Další z komunistických „papalášů“ unikl trestnímu stíhání kvůli úmrtím na československých hranicích před rokem 1989. Státní zástupce před krátkým časem zkonstatoval, že u bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla (nar. 1941) vznikla zásadní překážka pro jeho stíhání, protože Kincl byl „na základě agresivního chování v roce 2021 hospitalizován v Psychiatrické léčebně Brno Černovice, kdy toto jednání bylo jednoznačně hodnoceno jako důsledek psychické nemoci“. Kincl pak podle znaleckého posudku trpí bludy, jak vyplývá ze zprávy znaleckého ústavu.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu již před časem zkonstatoval, že nebyly dohledány žádné archivní dokumenty, které by prokazovaly skutečnost, že by komunistický ministr vnitra František Kincl věděl o tom, že příslušníci Pohraniční stráže byli oprávněni použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dne 15. 2. 2022 shledal, že bývalý federální ministr vnitra František Kincl se nedopustil trestného činu, neboť nevěděl „o právu příslušníků Pohraniční stráže použít zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.

Trestní oznámení kvůli úmrtím na hranicích podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Na základě tohoto oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat.

Mohlo by vás zajímat

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.

Trestní stíhání bylo zastaveno u vícera zemřelých. Ale i u dvou žijících, protože podle policie a státního zastupitelství nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání. Jde o Lubomíra Štrougala (nar. 1924, zemřel letos 6. února), a Vratislava Vajnara (nar. 1930, ten nakonec stojí jako jediný před soudem).

Kincl uložen

Podle nedávných závěrů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu o trestní odpovědnosti Františka Kincla nelze uvažovat.

„Když z hlediska subjektivní stránky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329/1 c), 2 b), e) tr. z. ve znění účinném do 30.11.2011 je třeba úmyslného zavinění ke způsobení škody jinému nebo jiné závažné újmy tím, že opomine splnit povinnost – danou čl. 2/2 Paktu – vyplývající z jeho pravomoci federálního ministra vnitra. Ke splnění tohoto povinného znaku skutkové podstaty bylo zapotřebí prokázat, že Ing. František Kincl věděl o právu příslušníků Pohraniční stráže použít zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby, tedy že by alespoň byl srozuměn s tím, že k použití zbraně Pohraniční stráží proti těmto osobám může docházet. Šetřením ve shora uvedených archivních materiálech ani podáním vysvětlením Ing. Františka Kincla se tuto skutečnost nepodařilo prokázat,“ stojí v usnesení Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

„S přihlédnutím k výše popsaným skutečnostem, kdy se ve věci nejedná o podezření z trestného
činu zneužití pravomoci úřední osoby ani jiného trestného činu a není na místě zahájit úkony
trestního řízení podle § 158/3 tr. ř., pol. orgán věc ukládá bez dalšího opatření,“ uzavřel policejní orgán.

Co věděl? A proč to nevěděl?

S rozhodnutím Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale nesouhlasil právní zástupce poškozených a pozůstalých po tvrdých zásazích československých pohraničníků Lubomír Müller.

„Pokud jmenovaný uvedené skutečnosti neznal, pak vzniká otázka, co z hlediska své funkce vědět měl, a proč to nevěděl,“ klade si otázku Lubomír Müller.

Jakožto federální ministr vnitra totiž podle Müllera nesl odpovědnost za dodržování předpisů, které byly k ochraně státních hranic vydány, a za jejich soulad s Ústavou ČSSR a mezinárodními dohodami, jimiž bylo Československo vázáno.

„Viz například čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, publikováno pod č. 120/1976 Sb.,“ odkazuje advokát Müller.

„Jestliže v době, kdy byl jmenovaný ministrem vnitra, docházelo na hranicích k zbytečným úmrtím či zraněním, a jmenovaný skutečně tehdy platné předpisy neznal, je to podobné, jako když strojvůdce způsobí vážnou vlakovou nehodu a pak se hájí tím, že neznal předpisy o tom, jak má správně vlak řídit. Prosím proto, aby bylo šetření doplněno a aby bylo jasně vyspecifikováno, co jmenovaný vědět měl, proč to nevěděl, a jaká jeho odpovědnost z toho pramení,“ uzavřel po rozhodnutí úřadu právní zástupce poškozených a obětí Lubomír Müller.

