Ochranu oznamovatelů Sněmovna patrně vztáhne i na přestupky, na anonymy ne

Vládní předlohu o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů Sněmovna zřejmě vztáhne i na část přestupků, netýkala by se tedy výhradně trestných činů. Anonymní oznamovatelé pravděpodobně požívat ochrany nebudou. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru, které dnes přijal k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Sněmovní plénum by mohlo hlasovat o podobě zákona už příští týden.

Členové výboru nedoporučili plénu přijetí žádné z trojice poslaneckých úprav, kterými by dostali ochranu také anonymní oznamovatelé. Záporné stanovisko zaujal výbor k pozměňovacím návrhům Radka Vondráčka z opozičního hnutí ANO i Hany Naiclerové z koaličního hnutí STAN, které se týkaly všech anonymních oznámení. Na postoji k úpravě Piráta Jakuba Michálka, která by umožnila anonymní oznámení ve veřejném sektoru, se členové výboru neshodli. Praktický to znamená, že na plénu se pro její schválení dostatečný počet hlasu patrně nenajde.

Výbor dnes nedoporučil přijetí svého dřívějšího návrhu, aby byli pod ochranou oznamovatelé všech přestupků. Přiklonil se k úpravě Marka Bendy (ODS), aby se jednalo jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun.

Začlenění příslušné evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Mohlo by vás zajímat

Za vytápění či energie na home office mají lidé dostávat necelých 5 korun za hodinu

Ochrana by se podle vládní předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.