Žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Lucie Slámová, která dozoruje známou brněnskou kauzu Stoka, se před nedávnem v plné šíři odvolala proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Slámová podala k Vrchnímu soudu v Olomouci odvolání do výroku o vině a trestu a do zprošťujícího výroku v neprospěch všech obžalovaných osob, jak vyplývá ze soudních dokumentů. Slámová mimořádně pléduje ve prospěch korunního svědka obžaloby Samana El-Talabaniho, kontroverzní postavy brněnského podsvětí. Podle ní jeho trest jako spolupracujícího obviněného překročil maximální možnou zákonnou výměru. Podle Slámové mohlo být porušeno i El-Talabaniho právo na zákonnou obhajobu neodůvodněného nepovolením nahlížení do poznámek při jeho výslechu během hlavního líčení.
Příběh údajné rozsáhlé korupce v Brně s krycím názvem Stoka míří do dalšího dějství – odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Krajský soud v Brně v prvoinstančním rozhodnutí konstatoval, že v jihomoravské metropoli skutečně existovala korupční skupina, která manipulovala zakázkami na radnici Brno-střed.
Soud uznal vinným bývalého místostarostu a radního městské části Jiřího Švachulu (hnutí ANO) vinným. Odsoudil i dalších osm z 11 obžalovaných.
Bývalý místostarosta Brna-středu Jiří Švachula podle předsedkyně soudního senátu Jaroslavy Bartošové vedl zločineckou skupinu, která manipulovala veřejnými zakázkami v objemu cca 60 milionů korun. Za to mu soud trest 9,5 roku za mřížemi, propadnutí části peněz a majetku.
Státní zástupce přitom navrhoval čtrnáctiletý trest a propadnutí zajištěného majetku.
Dalším podstatným zjištěním pak je, že dva obžalovaní – podnikatelé Petr Kalášek a Ivan Trunečka – jsou podle nalézacího soudu nevinní. Od začátku tvrdili, že jsou nevinní a Ekonomický deník v několik textech detailně popsal, jak je do příběhu zatáhl brněnský „chábr“ z tamního podsvětí a letitý policejní „ráfek“ Saman El-Talabani.
Obžaloba olomouckého Vrchního státního zastupitelství v některých ohledech před soudem neobstála a neprošly jí ani návrhy výrazně tvrdších trestů.
Rozporný a nepřezkoumatelný rozsudek
Kauzu původně dozoroval žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík. Poté, co se stal evropským žalobcem, případ drží v rukou kolegyně Lucie Slámová. Ta podala 23. ledna odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. Slámová podala odvolání do výroku o vině a trestu a do zprošťujícího výroku v neprospěch všech obžalovaných osob.
„Státní zástupce k podanému odvolání ve stručnosti uvádí, že napadený
rozsudek je vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný, neboť obsahuje odsuzující a zároveň zprošťující výrok pro týž skutek právně kvalifikovaný jako trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém soud nepravomocně rozhodl i usnesením, kterým vrátil věc státnímu zástupci k došetření,“ tvrdí žalobkyně Slámová.
Dále je podle ní rozsudek brněnského krajského soudu „vadný pro nejasnost a neúplnost svých skutkových závěrů, když se soud
nevypořádal se všemi okolnostmi významných pro rozhodnutí, a to zejména z hlediska obecných závěrů o objektivní stránce i stránce subjektivní, kdy hodnocení důkazů není v rozporu s trestním řádem založeno na pečlivém uvážení všech okolností jednotlivě, ale zejména v jejich souhrnu“.
Jednotlivé dílčí útoky pak soud podle Slámové v rozporu s formální logikou posuzuje zcela izolovaně, kdy u některých z nich přisvědčuje závěrům o skutečnostech svědčících o vině obžalovaných, nicméně u jiných z nich vůbec nevychází, zcela takové skutečnosti pomíjí a tyto další časově i věcně související útoky posuzuje zcela samostatně bez vztahu k ostatním. O správnosti některých skutkových zjištění vznikají pochybnosti i z důvodu neúplného výslechu obžalovaných, resp. svědků u hlavního líčení.
