Práce na dohody možná dostane přesnější vymezení, čímž bude předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu, která také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nyní posoudí poslanci ze sociálního a hospodářského výboru a z komise pro rodinu. Budou na to mít 25 dnů místo obvyklých 60.
Takzvaným dohodářům by měl zaměstnavatel nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Lidé pracující na dohody by také mohli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic. O diskuzích nad parametry novely Česká justice již dříve informovala.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.
Některé výhody by se týkaly také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.
Část navrhovaných změn zákoníku práce vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Česko má v začlenění pravidel EU do právního řádu zpoždění, měly platit nejpozději od loňského srpna.
(čtk, epa)
