Kárné žaloby, tedy disciplinární řízení se soudci, státními zástupci nebo exekutory při jejich pochybení, budou v prvním stupni projednávat vrchní soudy. Odvolací senáty však budou jak na Nejvyšším soudu (NS) tak na Nejvyšším správním soudu (NSS). V kárných senátech budou zastoupeni částečně i zástupci jiných právnických profesí, než jen soudci. To jsou základní prvky kompromisu, který byl podle informací České justice dosažen mezi zástupci justice a ministerstvem spravedlnosti.
Průtahy v řízení, jízda v opilosti, nerespektování pokynů nadřízených nebo manipulace s dokumenty. To jsou jen některé z prohřešků soudců či státních zástupců, které v poslední době řešily kárné senáty. Řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů se nyní zásadně změní. Současný systém, kdy o kárných žalobách rozhodují smíšené kárné senáty při NSS, se sice osvědčil, avšak terčem kritiky bylo především to, že neexistoval odvolací stupeň. „Přezkum“ rozhodnutí kárných senátů tak prováděl jen Ústavní soud.
Před rokem 2009 bývala kárná řízení dvoustupňová. Kárné žaloby řešily nejprve senáty vrchních soudů, odvolání pak Nejvyšší soud. Po opakované kritice některých rozhodnutí, zejména kvůli údajným projevům profesní solidarity, vznikl nový systém, sice jednostupňový, ale při zastoupení více právních profesí. O soudcích, státních zástupcích a exekutorech tak nerozhodují jen jejich stavovští kolegové, ale také třeba zástupci advokacie a akademici. Nelze se odvolat, jen podat ústavní stížnost.
Dvoustupňové řízení však po České republice požaduje mezinárodní protikorupční organizace GRECO, předchozí vláda se k němu zavázala v Národním plánu obnovy. Loni navíc Evropský soud pro lidská práva vyhověl stížnosti pokutovaného exekutora Jana Grosama. Ve stížnosti namítal, že kárné řízení s ním nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu i že neměl možnost odvolání. Případ bude řešit i Velký senát ESLP.
Nevole uvnitř justice
Reakcí na to bylo několik legislativních návrhů Ministerstva spravedlnosti (MSp). Ten poslední přinesl několik zásadních novinek. Některé z nich ovšem vyvolaly nevoli uvnitř justice.
Vedle některých nových institutů, jako možnost podmíněného zastavení kárného řízení, se jednalo i o upuštění od účasti zástupců jiných právnických profesí v kárných senátech a také marginalizace role NSS. Přitom to byli právě soudci NSS, kteří jako předsedové kárných senátů měli zásadní pozitivní vliv na podobu kárné judikatury, která se vyznačuje až na výjimky vysokou argumentační úrovní.
Mohlo by vás zajímat
Mezi zástupci justice a MSp tak bylo nedávno dosaženo dohody na změně tohoto návrhu. Česká justice získala od účastníků jednání její základní podobu.
Kárné žaloby budou v prvním stupni projednávat vrchní soudy. Vrchní soud v Praze bude nakonec příslušný pro žaloby na soudce z českých „justičních krajů“, olomoucký pro kraje z jeho obvodu. Rozhodovat by o v případech týkajících se soudců měly sedmičlenné senáty, v jejichž čele by byl soudce příslušného vrchního soudu. Členy by měli být soudci NS a NSS, zástupce z okresního či krajského soudu v obvodu soudu vrchního a přísedící z řad státních zástupců, advokátů a z jiných právnických povolání.
Přísedící žalobci a advokáti
O kárných deliktech státních zástupců pak kárné senáty v čele opět se soudcem příslušného VS, se soudci NS a NSS, avšak přísedícími by byli tři státní zástupci z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství a zástupce advokátů.
V případě exekutorů by opět členy byli tři soudci, přísedícími pak dva exekutoři, advokát a zástupce nevržený ombudsmanem.
Odvolací instancí by pro soudce obecných soudů (vyjma soudců NS) byl nově osmičlenný kárný senát při NS. Ten by tvořilo šest členů z řad soudců (tři z NS, včetně předsedy senátu a tři soudci z NSS) a dva přísedící z řad advokátů. V případech soudců správních úseků by rozhodoval stejně složený kárný senát, ovšem při NSS a v čele z předsedou z řad soudců NSS.
Při NSS by pak byly i odvolací kárné senáty pro kárná řízení ve věcech státních zástupců a exekutorů. Ty by byly opět tvořeny z šesti soudců z řad obou nejvyšších soudů. Přísedícími by v případě státních zástupců byli dva státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a v případě exekutorů dva přísedící z řad exekutorů.
Pokud by bylo zřízeno více odvolacích kárných senátů, počítá dohoda s ustavením i speciálního velkého kárného senátu pro účely sjednocování judikatury.
Petr Dimun, čtk