Příliš tvrdý trest pro „ráfka“
„Bylo rovněž porušeno ustanovení trestního zákoníku, kdy soud i přes aplikaci ustanovení trestního zákoníku překročil při ukládání souhrnného trestu odnětí svobody spolupracujícímu obviněnému El-Talabanimu maximální možnou zákonnou výměru. Dále pak při ukládání trestu odnětí svobody u obžalovaného Jiřího Hose nalézací soud vybočil
z mantinelů stanovených trestním zákoníkem, když při ukládání trestu obžalovanému aplikoval ustanovení trestního zákoníku a uložil mu trest pod spodní hranicí zákonné trestní sazby, aniž by byly splněny zákonné podmínky. U některých obžalovaných se pak uložený trest v přezkoumávané části rozsudku jeví jako nepřiměřeně mírný, přičemž u obžalovaného Jiřího Švachuly absentuje i část výroku o propadnutí části majetku,“ tvrdí žalobkyně Slámová.
V neposlední řadě státní zástupkyně poukázala i „na podstatné vady předcházejícího řízení“.
„Které mohly způsobit nesprávnost některých výroků rozsudku, spočívající v možném porušení práva na obhajobu u obžalovaného Samana El-Talabaniho v kontextu neodůvodněného nepovolení nahlížení do poznámek při jeho výslechu během hlavního líčení,“ tvrdí Lucie Slámová.
Korunní svědek – brněnský podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani usiloval o status spolupracujícího obviněného. Odsouzen byl už v jiné kauze obřích daňových úniků, vyhrožoval i vysoce postavenému detektivovi, policii na kauzu Stoku přivedl.
Původní žalobce Radek Mezlík pro něj požadoval trest odnětí svobody ve výměře tří roků se zařazením do věznice s ostrahou, případně souhrnný trest ve výměře pět let s ohledem na jinou věc projednávanou u Krajského soudu v Brně či případně další souzenou trestnou činnost obviněného, při „jejímž rozkrývání obviněný spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení“.
Dále Mezlík Talabanimu navrhl peněžitý trest ve výši 100x denní sazby 10 tisíc korun (tedy 1 milion korun) a náhradní trest odnětí svobody ve výši jednoho roku, pokud by pokutu neuhradil.
Návrh byl později modifikován na trest 4,5 roku, peněžitý trest 500 tisíc korun, zákaz činnosti v obchodních společnostech na 10 let.
Nepravomocný rozsudek ale zní: Souhrnný trest 6 let i za předchozí trestnou činnost, peněžitý trest jeden milion korun, zákaz činnosti v obchodních společnostech na 10 let.
Dva nevinní
Podnikatelé Petr Kalášek a Ivan Trunečka si po prvoinstančním rozsudku oddechli. Oba muži, kteří od počátku tvrdí svou nevinu. A tu Krajský soud v Brně stvrdil.
Státní zástupkyně Lucie Slámová se ale odvolala i proti jejich zproštění obžaloby.
Žalobci Radek Mezlík Karel Cibulka oběma navrhovali v kauze jedny z nejvyšších trestů.
Petr Kalášek měl přitom podle obžaloby vybírat úplatky. Žalobce mu navrhl 12 let a peněžitý trest 2 miliony korun.
Společnosti Ivana Trunečky získávaly zakázky mimo jiné v městské firmě Teplárny Brno. Žalobce pro něj navrhl 12 let za mřížemi, peněžitý trest 3 miliony korun a propadnutí necelých 2 milionů korun.
Senát brněského krajského soudu se neztotožnil s obžalobou ohledně údajné korupce v městských společnostech Teplárny Brno, Technické sítě Brno a SAKO Brno.
„Soud dospěl k názoru, že jednání obžalovaných nebylo trestným činem,“ uvedla předsedkyně senátu Jaroslava Bartošová.
Státnímu zastupitelství zároveň mimo jiné vrátila část případu k došetření, týká se to některých veřejných zakázek na opravy bytových domů.
Chtěli po mně výpalné
Klíčovou postavou Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se stal Saman El-Talabani. O úplatcích v Brně se podnikatel iráckého původu rozmluvil v době, kdy mu hrozil vysoký trest za jinou kriminální činnost.
El-Talabani je známou postavou brněnské šedé zóny. Byl pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení v kauze rozsáhlých podvodů. Přestože byl jednou ze dvou klíčových postav a organizátorů rozsáhlých podvodů s DPH, dostal jen čtyřletý trest. „Bílí koně“ v této kauze si vyslechli přitom tresty ve výši sedmi let.
