Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš nebyl stíhán ani postaven před soud pro jednání, které by jakkoli souviselo s jeho politickou aktivitou, ale kvůli podezření ze spáchání závažné trestné činnosti proti majetku, které se mohl dopustit léta před svým vstupem do politiky. V písemném odůvodnění rozsudku v kauze Čapí hnízdo to zdůraznil předseda trestního senátu pražského městského soudu Jan Šott. Osvobozující rozsudek nad Babišem a jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou vynesl soud 9. ledna. Státní zástupce Jaroslav Šaroch proti němu minulý týden podal odvolání, případem se tak bude muset zabývat Vrchní soud v Praze.
„V každé zdravě fungující civilizované společnosti je normální a běžné, že osoba, která vstoupí do politiky a uchází se o nejvyšší veřejné funkce, se vystaví zvýšené pozornosti a kontrole veřejnosti, především médií, a to včetně – nebo možná především – zkoumání své minulosti,“ konstatoval v odůvodnění verdiktu Šott. „Pokud je šetření podezření vzniklého v této kauze, byť zčásti, skutečně důsledkem právě takové zvýšené kontroly, nelze než uzavřít, že se jedná o důsledek vzhledem k působení obžalovaného v politické sféře zcela přirozený,“ dodal. Soudce ale doplnil, že do posouzení věci soudem se politické působení Babiše v žádném případě nepromítlo.
„Výroky politických odpůrců či naopak příznivců obžalovaného i výroky ministra spravedlnosti vypovídají pouze o jejich názorech, vidění světa či politické kultuře a ani ony nejsou pro rozhodování soudu v této trestní věci jakkoli relevantní,“ uvedl také Šott.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní od počátku vinu odmítají.
Rodinné vztahy
Soud případ projednával od loňského září. Při dokazování se podle písemného odůvodnění zabýval zodpovězením dvou otázek – zda se obžalovaní podíleli na zneužití práva tím, že by uměle vytvořili podmínky pro získání dotace vyčleněním společnosti z Agrofertu, a zda byla společnost Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti o dotaci malým nezávislým podnikem. Pokud by tomu tak bylo, musel by se soud musel zabývat i tím, zda Babiš s Nagyovou věděli, že o dotaci firma žádat nemůže.
Jako důležitý důkaz pro zodpovězení první otázky zhodnotil soudce výpověď podnikatele Jana Bareše. Ten sice vyvrátil obhajobu Nagyové, která tvrdila, že s možností získání dotace přišla až 20. prosince 2007 nebo výpověď Babiše, ze které podle soudu vyplývalo, že nezajišťoval převod akcií na svou rodinu. Barešova výpověď ale podle rozsudku přinesla řadu podstatných informací, které podporují závěr o nevině obžalovaných.
Bareš totiž mimo jiné ve své výpovědi vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení. Uvedl také, že ho Babiš ujistil, že má zájem v realizaci pokračovat, i kdyby společnost dotaci nezískala. Výpověď svědka Šott hodnotí jako „logickou, přesvědčivou, podrobnou, konzistentní a zcela věrohodnou“.
„Z důkazů (…) vyplývá, že důvodem vytvoření Farmy Čapí hnízdo byly spíše rodinné vztahy, dotace byla druhořadá a řešila se, nanejvýš jako podpůrný argument, až poté, co už bylo rozhodnuto, že projekt nebude realizovat Agrofert. Postoj obžalovaného Babiše byl takový, že nově vzniklá firma bude projekt realizovat bez ohledu na to, zda se dotaci podaří obžalované Nagyové získat,“ uvedl Šott.
Státní zástupci byli podle soudce pečliví
Soudce v odůvodnění také uvedl, že výpovědi obou obžalovaných byly kusé a řadu věcí nevysvětlily. Některá jejich vyjádření pak podle soudu nepůsobila konzistentně.
U druhé otázky, tedy zda bylo Čapí hnízdo malým nezávislým podnikem, se soud nejprve věnuje definici takového podniku. Doporučení Komise, které bylo součástí tehdejších pravidel dotačního řízení, totiž stanovilo, že podnik propojený s jiným podnikem může pozici „malého nezávislého podniku“ ztratit jen v případě, kdy by působil na stejném trhu, jako podnik s ním propojený, nebo na trhu sousedním. Faktická propojenost pak podle Doporučení není podstatná.
Soud se pak ztotožnil s názorem obhajoby, podle které objektivně k působení na sousedních trzích ve smyslu současného výkladu nedošlo. Společnosti si nekonkurovaly ani na stejném relevantním trhu.
Ani u druhé otázky tak soud s ohledem na předložené důkazy neshledal porušení zákona. „Úvaha o možné vině některého z obžalovaných zcela zjevně ztroskotává přinejmenším na nemožnosti dovození subjektivní stránky trestného činu, tedy prokazatelného úmyslného zavinění kohokoli z obžalovaných,“ doplnil Šott.
Srozumění obžalovaných s tím, že by v žádosti byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, se po provedeném dokazování podle soudu nejeví jako pravděpodobné. „Skutek obžalovaných popsaný v obžalobě tedy není trestným činem a soud oba obžalované obžaloby v souladu s návrhem obhajoby zprostil,“ dodal soudce.
Šott také uvedl, že ačkoli se ztotožnil s některými částmi kritiky, kterou Babiš a jeho obhájci v řízení vyjadřovali ve vztahu k postupu státních zástupců, musí konstatovat, že jejich přístup k řešení trestní věci byl pečlivý a zodpovědný. „Soud v žádném případě neshledal, že by ze spisu či jiných okolností vyplýval jakýkoli náznak politického ovlivnění rozhodování orgánů činných v tomto trestním řízení či snaha ovlivnit tímto stíháním a v jeho rámci činěnými jednotlivými úkony jakékoli politické procesy,“ doplnil Šott.
(čtk)
