Neuhrazené justiční pohledávky by nově místo soudů mohla vymáhat celní správa. Návrh je součástí vládního konsolidačního balíčku, který v pondělí zveřejnilo ministerstvo financí. Cílem změny je zvýšit efektivitu vymáhání pohledávek a snížení nákladů. Snaha o převedení na celníky zde již byla opakovaně, politicky však návrh nikdy nebyl schválen.

S návrhem v minulosti souhlasily Celní správa i ministerstvo financí na rozdíl od Exekutorské komory. Podle tehdejšího vyjádření by předání kompetence celníkům znamenalo nižší vymahatelnost pohledávek. Soudní exekutoři jsou podle komory ve vymáhání pohledávek efektivnější a mají větší znalost prostředí.

Nyní pohledávky vymáhá všech 86 okresních a osm krajských soudů. Buď mají smlouvu se soudním exekutorem, nebo se peněz domáhají prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Své pohledávky také vymáhají státní zastupitelství a Vězeňská služba. Celní správa by podle návrhu měla vymáhat i pokuty od ministerstva spravedlnosti.

Čtěte také: Nepřípustný resortismus? Celní správa zatím justiční pohledávky vymáhat nebude

Mohlo by vás zajímat

„Skutečnost, že pohledávky nejsou vymáhány centrálně jedním orgánem, vede k horší předvídatelnosti procesního postupu orgánů vymáhajících justiční pohledávky, k jeho nejednotnosti a též ke značné neefektivitě při vymáhání,“ uvádí předkladatelé v materiálu. Důsledkem stávajícího systému je podle návrhu mimo jiné vysoké procento neuhrazených pohledávek, nejčastěji jde o náhradu peněz za ustanovené advokáty či náklady trestního řízení.

Navrhovatelé si od změny slibují jednotný postup při vymáhání pohledávek, snížení nákladů, nižší počet neuhrazených pohledávek a také lepší situaci pro dlužníky v případech, kdy bylo vymáhání přeneseno na soudního exekutora. Konkrétně ve vztahu k peněžitým trestům pak očekávají, že budou jako sankce ukládány častěji. Počet uložených peněžitých trestů v Česku sice stoupá, stále ale podle materiálu nedosahuje úrovně jiných států.

„Na straně státního rozpočtu tak dojde díky zefektivnění k úspoře v podobě personálních a souvisejících nákladů v resortu ministerstva spravedlnosti při současném dílčím navýšení personálních a souvisejících nákladů v resortu ministerstva financí, pod které orgány celní správy spadají,“ uzavírají autoři návrhu v důvodové zprávě.

Poplatky se nezvedly řadu let

Soudní poplatky se naposled zvedly v roce 2011. Resort zkoušel navýšení protlačit přes poslance minulé volební období, návrh však nakonec neprošel kvůli pandemii koronaviru. Podle odpůrců by v současné době nebylo správné lidi zatěžovat vyššími soudními poplatky a zkomplikovat jim tak přístup k justici. Od poslední úpravy soudních poplatků se výdaje ministerstva zásadně zvýšily, a to o více než 10 mld. Kč, což představuje navýšení o 50 %. Příjmy ze soudních poplatků pak stabilně tvoří příjem lehce přes 1 miliardu korun. Česká justice ovšem opakovaně informovala o tom, že část soudních poplatků se nedaří vymáhat a zůstane tak navždy nezaplacena. Nejhorší je podle ministerstva situace v trestním soudnictví, které se na objemu neuhrazených pohledávek podílí z 85 procent. Dalších 12 procent tvoří soudní poplatky a náklady civilních řízení.

Ministerstvo spravedlnosti při snaze o zvýšení poplatků uvádělo, že vyšší poplatky měly také motivovat strany sporu k tomu, aby jej vyřešily mimosoudně. Současně měly alespoň částečně pokrýt náklady státu na stále dražší chod justice. Novela měla podle exministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) také zjednodušit osvobození od poplatků, aby chudší lidé měli přístup k soudu nadále zajištěn.

Soudní poplatky obecně v právním řádu plní tři funkce: funkci regulační, motivační a fiskální. K důležitosti soudních poplatků se vyslovil i Ústavní soud: „Obecně lze konstatovat, že soudní poplatky představují určitý příspěvek na činnost soudů a zároveň plní i regulační funkci, neboť napomáhají bránit nesmyslnému a šikanóznímu zahajování soudního řízení.“ Soudní poplatek tak slouží jako jakýsi „první filtr“, jehož cílem je zabránit podání žaloby či opravného prostředku, jde-li o bezúspěšné anebo zneužívající uplatňování práva. Neměl by však být v takové výši, aby znemožňoval přístup k soudu.

Eva Paseková, čtk