumění se zákazníkem nebo s kolegy taxikáři, dodala.
Co se týká rozdílů v porušování předpisů podle zákona o silniční dopravě mezi řidiči klasického taxi a alternativních služeb, žádné zásadní podle ní nejsou, spíš se prolínají. Jak jízda pro aplikace, tak běžná taxi služba, mají podle ní svá specifika.
A pro doplnění, během loňského roku provedli strážníci na území metropole celkem 15 654 kontrol řidičů a vozidel taxislužby, při kterých odhalili celkem 1 908 přestupků. V 1 523 případech jsme je řešili uložením pokuty v celkové výši 1 127 422 korun, 358 jich bylo oznámeno správnímu orgánu a 27 vyřešeno domluvou.
Incidentů nepřibývá
Podlle tiskového mluvčího Josefa Urbana z Ředitelství služby cizinecké policie v rámci všech příslušných oddělení Policie ČR na Letišti Václava Havla Praha neeviduje viditelné navýšení incidentů mezi Taxi službami v prostorách letiště a přilehlém perimetru letiště. „Během roku 2022 a prvního čtvrtletí roku 2023 byly zaznamenány přestupky v oblasti bezpečnosti silničního provozu a drobné krádeže či potyčky mezi taxikáři, které byly ale vyešeny dle zákona,” uvedl Urban.
Potvrdil nicméně, že kvůli bezpečosti je vytvořen zvýšený dohled na parkovištích letiště a v přilehlém okolí, kde hlídky situaci mezi taxikáři monitorují.
Kdo tedy bude nakonec poskytovat své služby na letišti stále není jasné. Jisté je zatím to, že od 1. února má letiště uzavřenou krátkodobou nájemní smlouvu na prostor před terminály společnost Tick Tack, která vystupuje pod obchodní značkou SVEZ.SE, jak už bylo řečeno, zatímco společnost Letiště Praha čeká na výsledky zkoumání koncesního řízení antimonopolním úřadem.
Monika Ginterová, Ekonomický deník