Nové šetření

Obvodní státní zastupitelství v Praze 7 vrátilo věc k novému šetření. Proto byl vyžádán znalecký posudek, který byl odsouhlasen a vydán letos v lednu. Z něj vyplynulo, že František Kincl trpí mimo jiné bludy. ÚDV proto podezření ze spáchání závažného zločinu odložil. Padla další stížnost.

Bývalý ministr vnitra byl za své působení za minulého režimu odsouzen v roce 1992 v jiné věci k tříletému trestu vězení a nyní mu hrozil trest odnětí svobody až na 10 let.

Náměstek Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 7 Šimon Vavrečka ale letos 5. května námitky proti rozhodnutí ÚDV jako nedůvodné zamítl. Kincl byl totiž „na základě agresivního chování v roce 2021 hospitalizován v Psychiatrické léčebně Brno Černovice, kdy toto jednání bylo jednoznačně hodnoceno jako důsledek psychické nemoci, nikoli důkaz o další trestné činnosti. Vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, třebaže bylo následně zrušeno, mělo na zdravotní stav posuzovaného, resp. vývoj duševní choroby, kterou trpí, nepříznivý vliv. Znalecké závěry nelze rozporovat pouze na základě laického hodnocení stěžovatele.“ Podle státního zástupce „o odbornosti závěru předmětného posudku nepanují žádné pochybnosti“. Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

Vyšetřen v Brně, s psychiatričkou stačil telefonát

Co lze tedy dozvědět ze znaleckého posudku Františka Kincla?

Znalec Psychiatrické nemocnice Bohnice Jiří Švarc si vyžádal lékařskou zprávu od Psychiatrické nemocnice Brno (PN)z roku 2021, konzultace s Kinclovou psychiatričkou proběhla telefonicky.

„První kontakt s PN Brno, přivezen v doprovodu rodiny, v domácím prostředí se zhoršil psych. stav: zmatenost, eskalace podezíravosti, pocity odposlouchávání, depresivní symptomy, PM neklid, dnes vygradoval i agresí vůči rodině, fyzicky napadl manželku. Pac. nebezpečný okolí, hrozí riziko dalšího agresivního jednání, nutná stabilizace stavu za hospitalizace. Proběhlo psychol. vyšetření, ve kterém popsána lehká demence + depresivita. Dle sdělení rodiny pac. opak. v minulosti stavy depresivity s paranoidní symptomatikou. On paranoidní prožitky neventiluje, rodina však udává vztahovačnost a obavnost v telefonických hovorech, před přijetím k hosp. odmítal nastoupit do auta s tím, že je odposlouchávané, při vycházkách do areálu sděluje, že zde jsou kamery apod. Vzhledem k výše uvedenému (zpráva uvádí medikaci – pozn. red.). Dochází k dalšímu projasnění ladění, pac. již na odd. usměvavý, bez deprese, psychotické prožitky spontánně neventiluje. Dg. F323 Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky,“ zní resumé z černovické psychiatrie.

„V psychiatrické ambulanci jej léčím již desítky let pro deprese, paranoiu (pocity sledování, obavy z otravy, likvidace, okradení, ošizení), a poslední 2 roky i pro lehkou demenci (F02). Co se týká demence, podle psychických a neurologických příznaků máme podezření Lewy body demenci. Paranoiu a depresi diagnosticky vedu pod kódem F323 Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky — stejně jako v PN Brno, protože deprese dominuje stále a psychotické příznaky kolísají dle léčby, ale paranoidita se zhoršila např. i po sdělení obvinění,“ uvedla telefonicky Kinclova psychiatrička s příslušnou medikací.

Znalec Jiří Švarc komunistického expolitika vyšetřil v budově Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v Brně.