Kontakt s El-Talabanim popsal obžalovaný podnikatel v energetice a stavebnictví Ivan Trunečka, aktuálně soudem zproštěn obžaloby.
„Na podzim roku 2015 jsem po schůzce s ing. Petrem Kaláškem (podnikatel Kalášek také seděl na lavici obžalovaných a byl taktéž zproštěn obžaloby – pozn. red.) v restauraci Plzeňský dvůr při odchodu potkal svého známého ing. Miroslava Kubu, který seděl u stolu s nějakou společností. On mě oslovil, oslovil mě ´pane továrníku´ a přivedl mě ke stolu, kde seděla skupina osob. Jednou z těch osob, dnes už to vím na sto procent, byl pan Talabani, který se ke mně přitočil a začal mi prezentovat nějaké portfolio svých služeb a co všechno vykonává. Byl ozbrojen, dal si na tom poměrně dost záležet, měl střelnou zbraň pod sakem a prezentoval mi, že se pohybuje v oblasti bezpečnosti, že mi nabízí ochranu, ochranu osob, ochranu před trestním stíháním, ochranu před médii, na mě to všechno působil velmi prapodivně. Původně jsem si myslel, že mi nabízí ostrahu majetku, my jsme v té době měli v Brně pouze velmi malý areál a měli jsme tam suma sumárum dva hlídače, kteří se u nás střídali. Tak jsem se mu jal vysvětlovat, že by to pro něj, pro velkou společnost, jak to prezentoval, nebyl obchod. Nicméně posléze jsem pochopil, že šlo úplně o něco jiného a tuto společnost jsem opustil,“ začal popis kontaktu se Samanem El-Talabanim Ivan Trunečka.
Podruhé prý jméno Samana El-Talabaniho zaregistroval, když byl obviněn v kauze vynášení informací z policie a nabízení ochrany podnikatelům. „Na jaře roku 2016 už v celém Brně vibrovalo jméno pan Talabani ohledně nějakých pokusů ovlivňování, neřekl bych ani zakázek, to neuměl, ale o získávání nějakých finančních prostředků z titulu ochrany, bezpečnosti, dnes bych se nebál to nazvat výpalné. Následně se událo několik nešťastných událostí, za oknem u automobilu na parkovišti před hotelem International jsem měl dopis nebo lísteček ´Zaplať!´. Pak mi přišly dvě nebo tři prapodivné SMS zprávy. Moje reakce byla, možná z dnešního pohledu, hysterická, nicméně tehdy jsem to vyřešil tak, že jsme v polovině června opustili republiku, strávili jsme celé léto v Chorvatsku a do Brna už jsme se nevrátili a odstěhovali jsme se na Šumavu, kde jsme měli zakoupený rekreační objekt. Děti začaly chodit na Šumavě do školy a de facto 2 roky jsem se v Brně vůbec nevyskytoval,“ popsal Trunečka, proč z obav o život rodiny opustil brněnskou metropoli.
Trunečka pak před soudem dále prohlásil, že ve druhé polovině roku 2016 tlak na něj vyvrcholil. „Myslím si, že to bylo někdy na úrovni listopadu, prosince, kdy mi přišel dopis, byl psaný přes šablonu, jak se píše technické písmo, výhružný, kde byly informace, že pokud nezaplatím, tak budu perzekuován v médiích a bude informovat policii o nějakých manipulacích se zakázkami, o tom co děláme nebo neděláme v Teplárnách Brno a nejen to. Tento dopis bohužel nemám uschovaný, protože poté, co byl pan Talabani zadržen a zatčen, tak jsem si myslel, že příběh skončil a do Brna jsem se vrátil. Nicméně tento proces pokračoval dál,“ nechal se slyšet dále Ivan Trunečka.
Důkazy předal soudu
Příběh podle jeho výpovědi pokračoval i v roce 2019 po jeho zatčení a zahájení operace Stoka. „Dostal jsem další dopis, dostal ho i můj otec, naši zaměstnanci začali dostávat pochybné SMS zprávy. K tomuto ty dokumenty mám a následně je předám soudu, kde po mně bylo vyžadováno výpalné v řádech několik milionů korun,“ upozornil soud obžalovaný podnikatel.
