Jedenáct let starý verdikt Ústavního soudu (ÚS), který se v záležitosti dorovnávání slovenských důchodů z českého rozpočtu postavil proti stanovisku Soudního dvora EU, je znovu v centru pozornosti. Do Brna míří dvoučlenná poslanecká delegace z Evropského parlamentu, bude diskutovat se zástupci ÚS o vztahu mezi unijním a vnitrostátním právem a o tom, jak se na národní úrovni přistupuje k principu přednosti práva EU. Cílem je dát dohromady doporučení pro připravovanou zprávu, informoval média Evropský parlament.
Do Brna se chystají maltský poslanec Cyrus Engerer z Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a estonská poslankyně Yana Toomová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Předseda ÚS Pavel Rychetský je přijme 23. května.
„Ačkoliv Evropský parlament není oprávněn provádět kontrolu rozhodovací činnosti ÚS, lze jeho zájem o rozhodovací praxi a vývoj v doktrinální i judikaturní oblasti jen přivítat,“ uvedl generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
Dorovnávání nižších slovenských důchodů Čechům, kteří v éře federace pracovali na Slovensku, případně v českých zemích pro slovenské podniky, bylo řadu let tématem složitých soudních rozhodnutí. Jen ÚS jich vynesl několik desítek. Proti české praxi se v roce 2011 postavil Soudní dvůr EU. Česko by podle něj muselo důchod dorovnávat i lidem z ostatních unijních států, kteří v Československu pracovali. ÚS ale tento výklad o rok později označil za exces, protože prý Soudní dvůr EU přehlédl a nezohlednil specifickou situaci vzniklou rozdělením Československa. Později problematiku upravil zákon, který stanovil konkrétní podmínky pro poskytnutí dorovnávacího příspěvku.
Nálezem z roku 2012, který je nyní součástí učebnic ústavního práva, se tak ÚS postavil kriticky k tezi o bezvýhradné nadřazenosti unijního práva před právem národním, včetně přednosti práva EU před národní ústavou. Podle Göttingera nález tehdy zdůraznil, že ústavní soudy zůstávají i v podmínkách EU vrcholnými ochránci ústavnosti, a to i proti eventuálním excesům ze strany unijních orgánů.
„Právě v této konkrétní věci český ÚS dovodil, že Soudní dvůr ve svém rozhodování přehlédl, že se nejedná o problematiku s unijním přesahem, ale že problematika tzv. ‚slovenských důchodů‘ je důsledkem rozdělení federace a rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnické státy, evropské právo se neaplikuje, a Soudní dvůr proto jednal ultra vires, mimo pravomoc přenesenou členskými státy na orgány EU,“ popsal případ Göttinger.
Rozhodnutí ale podle generálního sekretáře neznamená, že by mezi oběma soudními institucemi panovalo napětí anebo trval kompetenční konflikt. „Šlo fakticky o odlišný právní názor při interpretaci pravidel dvou odlišných právních systémů, nadto před 11 lety. Od té doby měli představitelé ÚS a Soudního dvora EU řadu příležitostí ke vzájemné diskusi, a to jak na mezinárodních fórech, tak například při loňském bilaterálním jednání obou předsedů,“ doplnil Göttinger.
V mezidobí se také vyvíjela judikatura na národní i unijní úrovni. Existuje možnost pokládat Soudnímu dvoru EU předběžné otázky. Český ÚS deklaroval připravenost používat eurokonformní výklad, tedy postup, kdy se normy ústavního pořádku interpretují takovým způsobem, aby odpovídaly i kritériím stanoveným unijním právem. Soud také aktivně používá Listinu základních práv EU jako referenční rámec při vlastním soudním přezkumu, doplnil Göttinger.