Na dotaz, proč je trestně stíhán Kincl, který přišel s dcerou, uvedl: „Protože jsem nevydal rozkaz nepoužívat zbraně, aby se nestřílelo na hranicích. Mají tam asi 5 případů, ale v té době jsem nebyl ministr vnitra. Tím jsem byl v letech 88 — 89. Co si o tom všem myslím? Nastoupil jsem do funkce ministra proti své vůli, na přání pana tajemníka Jakeše. Ministrem jsem být nechtěl. Je to už dlouhá doba. Vůbec si nepamatuju ty případy, že by se kolem toho něco řešilo. Jak to dopadne, nevím. Byl jsem už trestně stíhaný jednou a dostal jsem 3 roky natvrdo za zneužití pravomoci. Tehdy jsme byli stíhaní tři za to, že jsme umísťovali do cely předběžného zadržení disidenty na 48 hodin neprávem. Odseděl jsem si polovinu ve Věznici Brno Bohunice. Snášel jsem to zpočátku špatně, časem jsem i zvykl. Pracoval jsem na příjmu vězňů.“

Znalec se později s Kinclem věnoval jeho životu a jeho kariéře: „Původně jsem se vyučil zedníkem a vystudoval jsem SPŠ stavební v Táboře. Po maturitě jsem šel na vojnu. Po průmyslovce jsem se stal
příslušníkem StB, pracoval jsem u Pozemních staveb. Pracoval jsem jako energetik a potom u StB jako referent na úseku ochrana ekonomiky. Při této práci jsem vystudoval VŠ dálkově: VUT Brno — organizace a řízení průmyslové výroby. Než jsem se stal V r. 1988 ministrem, byl jsem v Brně na krajské správě a v Ostravě náčelník krajské správy. Také 2 roky náčelník oddělení StB v Gottwaldově.“

Pak přišla řeč na zdravotní stav a medikace: „Léčím se na psychiatrii, se srdcem (jsem po katetrizaci), s koleny, léky si chystám společně s dcerou, mám na týden lékovky.“

Znalec Švarc poznamenal: „Všechny tyto léky si časem vzpomněl, ale dávkování upřesnila dcera.“

Posuzovaný byl vyšetřen jen jedním znalcem – Jiřím Švarcem vzhledem k tomu, že vyšetření muselo proběhnout v Brně.

„Během vyšetření se projevil pokles kognitivních funkcí (nepostačující ještě k diagnositice demence) a velmi povšechně a bazálně chápal, z čeho je obviněn, nicméně byla zjišětěna závažná duševní porucha, kterou znalecký ústav diagnostikuje jako F22 Porucha s bludy (dle starší klasifikace by šlo o diagnózu ´paranoia´), uvedl znalec.

„Uzavíráme tedy, že posuzovaný Ing. František Kincl trpí dlouhodobě závažnou a trvalou duševní poruchoú, kterou lze diagnostikovat jako porucha s bludy, dříve paranoia, popř. těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky. Jde (kromě depresivity) o bludné přesvědčení, že je sledován, tráven, likvidován, okrádán, šizen. Navíc je v psychiatrické ambulanci poslední 2 roky diagnostikován a léčen pro lehkou demenci (sups. typu Lewi body). Při znaleckém vyšetření podal kognitivní výkon nepostačující k diagnostice demence. Není schopen chápat smysl úkonů trestního řízení. Během znaleckého vyšetření sice velmi povšechně a bazálně chápal a popsal, z čeho je obviněn, ale jeho kognitivní deficit mu neumožňuje vybavit si potřebné události a náležitě se hájit. Především ale jeho bludy (že je sledován, tráven a likvidován) mu neumožňují chápat smysl tr. řízení. Prognóza: Porucha s bludy má kolísavý průběh, ale vzhledem k její závažnosti a trvalosti (i přes léčbu) není pravděpodobné její trvalejší zlepšení,“ zkonstatoval znalec Švarc.

„Pro poruchu s bludy není schopen chápat smysl úkonů trestního řízení. Během znaleckého vyšetření sice velmi povšechně a bazálně chápal a popsal, z čeho je obviněn, ale jeho kognitivní deficit mu neumožňuje vybavit si potřebné události a náležitě se hájit. Především ale jeho bludy (že je sledován, tráven a likvidován) mu neumožňují chápat smysl tr. řízení… …Porucha s bludy má kolísavý průběh, ale vzhledem k její závažnosti a trvalosti (i přes léčbu klozapinem) není pravděpodobné její trvalejší zlepšení. Naopak lze s jistotou očekávat postupnou progresi počínající demence,“ odpověděl znalec na nejdůležitější otázku, zda je František Kincl chápat smysl trestního řízení.

Případu střelby na hranicích před rokem 1989 se Ekonomický deník obšírněji věnoval podrobně ji ZDE a ZDE.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník