Ombudsman ve výroční zprávě letos předkládá Poslanecké sněmovně šest legislativních doporučení na změnu právních předpisů. Doporučuje například zvýšení příspěvku na péči a jeho pravidelnou valorizaci. Dnes to řekla mluvčí ombudsmana Markéta Bočková. Ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm zprávu o činnosti představí v úterý na jednání petičního výboru Poslanecké sněmovny.
Ombudsman kromě zvýšení příspěvku na péči doporučuje také nový zákon o ústavní výchově dětí či snížení soudního poplatku za odvolání v diskriminačních sporech a rozšíření tzv. milostivého léta i na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Vhodné by podle ombudsmana byly i změny předpisů, díky kterým by justiční pohledávky mohly vymáhat celní úřady a správa sociálního zabezpečení by mohla zastavit vyplácení sirotčího důchodu při jeho zjevném zneužívání.
Výše příspěvků na péči je podle ombudsmana nedostatečná, podle něj nepokrývá potřebné služby ani v rozsahu, který nastavil zákon o sociálních službách v roce 2007. Tím je podle něj ohroženo právo lidí s postižením na nezávislý život. „V roce 2007, kdy nabyl účinnosti zákon o sociálních službách, se z příspěvku pro dospělé ve stupni I dalo zaplatit například necelých 24 hodin osobní asistence za měsíc. Nyní příspěvek nevystačí ani na šest hodin asistence měsíčně,“ uvedl ombudsman v doporučení. Doplnil, že příspěvek ve stupni I byl v roce 2007 celkem 2000 korun, poté ale klesl na dnešních 880 korun měsíčně.
Na místě je podle něj i nový zákon o ústavní výchově dětí. V ústavech nyní žije asi 6500 dětí, jsou mezi nimi sirotci, děti, o které se jejich rodina neumí nebo nemůže starat, ale i děti se zdravotním postižením nebo vážnými výchovnými problémy. Výchova dětí v ústavech ale podle ombudsmana neodpovídá jejich potřebám, protože se dodnes řídí zastaralým zákonem z roku 2002. Norma podle ombudsmana nemyslí na děti se speciálními potřebami, jako jsou děti s mentálním postižením, poruchami autistického spektra, extrémními poruchami chování, duševním onemocněním nebo například děti se závislostí. Tyto děti podle ombudsmana často nemají potřebnou péči, protože ústavy ani nemohou zaměstnávat některé odborníky, například zdravotníky, tedy především zdravotní a psychiatrické sestry či adiktology.
Ombudsman chrání lidi před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je jejich jednání v rozporu s právem. Nesmí vstupovat do soukromých sporů, ale může prověřovat činnost kontrolních orgánů, poukazovat na pomalý postup státních institucí v nejrůznějších kauzách, vyzývat je k nápravě jejich chybných či nedostatečných rozhodnutí nebo navrhovat zákonodárcům úpravu zákonů tak, aby měla veřejnost větší právní jistoty. Postupně se působnost ombudsmana rozšířila i o oblast ochrany před diskriminací, monitorování práv lidí s postižením a také o ochranu před špatným zacházením s lidmi omezenými na svobodě.
(čtk)
