Ústava by měla být stabilní a mělo by se do ní zasahovat minimálně. Myslí si to kandidát na ústavního soudce Jan Wintr. Toho dnes podpořil ústavně právní výbor Senátu. V tajné volbě získal hlasy osmi z deseti přítomných členů výboru. Wintr se v rámci rozpravy postavil za manželství stejnopohlavních párů když uvedl, že politicky nesouzní s tím, aby v Ústavě byla definice manželství jako svazku muže a ženy. „Manželství osob stejného pohlaví by neměla bránit ústavní bariéra,“ uvedl. Podoba manželství je podle něj na zákonodárcích a nemusí být nutně zakotvena v Ústavě.
Profesora Wintra dnes představil šéf vnitropolitického odboru administrativy prezidenta republiky Tomáš Lebeda. Ten zdůraznil jeho odbornou erudici i to, že je známý široké veřejnosti. Schválení nominace doporučil i soudce zpravodaj Zdeněk Hraba.
Ten se v rozpravě zeptal na to, jak se kandidát staví k problematice třetího pohlaví. Podle Wintra by sterilizace neměla být podmínkou pro změnu pohlaví což považuje za protiústavní. O podobných otázkách by ale podle něj primárně měli rozhodovat zákonodárci, nikoliv ústavní soudy. V debatě několikrát zdůraznil, že naše Ústava je stručná a právě proto je dobře, že v ní jsou uvedeny pouze základní teze. Podpořil ale případné ústavní zakotvení principu ochrany vody a půdy.
Čtěte také: Kandidáti na ústavní soudce se představili senátorům ODS a TOP 09, zaujal Wintr
Mohlo by vás zajímat
Na podobu manželství se Wintra zeptala senátorka Jitka Chalánková. Ta podporuje ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Její dotaz zněl, zda pro stejnopohlavní manželství bude potřeba změna Ústavy či stačí pouze změna občanského zákoníků. Podle Wintra Listina základních práv a svobod chrání manželství jako takové a nepřikazuje ani nezakazuje, aby šlo o odlišné či stejné pohlaví. „Vyplývá to i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva,“ doplnil.
Definice manželství
Dotazy na ústavní definici manželství a zakotvení práva na platbu v hotovosti pak položila senátorka Daniela Kovářová. „Z mého politického hlediska je něco s čím politicky nesouzním,“ uvedl Wintr s tím, že není problém, pokud se k těmto otázkám najde nadpoloviční většina hlasů v Poslanecké sněmovně je politicky prosadit.
Za zásadní nálezy Wintr označil, že komunistický režim byl protiprávní, stanovisko k soudcovské samosprávě či rozhodnutí o karenční době. Naopak negativně zhodnotil rozhodnutí Ústavního soudu o standardech a nadstandardy ve zdravotnictví. Uvedl také, že byl vždy odpůrce zavedení přímé volby prezidenta. Problémem naší mladé demokracie je totiž většinou její zablokovanost. V této souvislosti zdůraznil, že jednotlivé složky moci by se vzájemně měly respektovat a kritizoval exprezidenta Miloše Zemana. Udílení milosti prezidentem by podle něj mělo být kontrasignováno vládou.
Unijní právo má přednost
Wintr se členům výboru představil jako zastánce dosavadní pozice Ústavního soudu, podle něhož má unijní právo přednost před českým ústavním právem, pokud by neznamenalo změnu podstatných ústavních náležitostí a základů svrchovanosti ČR nebo překračování pravomocí unijních orgánů. Ústavní soud by se měl podle Wintra nadále orientovat na ochranu hodnot zakotvených v ústavě, měl by ale více využívat ustanovení, podle něhož by rozhodovací praxe jednotlivých soudních senátů měla být jednotná. O případném týmu asistentů už má Wintr hrubou představu, sdělil senátorům.
Čtyřiačtyřicetiletý odborník na ústavní právo vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády, působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Eva Paseková, čtk
