Exekutoři se od státu dočkají paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení tzv. bezvýsledných exekucí. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou ve středu projedná vláda. Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Sněmovna změnu přijala už v prvním čtení. Podle původní úpravy neměli exekutoři dostávat u marných exekucí žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu. Exekutorská komora (EK) má výhrady i k aktuálnímu plánu – navržený paušál ve výši 1050 korun podle ní neodpovídá průměrným nákladům spojeným se zastavením exekuce, které vyčíslila na 2987 korun.
Aktuální návrh odsouhlasili podle ministerstva spravedlnosti předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice a zástupce poslaneckého klubu hnutí ANO. Přesto s ním nesouhlasí ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z vládní ODS. Úřad rozporuje výši paušálu a vadí mu dopad na státní rozpočet. Spravedlnost vypočítala, že potřebuje navýšit svou rozpočtovou kapitolu o 1,2 miliardy korun.
Zastavování tzv. bezvýsledných exekucí je novinkou, která je účinná od 1. ledna a která má podle odhadů EK už letos zbavit exekucí zhruba 50.000 až 80.000 lidí. Týká se exekucí, v nichž se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci a které nezahrnují nemovitost. Exekutor vyzve věřitele ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud věřitel nevyjádří nesouhlas a nesloží zálohu na další vedení exekuce, exekutor zabavení majetku zastaví. Složením zálohy lze šestiletou lhůtu prodloužit o další tři roky, a to maximálně dvakrát. Celková doba bezvýsledné exekuce tak nesmí překročit 12 let.
Podle původních pravidel nastavených novelou z roku 2021 by právo exekutora na náklady při zastavení bezvýsledné exekuce většinou zcela zaniklo. „To lze považovat za důsledek, který je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu,“ upozornilo v materiálech k aktuálnímu návrhu ministerstvo spravedlnosti. Podle exekučního řádu totiž soudní exekutor „vykonává exekuční a další činnost za úplatu“.
Exekutor by tak měl podle ministerstva získat jako náhradu nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce paušál ve výši 1050 korun plus DPH. Peníze bude platit stát, respektive exekuční soud. Podmínkou bude, že exekuce byla nařízená před 1. lednem 2022.
„Výše náhrady je obdobná jako výše paušální náhrady nákladů, která soudnímu exekutorovi náleží v souvislosti se zastavením tzv. bagatelní exekuce – v tomto případě se daný postup osvědčil,“ uvedlo ministerstvo. Bagatelní exekuce, u kterých samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavovat od loňského ledna.
EK odhaduje, že zastavení bagatelních exekucí by se mohlo týkat 700.000 až 800.000 řízení. Prezident komory Jan Mlynarčík k tomu už dříve řekl, že exekutoři si sice uvědomují, v jaké situaci je státní rozpočet, ale jenom za poštovné by podle něj v těchto případech zaplatili 100 milionů korun. „Soudní exekutoři nemohou za to, že se jim nepodařilo nic vymoci,“ zdůraznil.
„Komora vnímá pozitivně, že se zodpovědní aktéři snaží napravit současnou neutěšenou situaci, kdy byl exekutorům v rozporu s ústavními normami zpětně vyvlastněn jejich nárok na náklady exekuce,“ sdělila nyní na dotaz ČTK mluvčí stavovské organizace Eva Rajlichová. Zároveň ale poukázala na to, že návrh se má týkat jen exekucí zahájených do 1. ledna 2022, takže hrozí, že za pár let se bude celá situace opakovat. „Komora by preferovala systematickou, nikoliv jednorázovou právní úpravu,“ podotkla.
Navržená částka 1050 korun je podle Rajlichové pod hranicí rentability. „Náklady spojené se zastavením exekuce budou činit průměrně 2987,30 Kč, k tomu by bylo na místě připočíst náklady spojené se s předchozím vedením bezvýsledné exekuce,“ poznamenala. EK se obává, že mnozí soudní exekutoři raději ukončí činnost. „V důsledku toho se exekuce zastaví výrazně pomaleji, než by politici předpokládali,“ varovala komora.
(čtk)
