Ministerstvo spravedlnosti připraví návrh nové právní úpravy trestných činů týkajících se sexuálního násilí. V červnu ho prodiskutuje se zástupci stran zastoupených ve Sněmovně. Po jednání se zástupci sněmovních stran k problematice sexuálního násilí to na sociálních sítích uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj se na potřebě nové právní úpravy shodla většina stran. Úprava se má týkat hlavně definice znásilnění a ministerstvo by ji mělo předložit ve dvou verzích, z nichž jedna bude vycházet z absence souhlasu a druhá z projevu nesouhlasu. Uvedly to předsedkyně sněmovního podvýboru pro domácí a sexuální násilí Taťána Malá (ANO) a členka podvýboru Eva Decroix (ODS).
„Většina zástupců politických stran a hnutí souhlasila s tím, že by mělo dojít ke změně definice znásilnění tak, aby postihovala všechny skutky a lépe chránila oběti sexuálních trestných činů, které dnes postihnout nemůže,“ řekla Malá. „Dohodli jsme se na tom, že ministerstvo spravedlnosti do poloviny nebo do konce června předloží dva návrhy nového znění definice znásilnění a budeme nad nimi dál jednat,“ uvedla. Návrh nové definice by měla předložit vláda. Malá s tímto postupem souhlasí, protože se domnívá, že taková zásadní změna trestního zákoníku by měla projít běžným meziresortním připomínkovým řízením. „My jako hnutí ANO určitě tuto změnu budeme podporovat,“ dodala.
„Dlouhodobá diskuse se vede o tom, jestli máme dnes správně nadefinované znásilnění. Praxe je v tom mnohem konzervativnější a říká: ano, pojďme se o tom bavit, ale rozhodně si nemysleme, že tím, že redefinujeme a vložíme někam souhlas, že vyřešíme veškeré problémy. To je jedna z věcí, která zde padla,“ řekla po jednání Decroix. Jde podle ní o to najít správná slova, aby bylo možné takové případy řádně soudit, ale aby na druhé straně nebylo možné takovou definici zneužít. Nová definice by podle ní měla současně chránit oběti, ale i odpovídat nynější praxi trestních soudů. Tyto změny by se podle ní měly propojit s aktuálně diskutovanou přípravou nového trestního řádu, o které má příští týden jednat sněmovní ústavně právní výbor společně se senátním výborem.
„Jedna z těch variant by měla být definice znásilnění založená na absenci souhlasu, anebo na pohlavním styku proti vůli nebo nesouhlasu,“ popsala Malá. Podotkla, že obě varianty mají svá úskalí i svá pozitiva.
Nynější znění zákona pojednává o donucení násilím, pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy a o zneužití bezbrannosti oběti. Podle některých odborníků i podle lidskoprávních organizací by ale definice znásilnění měla být v trestním zákoníku založena na absenci souhlasu.
Podle letošního průzkumu NMS Market Research pro organizaci Konsent si sedm z deseti Češek nad 15 let myslí, že sex bez jasného souhlasu by měl být trestný. Organizace Konsent se zaměřuje na prevenci sexuálního násilí. Prosazuje změnu definice znásilnění v zákoně. V Česku se podle organizace Konsent ročně stane na 12.000 znásilnění. Z 90 procent jsou obětí ženy. Policii se nahlásí pět až deset procent případů.
(čtk)
