O získání zakázky na provozování elektronického monitorovacího systému pro domácí vězně projevil zájem jeden uchazeč. S předchozím dodavatelem – izraelskou firmou SuperCom – přestala služba spolupracovat v listopadu 2021. Dodržování podmínek trestu domácího vězení od té doby nehlídají takzvané náramky, ale opět namátkově probační úředníci.
„Probační a mediační služba obdržela v termínu stanoveném v rámci veřejné zakázky nabídku od zájemce na provoz elektronického monitorovacího systému. Nyní bude nabídka řádně posouzena. O případném výherci výběrového řízení budeme následně veřejně informovat,“ sdělil mluvčí probační služby Martin Bačkovský bez dalších podrobností.
Nadlimitní veřejnou zakázku vypsala služba loni v prosinci. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota zakázky je 134,6 milionu korun bez DPH. Probační služba teď bude zkoumat, zda zájemce předložil všechny vyžadované dokumenty a zda splňuje vypsané podmínky. Konkrétní lhůtu pro posouzení žádosti jí zákon neukládá.
K prokázání dostatečné technické kvalifikace musí zájemce doložit, že už realizoval aspoň jednu veřejnou zakázku, která se týkala dodání obdobného zařízení pro kontrolu výkonu soudních rozhodnutí, a jednu, která zahrnovala provoz helpdesku pro významný informační systém. Probační služba od nových náramků vyžaduje, aby dokázaly kontrolovat jednak povinnost setrvat v obydlí, jednak povinnost respektovat takzvané zakázané a přikázané zóny.
Vybrat předchozího dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. SuperCom pak dodávala a provozovala monitorovací systém od září 2018. Elektronické náramky hlídaly domácí vězně i některé obviněné, u kterých nahradily vazbu. Celkem je nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206.
Podle probační služby ale SuperCom neplnila řádně a včas své povinnosti, čímž ohrozila funkcionalitu náramků. Firma to odmítá. Vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že výběr nového dodavatele náramků zajistí. Ministerstvo spravedlnosti původně předpokládalo, že PMS uzavře smlouvu na dodání a sedmiletý servis zařízení do konce loňského roku, přičemž monitoring měl začít fungovat ve druhém pololetí roku letošního.
Možnost domácího vězení zavedl nový trestní zákoník od ledna 2010. Výhodou alternativního trestu je mimo jiné to, že pachatel – který se musí ve stanovený čas zdržovat doma – může přes den chodit do práce a nezpřetrhá vazby s rodinou. Soudy ale tento trest příliš neukládají, přičemž situace se nezměnila ani po zprovoznění monitorovacích náramků. Soudcovská unie zastává názor, že systém potřebuje novou koncepci: o monitoring by se podle ní neměla starat probační služba, ale Vězeňská služba nebo soudy.
Elektronický monitoring využívá většina vyspělých evropských států. Nejvíce na něj spoléhá Anglie s Walesem, kde náramky fungují od roku 1999 a ročně hlídají kolem 54.000 lidí. Ve Francii je to zhruba 29.000 lidí, v Polsku přes 5000. Na Slovensku, v Rakousku či Estonsku se počty monitorovaných ročně pohybují v řádu stovek.
(čtk)
