Zákaz náhradního mateřství, jeho zařazení mezi trestné činy se sazbou až deset let a vypuštění zmínky o něm z občanského zákoníku navrhují bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková spolu s poslankyní Zuzanou Ožanovou. Jde podle nich o výnosný obchod s těly žen a jejich dětmi, který v ČR provozují zahraniční kliniky pro svoje klienty. Německo, Rakousko a Francie už přistoupily k nulové toleranci. Zákaz je pilířem západní civilizace.
Původní předpoklad zákonodárce, že náhradní mateřství se stane sebeobětováním a pomocí neplodnému páru mezi příbuznými v přímé linii, se podle poslankyň stal lichým. Náhradní mateřství se zvrhlo v obchod s dětmi.
Současný trestní zákoník však upravuje trestný čin jen ve vztahu k matkám, a to „svěření dítěte do moci jiného“. Trestána je tak náhradní matka, která je obětí obchodu, ale nikoli zákazník a objednatel dítěte, upozorňují poslankyně.
Proto poslankyně navrhují rozšířit ustanovení § 168 trestního zákoníku Obchodování s lidmi o odstavec týkající se výlučně náhradního mateřství. Sazbou od dvou let do deseti let vězení má být napříště potrestán ten, „kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá, aby ho bylo užito k náhradnímu mateřství“.
Mohlo by vás zajímat
„Navrhovaná úprava může rovněž zásadní měrou přispět k tomu, aby zahraniční reprodukční kliniky nevyužívaly Českou republiky k realizaci porodů a následných procesů osvojení narozených dětí jejich zahraničními klienty; tedy k realizaci obchodu, jehož předmětem je jednak dítě narozené z náhradního mateřství a dále (mnohdy nedobrovolně poskytované) služby náhradní matky,“ odůvodňují poslankyně návrh na zákaz surogace s odkazem na články o nečinnosti orgánů k výrobě dětí na zakázku v Praze.
Odmítnutí obchodu s lidmi je pilíř západní civilizace
Jde o obchod s těly žen a poté s jejich dětmi, který nezřídka končí opuštěním těchto dětí, pokud se nenarodí podle objednávky, ale například s vadou. „Nepřijatelnost obchodování s lidmi a komercializace lidského těla patří ke kulturním pilířům západní civilizace, a to bez ohledu na to, zda objednatel dítěte a těla náhradní matky žije v manželství nebo jinak. Proto mj. i země jako Německo, Rakousko nebo Francie přistupují k surogátnímu mateřství s nulovou tolerancí,“ uvádí v důvodové zprávě ke svému návrhu poslankyně Helena Válková a Zuzana Ožanová (obě za ANO).
Surogátní manželství je zakázané také například ve Švýcarsku, jak vyplývá z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). V případu dva muži v registrovaném partnerství získali dítě smlouvou s matkou v Kalifornii, ale švýcarské úřady odmítly zapsat rodný list dítěte do matriky s odkazem na zákaz náhradního mateřství.
Poslankyně: Musí nastat debata na ústavně-právní úrovni
Podle poslankyň není surogace otázkou technologickou a medicínskou, nýbrž společenskou a úpravu by měla provázet vážná debata na „ústavně-právní rovině“. Zmínka v českém občanském zákoníku náhradní mateřství toleruje má za následek zastřené obchody a žádnou ochranu obětí. „Skutečnost, že stávající § 804 občanského zákoníku zmínku o náhradním mateřství obsahuje, má za následek, že právní řád ČR neobsahuje dostatečně účinný mechanismus pro zamezení zastřeného obchodu s náhradními matkami a s narozenými dětmi,“ uvádějí poslankyně. Proto navrhují tuto zmínku vyškrtnout z občanského zákoníku.
„Podle českých i zahraničních zkušeností je surogace (náhradní mateřství) výnosným obchodem na mezinárodní úrovni s těly žen a jimi porozenými dětmi, což má řadu negativních dopadů na životy těchto žen a dětí. Zejména v zahraničí jsou zkušenosti s tím, že děti byly nakonec opuštěny, resp. Jejich objednatelé si je nepřevzali. Typicky se jednalo o důsledek výskytu genetických vad u těchto dětí. Podle některých zdrojů stopa některých dětí získávaných prostřednictvím surogace mizí v zahraničí a existují i obavy z jejich využití pro získávání orgánů,“ uvádí v důvodové zprávě poslankyně.
Dánská etická rada: Žení není kokon pro výrobu dítěte
Avšak pohled na tento obchod se podle poslankyň mění. „V zemích, které se v minulosti přiklonily k liberálním regulacím náhradního mateřství, jsou právní normy systematicky obcházeny ve prospěch komercializace tohoto odvětví, podobně jako k tomu dochází v České republice (viz např. Holandsko, Belgie, Řecko, Izrael). Řada zemí s liberální legislativou (jako třeba Ukrajina, Gruzie, Kalifornie) postupně svůj původní přístup reviduje (např. Indie, Thajsko),“ upozorňují poslankyně.
Případ, kdy za 32 000 eur porodila Ukrajinka na ukrajinské klinice dánskému páru dvojčata, rozhodoval rovněž Evropský soud pro lidská práva. Dánsko totiž následně odmítlo adopci dětí, když dánská etická rada varovala před proměnou ženy na „kokon pro produkci dítěte“. O případu Česká justice podrobně informovala.
Irena Válová
