Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek o stížnosti bývalých pěstounů manželů manželé Milana a Věry Jírových a dítěte, které jim úřady dříve svěřily do pěstounské péče. Stěžovatelé namítali, že zákaz styku mezi nimi uložený po zániku pěstounské péče představoval zásah do jejich práva na respektování rodinného života. Zákaz styku přitom pokračoval i poté, co třetí stěžovatel dosáhl věku 18 let. Informoval o tom úřad Kanceláře vládního zmocněnce.
Dítě bylo v péči pěstounů od svých šesti do třinácti let. Soudy poté pěstounskou péči zrušily a dítě umístily do dětského domova z důvodu jeho problematického chování, které pěstouni nebyli schopni zvládnout. Jelikož styk měl na dítě škodlivý vliv, byl postupně omezován, až byl po dobu několika let zcela zakázán. Zákaz styku soudy nezrušily ani po dosažení zletilosti třetího stěžovatele.
Dle štrasburského soudu vnitrostátní soudy nezpochybnily existenci rodinných vazeb mezi pěstouny a dítětem, nicméně nevhodné manipulativní jednání pěstounů vůči dítěti mělo negativní vliv na jeho chování a zhoršilo jeho duševní zdraví. Pěstouni nerespektovali rady odborníků a jejich jednání se nezměnilo ani po omezení styku. Úplný zákaz styku tak byl v nejlepším zájmu dítěte.
Soud vyzdvihl, že pěstouni měli příležitost pokusit se o obnovení vztahu k dítěti v rámci terapie, která však nebyla úspěšná. Soud připustil, že vnitrostátní orgány čelily obtížné situaci. Na jednu stranu mohly být kontakty s bývalými pěstouny v zájmu zranitelného dítěte, které nemělo žádné vazby na svou biologickou rodinu. Na druhou stranu se pěstouni nedokázali přizpůsobit jeho vyvíjejícím se životním potřebám a duševnímu vývoji a trvali na svém způsobu výchovy. Vnitrostátní soudy podrobně odůvodnily zákaz styku a zvažovaly i méně invazivní opatření doporučená znalci, jejichž cílem bylo obnovit vztah mezi dotčenými osobami. Soud tak neshledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech.
Rozhodnutí štrasburského soudu není jednomyslné. K rozsudku připojily odlišné stanovisko dvě soudkyně, včetně české soudkyně Kateřiny Šimáčkové.
Rozsudek naleznete v anglickém jazyce v databázi Evropského soudu pro lidská práva. Rozsudek není konečný. Strany mohou podat během 3 měsíců žádost o postoupení věci velkému senátu.
(red)