El-Talabani je podle Trunečky nebezpečná osoba. „Poté, co jsem za stěračem našel papírek, poté, co mi přišla jedna SMS, druhá, tak samozřejmě jsem z toho byl neklidný a požádal jsem našeho zaměstnance, který je bývalým policistou, jestli by mi nemohl poskytnout nějakou informaci k této osobě. Pan Mgr. Z první dobré vyloženě zkoprněl a nebylo mu z toho dobře, že mu říkám toto příjmení. Informoval mě o tom, že je to člověk, který se pohybuje na druhé straně zákona, který má blízko k násilné i majetkové trestné činnosti, kterého v rámci své profese opakovaně mu procházel nějakými spisy, nicméně nebyl konkrétní. Toto byla jedna z velmi závažných informací, která mě vedla k odchodu z Brna a rozhodli jsme se, že ukončíme svou podnikatelskou činnost v oblasti stavebnictví… …Když se o vás začnou zajímat takoví mimořádní gentlemani jako pan Talabani, tak máte dvě možnosti, buď podáte trestní oznámení a spojíte se s policí, což dle obecných informací byla naprostá hloupost, protože to byl jeho spojenec. Shodou okolností kauza Krov (vynášení informací z policie, ve které je Saman El-Talabani také obviněn – pozn. red.) je toho důkazem. V kauze Krov jsem byl vyslýchán a s největší pravděpodobností si na mě pan Talabani nechal dělat lustraci z policejních databází. Takže ty možnosti byly dvě a jelikož mě kolega informoval v těchto intencích zvolil jsem druhou možnost a Brno jsem opustil,“ vysvětloval podnikatel soudu, proč se neobrátil na policii.
„Až dnes mi to celé začalo docházet. Pana Talabaniho jsem měl víceméně možnost vidět poprvé naživo a jeho osobnostní rozměr mě, na rovinu, omámil. Když jsem poslouchal, jakým způsobem je schopen měnit fakta a připravovat si půdu pod nohama ať už k nějakému vydírání, viz jeho odsuzující rozsudek v oblasti vydírání pana policejního důstojníka Ohnoutky (dnešní náměstek Národní centrály proti organizovanému zločinu Richard Ohnoutka, kterému El-Talabani vyhrožoval – pozn. red.) , tak mi to celé začalo zapadat. Chtěl bych říct, že celé to povídání o nějakých zmanipulovaných zakázkách touto formou je absolutní nesmysl. To jsou všechno rozhodnutí kolektivních orgánů, tam zasedají komise. Všechny zakázky nad 100 tisíc korun je městská část povinna zveřejňovat do plánu oprav a investic, který je nedílnou součástí rozpočtu. To znamená i ten cenový limit té zakázky víte rok dopředu na základě rozhodnutí zastupitelstva. Já vůbec nechápu, proč by jim za to měl někdo něco platit, to mi absolutně uniká. Ale to jsem odbočil. Tak jestli tento gentleman v létě 2016 byl odstaven od něčeho a možná byl odstaven díky tomu, že já jsem naprosto nepokrytě chodil po městě a zmiňoval jsem jeho příjmení, že takto to opravdu nejde, tak pak tady mám dárek v podobě trestního stíhání. Kdybyste se mě na to zeptali v přípravné fázi, tak jsem tady možná nestál,“ sdělil Trunečka otevřeně obžalobě a soudu.
Hrozil, že nás dostane „do tepláků“
Takto pak popsal roli Samana El-Talabaniho hlavní podezřelý, bývalý politik hnutí ANO, Jiří Švachula, který se s El-Talabanim zná ještě z dob socialismu:
„Po mém nástupu na radnici Brno – střed do pozice místostarosty mne Saman El-Talabani telefonicky kontaktoval a požádal mě o schůzku. Tato schůzka proběhla asi v listopadu 2014, potkali jsme se na ní sami dva a nabídl mi spolupráci v oblastech: bezpečnost a ochrana důvěrných informací, získávání informací z politických kruhů v Brně, a navázání klidné spolupráce s opozicí,“ začal svou výpověď u soudu Švachula.
