Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Daňhel podpořil názor prodloužit mandát nejvyššího státního zástupce na deset let, tedy o tři roky déle, než navrhuje vládou schválená novela o státním zastupitelství. Ztotožnil se tak s názorem nejvyššího státního zástupce Igora Stříže i Unie státních zástupců. Podle Daňhela desetiletá funkční doba umožňuje provedení vizí na této pozici a měla by odpovídat mandátu předsedů nejvyšších soudů. Také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že má k pouze sedmileté délce funkčního období šéfa žalobců výhrady.
Cílem předlohy, kterou ve středu schválila vláda, je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období.
„U délky mandátu nejvyššího zástupce mám za to, že by měl být stejný jako u předsedů nejvyšších soudů, a to zejména s ohledem na skutečnost, že takový mandát nemá být možno opakovat. Desetiletou délku mandátu považuji za důležitou zejména proto, aby měl nejvyšší státní zástupce čas na provedení svých vizí – státní zastupitelství je poměrně konzervativní a provedení změn je výrazně složitější než například u ozbrojených sborů,“ uvedl Daňhel.
Olomoucký vrchní žalobce uvedl, že o obsahu návrhu je informován zatím pouze z médií, k původnímu návrhu této novely se vyjadřoval v zásadě shodně jako Nejvyšší státní zastupitelství. Za problematické tedy považoval jednak způsob a důvody odvolání nejvyššího státního zástupce, délku jeho funkčního období a podmínky pro jmenování nejvyššího státního zástupce.
Ostatní body návrhu jako funkční období vedoucích státních zástupců, jejich kvalifikační předpoklady, způsob jejich výběru a podobně vnímal podle svých slov kladně. „Z mediálních informací jsem tedy nabyl dojmu, že zejména připomínky k způsobu a odvolání nejvyššího státního zástupce byly zohledněny, což pochopitelně vnímám pozitivně,“ řekl Daňhel. Dodal, že legislativní proces bude i dále se zájmem sledovat. Důležitá bude podle něj řada detailů včetně přechodných ustanovení, například k tomu, jak proběhne výměna současných vedoucích státních zástupců.
Dvojkolejnost odvolání nejvyššího žalobce
Podle Bradáčové je možné mít výhrady ještě ohledně „nekoncepčnosti souběhu možné uplatněné kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce a procesu přezkumu jeho odvolání Nejvyšším správním soudem (NSS)“. Podle návrhu zákona by mělo být odvolání šéfa žalobců možné cestou kárného řízení, případně ho může odvolat vláda. Proti tomu se může bránit nejvyšší státní zástupce žalobou podanou k NSS. Například předseda Legislativní rady vlády v připomínkovém řízení žádal možnost odvolání nejvyššího státního zástupce pouze v kárném řízení.
Nová úprava, kterou ve středu schválila vláda, chce zavést možnost jmenovat šéfa žalobců pouze na sedm let, stanovuje také požadavky na jeho odborné a manažerské schopnosti či možnost odvolání v kárném řízení. Ministerstvo spravedlnosti chce změnami v zákoně vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na jeho osobu zákon nestanoví. Vláda ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.
(čtk)
