Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dnes s představiteli justice shodl na základních parametrech připravovaného návrhu zákona, který zavádí dvoustupňové kárné řízení soudců a státních zástupců. Znovu s nimi jednal také o faktickém zmrazení platů soudců a žalobců v příštím roce, které je součástí vládního konsolidačního balíčku.
Plat soudců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce.
„U návrhu změny výpočtového koeficientu pro stanovení platové základny soudců je cílem vyhovět nálezům Ústavního soudu. Uvedený postup odpovídá dosavadní judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, který se konkrétně tématu jejich snižování či zmrazování meritorně již mnohokrát věnoval,“ uvedl na jednání Blažek.
Ústavní soud se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.
Snížení platové základny podle Řepky kopíruje míru růstu průměrné nominální mzdy mezi lety 2021 a 2022. Konečný efekt tohoto optického snížení platové základny tak bude mít za následek faktické zmrazení platů, nikoliv jejich nominální snížení.
„Tento formát zmrazování platů s sebou nenese náhlý ‚skok‘ po skončení doby zmrazení, a nenastane tedy situace, kdy po jedno- či víceletém zmrazení platů dochází k náhlému zvýšení nominální výše platů soudců a politiků kumulovaně ve větším objemu za několik let, čímž nedojde k ještě většímu rozevírání nůžek mezi platy ve veřejné sféře,“ dodal mluvčí.
„Všichni jsme se shodli na tom, že trváme na zásadách, které stanovil Ústavní soud – to znamená, že to musí být s justicí projednáno, že to musí být opatření, které míří na všechny, ne jen na určitou část obyvatelstva, a že to musí být přiměřené,“ řekl po minulém jednání o platech prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce 90.000 korun.
Kárná řízení dříve bývala dvoustupňová. Kárné žaloby řešily senáty vrchních soudů, odvolání pak Nejvyšší soud. Nyní rozhodují kárné senáty Nejvyššího správního soudu, poté připadá v úvahu už jen ústavní stížnost. Dvoustupňové řízené po České republice požaduje mezinárodní protikorupční organizace GRECO, předchozí vláda se k němu zavázala v Národním plánu obnovy. „Nad základními parametry zákona došlo během jednání ke shodě,“ uvedl Řepka.
(čtk)
