Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy civilní kontrarozvědka, požaduje pro sebe i pro zbývající dvě tuzemské tajné služby neomezený přístup k citlivým informacím o hazardu. Jeho provozovatelé mají povinnost pravidelně hlásit úřadům například to, kolik peněz v daném období v hernách nebo kasinech „protočili”, stejně jako chronologický průběh svých her. A BIS chce do těchto dat vidět. Týká se to i nedávno zřízeného rejstříku osob vyloučených z hraní hazardních her.
Dosud měly do těchto databází přístup kromě příslušných správních orgánů jen soudy a orgány činné v trestním řízení, Probační a mediační služba nebo Národní bezpečnostní úřad, a to pro účely provádění bezpečnostních prověrek. Právě kvůli nim teď ministerstvo financí v novele zákona o hazardních hrách navrhuje, aby se zpřístupnily také pro zpravodajské služby, protože ty se na takzvaném bezpečnostním řízení rovněž podílejí.
Návrh novely nicméně výslovně stanovuje, že tajné služby by měly mít citlivé informace o hazardu k dispozici právě jen pro účely těchto řízení. BIS ale požaduje přístup neomezený. Vyplývá to ze znění protinávrhů kontrarozvědky, zanesených ve veřejně dostupném meziresortním připomínkovém řízení.
„Zpravodajské služby České republiky by měly mít možnost žádat o informace ve vztahu k celé své působnosti, a nikoliv jen v rámci bezpečnostního řízení,” zní velmi stručné odůvodnění zásadní připomínky BIS.
Kromě ní existuje v česku ještě civilní rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace, a také Vojenské zpravodajství, které v sobě zahrnuje vojenskou rozvědku i kontrarozvědku. Tyto služby spadají pod ministerstva vnitra a obrany, ani jeden z těchto resortů ale podobnou úpravu kompetencí jako BIS nepožaduje.
Zda ministerstvo financí návrhu kontrarozvědky vyhoví, není v tuto chvíli jasné. Novela zákona zatím počítá s tím, že mlčenlivost by bylo možné nově prolomit například obecně ve prospěch správce daně.
„Současná právní úprava byla vázána pouze na správce daně z hazardních her, což bránilo efektivnímu využití získaných informací např. pro účely správy daní z příjmů,” vysvětlil resort v důvodové zprávě ke svému návrhu.
Strážce státní kasy ale dodává, že správce daně může citlivé informace požadovat pouze tehdy, pokud je nezbytně potřebuje pro účely výkonu správy daní.
„Nejedná se tedy o absolutní prolomení mlčenlivosti pro jakéhokoliv správce daně a kdykoliv,” poznamenává ministerstvo financí.
Ze znění požadavku BIS přitom vyplývá, že tajná služba si nárokuje právě takový „generální” přístup kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu.
Zatímto ministerský návrh totiž v tomto směru zpravodajské služby uvádí jen v souvislosti se zmíněným bezpečnostním řízením, BIS pro sebe a další dvě tajné služby požaduje zařazení zcela nového bodu příslušného paragrafu. Ten by měl určit, že zpravodajci by měli mít nárok na informace z takzvaného výkaznictví a z rejstříku vyloučených osob bez jakýchkoliv dalších podmínek.
Rozsah informací, které provozovatelé hazardu musejí odevzdávat pravidelně ministerstvu financí, resp. celním úřadům, stanovuje takzvaná reportingová vyhláška.
Podle ní se data předávají elektronicky, a to tak, aby z nich byl zřejmý průběh hry a pohyb peněz nebo žetonů.
„Ze vzdáleného přístupu musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech. To jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou,” popisuje to ministerstvo financí.
V rejstříku vyloučených hráčů, který začal fungovat před dvěma lety, jsou pak ze zákona zapsaní lidé, kteří čerpají dávky, ale i neplatiči výživného, lidé v insolvenci či společně posuzované osoby pro dávky.
Lidé zapsaní v rejstříku nemohou hrát hazardní hry v kasinech či hernách, resp. je provozovatel nesmí vpustit do herního prostoru a nesmí jim ani umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto. Zákaz se týká i kurzových sázek, dále pak všech hazardních her, pokud jsou provozovány po internetu.
Tomáš Svoboda, Ekonomický deník