El-Talabani mu podle jeho slov dále nabídl lobbing ve prospěch hnutí ANO, podporu zájmů hnutí a získávání hlasů pro volby mezi fanoušky Komety Brno a Zbrojovky Brno. Dále Švachulovi, který vlastnil galerii nabídl zajišťování bonitních zájemců o umění do galerie. „Například za mnou poslal člověka, který mi nabízel prohlídku kanceláře a zjištění, zda není monitorována. Vždy měl důležité informace z jednání radnice Brno – střed, a to i dříve než byly tyto informace zveřejněny a neměl je od mé osoby,“ sdělil konkrétní aktivity spolupracujícího obviněného.
Saman El-Talabani chtěl postupně získat vliv ve firmách, které byly ve vlastnictví Statutárního města Brno, ve Veletrzích Brno, Pískovně Černovice a dalších. „Nabízel různé formy spolupráce. Tvrdil mi, že je spoluvlastníkem nebo partnerem ve firmě SIKO Koupelny a měl zájem, aby tato firma dodávala jako subdodavatel pro společnosti, které realizovaly zakázky pro městskou část Brno – střed své zboží. Také argumentoval tím, že je partnerem v bezpečnostní agentuře a pracuje pro brněnský hokejový klub Kometa, kde zajišťuje pořadatelskou službu na hokejových utkáních a akcích tohoto klubu. Chtěl po mně, abych se setkal s majitelem klubu Liborem Zábranským a nějakým způsobem pomohl při možné výstavbě nového zimního stadionu. Saman El-Talabani měl zájem se v tom nějakým způsobem majetkově angažovat,“ popsal Švachula další kontakty s El-Talabanim. „Neustále po mně žádal nějaké kontakty a informace o zakázkách, které jsem mu v průběhu roku 2015 předával. Tyto informace o veřejných zakázkách byly veřejné a mohl se k nim přes portál veřejných zakázek dostat každý. Komunikoval jsem v té době pouze s ním a nevěděl jsem o zapojení nějakých dalších osob do jakékoliv formy spolupráce. Je pravdou, že mi v průběhu roku 2015 předal v různých částkách v hotovosti cca jeden milion korun, což bylo prezentováno jako odměna za spolupráci do budoucna. Nebylo to navázáno na žádný konkrétní případ veřejné zakázky spojené s Městskou částí Brno – střed popř. s městskými firmami,“ tvrdí Švachula.
Začalo ale přituhovat. „Od konce roku 2015 jsem začal zjišťovat, že Saman El-Talabani vystupuje u různých osob mým jménem a žádá o placení nějakých ´provizí´ za to, že tyto firmy a osoby budou oslovovány Městskou částí Brno – střed při veřejných zakázkách. Jelikož jsem ani jemu ani nikomu jinému nic takového neslíbil, dával jsem všem najevo, že s tím nemám nic společného a že na takovéto nabídky Samana El-Talabaniho nemají reagovat. Když to zjistil, začal vyvíjet nátlak na mou osobu a postupně mě začal sám vydírat, popřípadě k tomu použil nějaké další osoby, které jsem ani osobně neznal. V té době se také začaly objevovat informace o trestné činnosti, do které byl Saman El-Talabani zapojen a o tom, že jde o nebezpečného člověka s podezřelými kontakty. Opakovaně mě kontaktoval – telefonicky, SMS, osobně a nevybíravým způsobem mě vydíral a vyhrožoval mi. Měl jsem z něho v té době obavy, zvláště když zmiňoval, že by se mohlo něco stát i mému synovi,“ popsal další vývoj Švachula, který je měsíc propuštěn z vazby, kde trávil cca rok a půl od svého zatčení.
