Ústavní soud (ÚS) po dnešku zůstane poprvé v historii samostatného Česka v čistě mužském složení. Místopředsedkyně Milada Tomková, jejíž funkční období dnes končí, byla po odchodu Kateřiny Šimáčkové v sestavě poslední ženou. Spolu s ní dnes po deseti letech končí také místopředseda Jaroslav Fenyk a soudce Jan Filip. Prezident Petr Pavel na jejich místa navrhl Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Jana Wintra. Musejí však získat podporu v Senátu, není tak jasné, zda a kdy soud posílí. Pavel dnes také jmenuje místopředsedou Vojtěcha Šimíčka, člena současné sestavy, jemuž funkční období končí příští rok. Hrad to oznámil na webu.
Počet soudců po dnešku klesne na 12, podle mluvčí Kamily Abbasi to ale chod soudu neohrožuje. Zůstává usnášeníschopný. Zrychlí se však „kolečko“ přidělování jednotlivých stížností a návrhů, ostatní soudci tak budou dočasně mít víc práce.
Ženy byly u českého ÚS vždy v menšině, ale nikdy ještě nenastala situace, aby chyběly zcela. Členkou první sestavy, jejíž funkční období začalo v červenci 1993, byla Iva Brožová, později přišly Eva Zarembová, Ivana Janů, Eliška Wagnerová a další soudkyně. V třetí generaci jmenované prezidentem Milošem Zemanem byly ženy dvě, kromě Tomkové ještě Šimáčková, která ale odešla soudit do Štrasburku.
Čas odpočívat
Po letech cestování mezi Prahou a Brnem se už Tomková přestěhovala do hlavního města. „Taoisté uvádějí maximu tohoto znění: Dovršit dílo, splnit své poslání a stáhnout se do ústraní. Své poslání jsem minimálně v profesní oblasti naplnila v posledních 20 letech službou v justici a na ÚS, v předchozích desetiletích pak na ministerstvu práce a sociálních věcí. Přišel čas spočinout. Tím nevylučuji, že se mohou ještě otevřít nějaké možnosti, které mne zaujmou a budou přiměřené mým možnostem a zkušenostem,“ uvedla Tomková. Nabídku pokračovat u ÚS v dalším funkčním období nedostala.
V rozhodovací činnosti Tomková podle svých slov usilovala o zachování jednoty. „Byla jsem tou, která častokrát v disentních stanoviscích varovala před touhou ukrojit si větší podíl moci, než je pro ÚS rozumné. Zdá se mi, že mnohdy bude pro budoucnost významnější to, čeho se ÚS zdržel, než to, co někdy s velkou mediální pozorností udělal,“ uvedla.
ÚS tak podle Tomkové „prozatím odolal“ a nezasáhl do témat povinného očkování, zdravotní péče pro cizince, pravidel pro státní službu a nechal v účinnosti zákony usilující o zrychlení stavebního řízení. Na zákonodárci ponechal i řešení otázek svou povahou kulturních a společenských, jako jsou záležitosti pohlavní identity či pravidla pro osvojování. Tomková se však domnívá, že plénum ÚS nemělo rezignovat na přezkum vyhlášení nouzového stavu v době pandemie covidu-19. „Celkově mám za to, že ÚS posledního desetiletí bylo vlastní vědomí velké odpovědnosti, která je spojena s jeho rozsáhlými pravomocemi,“ doplnila.
ÚS bude podle končící místopředsedkyně do budoucna vystaven novým výzvám, které nebudou menší než ty z uplynulých desetiletí. „Spíše naopak – bude například nutno vyložit náhled na ochranu svobody projevu v souvislosti s užíváním sociálních sítí, ochranu osobních dat v digitálním světě a své místo mohou mít i bioetické problémy související například s editací DNA. Tíží mne osobně obchod s dětmi narozenými prostřednictvím náhradních matek, a přestože jde o zcela zásadní otázky ochrany lidského života, zůstávají mimo pozornost,“ uvedla Tomková.
Odborníci, kteří se vyjadřují k obměně soudu, opakovaně zdůrazňují jako klíčový princip pestrost, jak z hlediska profesní zkušenosti a odbornosti, tak z hlediska zastoupení žen a mužů. V právnické veřejnosti je nepochybně celá řada kvalitních žen, řekl loni předseda ÚS Pavel Rychetský.
Výrazný otisk
Tři končící soudci podle generálního sekretáře ÚS Vlastimila Göttingera zanechali u soudu svůj výrazný otisk, odborný, právní i lidský. Tomková se kromě rozhodovací činnosti věnovala také rekonstrukci sídla soudu za plného provozu. Fenyk byl pověřen agendou zahraničních vztahů, ve svých nálezech zúročoval trestněprávní odbornost.
„Jana Filipa lze bez dalšího charakterizovat jako encyklopedistu, který je možná posledním právním vědcem, jenž obsáhl celou šíři svého oboru. Své unikátní paměti využíval i při jednání senátů a pléna, protože dokázal z hlavy citovat nosné důvody starších rozhodnutí ÚS, aniž by potřeboval nahlédnout do zákona či databáze rozhodnutí,“ popsal Göttinger.
Filip bude dál učit na brněnské právnické fakultě. Také Fenyk míří do akademické sféry. Tomková se chce nyní zastavit, věnovat víc času rodině.
Fenyk v rozhovoru s ČTK uvedl, že si nejvíc cení rozhodnutí, jejichž prostřednictvím mohl pomoci tam, kde „jiné pomoci nebylo“. Tomková se podle svých slov snažila varovat před tím, aby si soud ukrojil větší podíl moci, než je rozumné. Pokud soud v některých situacích odolal pokušení být všemohoucím, nelze to vykládat jako slabost. Často je významnější to, čeho se soud zdržel, než co udělal, uvedla Tomková.
Filip přeje svým nástupcům zajímavé případy. Doporučuje jim rozvahu a trpělivost. Soud podle něj musí hledat obecná řešení, někdy je tak lepší se „ještě měsíc zamyslet“, než se snažit za každou cenu rychle „rozseknout“ konkrétní spory.
(čtk)