„V říjnu 2016 si mě zavolal do IBC, kde proběhla schůzka. Věděl jsem, čeho je schopný, a proto jsem se mu během tohoto rozhovoru snažil neodporovat. Po celou dobu opakoval, že jsme měli nějakou dohodu, já jsem ji nedodržel, a proto po mně žádá vyrovnání za nějaké nerealizované akce. Snažil jsem se s ním v podstatě mírně rozejít a hrál jsem jeho hru, kdy jsem mu jeho verzi v podstatě odkýval. Jelikož vznášel stále požadavky na zaplacení nějakého ušlého zisku z činností, kterým jsem údajně já zabránil, tak jsem mu slíbil vrácení peněz, které mi v minulosti předal. Ve stejný den jsem mu skutečně částku 1 milion korun vrátil. Tyto peníze jsem vybral ze svého účtu v bance. Pro úplnost chci dodat, že Saman El-Talabani na mne stále vyvíjel nátlak, abych mu zajistil ´přístup´ k nějakým zakázkám městských firem a ke vlivu na tyto firmy, jako Teplárny Brno, Dopravní podnik, SAKO a další. Já jsem mu nic takového nesliboval a nic jsem pro něho nebo další osoby v tomto směru neudělal, protože jsem ani nemohl. Neměl jsem žádný vliv na chod a řízení těchto společností. On byl přesvědčený, že mu něco dlužím za údajnou podporu hnutí ANO, kterou prý zařídil náborem nových členů a nějakým lobbingem na dění na politické scéně Brna. Vyjadřoval se tak, že bez něho bychom nebyli tam, kde jsme, že platil různá hlasování, že má na výplatní listině důležité lidi z politiky a od policie, apod. Styky s policisty dokazoval tím, že mi asi jednou poskytl, aniž bych o to žádal, nějaké policejní dokumenty, které se týkaly jednoho z radních magistrátu města Brna,“ vzpomínal u soudu na detaily styků s El-Talabanim Švachula.
V období od října 2016 pak prý byl pod neustálým psychickým tlakem z jeho strany a měl a má obavy o bezpečí rodiny. „Když se mu nepodařilo mě zastihnout nebo jsem nereagoval na jeho kontakty, posílal za mnou různé lidi, kteří mi měli od něho něco vyřizovat. Většinou jsem na to nereagoval a snažil se jakémukoliv kontaktu s ním vyhnout. Od 12. října 2016 do svého zadržení jsem Saman El-Talabani viděl přibližně třikrát, a to dvakrát v období do konce roku 2016 a jednou v zimě 2018. Na těchto schůzkách se mnou řešil svůj zájem se nějakým způsobem dostat k vlivu v Pískovně Černovice a opakoval své zájmy angažovat se v rámci Komety Brno. Nic jsem mu neslíbil a ani jsem mu nic nemohl zajistit, kromě případné podpory v rámci zájmu města na výstavbě stadionu,“ pokračoval Švachula.
Poslední setkání proběhlo v době, kdy už Švachula věděl, že Saman El-Talabani je trestně stíhaný, což mu následně sám sdělil. A na této schůzce, která proběhla po jeho propuštění z vazby, mi doslova řekl, že když mu moji ´kamarádi z Prahy´ nepomůžou, tak nás všechny dostane do tepláků. Tato schůzka proběhla na Špilberku, Saman El-Talabani na mne působil až paranoidním dojmem a připadalo mi, že je vybaven nějakým zařízením pro nebo proti případnému nahrávání. Nic jsem mu neslíbil, nic jsem pro něho neudělal a ani nevím, koho měl na mysli, když hovořil o mých kamarádech,“ vypíchl Švachula.
Švachula tvrdí, že kromě El-Talabaniho se v období od začátku roku 2015 do března 2019 o veřejných zakázkách s nikým mimo radnici Brno – střed nebavil a to prý platí i pro ostatní obžalované v kauze Stoka. „Nekontaktoval jsem se s nimi v této souvislosti a nic jsem s nimi ani zprostředkovaně neprojednával. Nebyla tedy z mé strany založena organizovaná zločinecká skupina. V období od konce roku 2015 jsem tušil, že kolem zakázek děje něco nezákonného. Ale měl jsem ze Samana El-Talabaniho obavy a proto jsem v této věci nic neudělal. Kromě částky 1 milion korun od Saman El-Talabani jsem v souvislosti s jednáním popsaným v obžalobě od nikoho nic neobdržel a ani já sám jsem nikomu žádný úplatek neposkytl ani neslíbil,“ tvrdí Švachula.
Psychopat. Vyvíjel na mě tlak
Podobně se před soudem rozhovořil i další obžalovaný Petr Ovčarčin. Ten byl s El-Talabanim odsouzen v kauze podvodů s DPH. „Jsem ještě teď v šoku z částek, co říkal pan Talabani, těch deset a devatenáct milionů, jak řekl, že jsme společníci a že se se mnou z tohoto důvodu podělil. Jednak v té době, jak říká, v půlce léta 2016, už jsme spolu nekomunikovali nebo spíše z jeho strany probíhaly výhrůžky, které doložím soudu. Jednak bych asi nebyl v takových problémech nebo neměli jsme ty společné problémy, co jsme měli s placením nájmu v kanceláři v IBC, kdy jsem ze svého zaplatil majiteli několik nájmů ze svého, podotýkám, že jsem uhradil přes 400 tisíc korun. Na začátku roku 2017 ta, byl doplatek asi 350 tisíc korun a já jsem se s majitelem domluvil na tom, že mu to opravdu uhradím. Já jsem už ani Talabaniho nekontaktoval, protože jsem mu jenom napsal, že vyklízíme kancelář, mám to také zdokumentováno a předložím to soudu, kdy mi napsal, že s tím nesouhlasí, že ty nájmy jsou vymyšlené… …Nechápu, z jakého důvodu pan Talabani tvrdí, že se se mnou dělil o něco, co jsem já si potom platil ze svého a dostal jsem se do finančních problémů. Kdybych z těch peněz něco měl, co říká Talabani, tak budu spokojený a nebudu mít finanční problémy. Ale ty peníze jsem bohužel nedostal v žádném případě, jak pan Talabani tu částku uvedl, tak jsem se z toho skoro zpotil,“ začal argumenty rozporovat výpověď korunního svědka.
Saman El-Talabani je podle Ovčarčina velký manipulátor. Ovčarčin se u soudu začal rozvzpomínat na to, co El-Talabani říkal o dalším z obžalovaných, bývalému šéfovi správy nemovitostí radnice Brno-střed, Petru Kosmákovi. „Talabani říkal, jestli si dobře vzpomínám, že já nebo pan Talabani dal moc panu Kosmákovi. To vůbec nechápu, co tím myslí, protože na jedné straně řekl, že pana Kosmáka viděl jednou v životě, ale ještě předtím řekl, že jsme se s Kosmákem domluvili. On se s ním viděl možná jednou nebo dvakrát v životě, chci ukázat, že Talabani mluví, jak se mu to hodí, na co si zrovna v hlavě vzpomene a ví dobře dopředu, co může následovat.
„Pozastavuji nad tím, že dodává soudu podklady, které po třech domovních prohlídkách policie nenašla a on je dodává… …Připadá mi to připadá zvláštní a jak znám Talabaniho, tak je to zase nějaká manipulace, někde si něco vyrobil, udělal. Nerozporuji to, já souhlasím s tím, co jsem udělal a ponesu si za to následky, jenom říkám, že mi to nepřijde normální,“ poukázal Ovčarčin na další nestandardní vývoj děje ze strany El-Talabaniho.
Ovčarčin pak pokračoval v detailním popisu interakce se Samanem El-Talabanim. „Pamatuji si ho z 90. let, kdy byl normální. Kdybych věděl v tom roce 2008 nebo 2009, když jsem mu nabídl prostor na tu LED diodovou obrazovku, tak bych mu to nenabídl, protože to, že jsem se s ním v roce 2009 dal dohromady, mi přineslo jen to, co za poslední dva roky zažívám a zažívá moje rodina atd. Pan Talabani je pro mě, ale i pro více lidí, kteří ho znají, fakt psychopat a měl by být vyšetřený. Někdo už to navrhoval, aby ho lékaři vyšetřili, protože ten člověk není normální. Vyvíjel na mě tlak už od roku 2009, kdy jsem s ním začal dělat tu LED diodovou obrazovku, začal jsem s ním dělat i jiné věci, kdo kterých mě donutil. A potom pod psychickým tlakem mě nutil dělat nějaké věci, nevyhrožoval mi, že mi něco udělá, ale sem tam mi přišly nějaké SMS. Existuje tady výslech jednoho svědka, který potvrdil, že mu pan Talabani zaplatil za to, aby mě v noci potkal a něco mi udělal, a on mu řekl, že to neudělá, že jsem pro něho starší osoba atd. Mám dokumentaci, kterou jsem si už v roce 2009 udělal, kdy mně vyhrožoval, tuto mám, mohu ji předat,“ popsal dále osobu korunního svědka obžaloby Ovčarčin.
Na otázku, kdy s El-Talabanim ukončil styky, Ovčarčin soudu sdělil: „Řekl jsem mu, že už s ním nechci být dál v kanceláři, nedocházel jsem tam, řekl jsem mu, že ji vypovíme. Také jsme ji na konci roku 2016 vypověděli. Psychicky jsem to už nezvládal. Měl jsem strach z pana Talabaniho a z psychického tlaku. On mi nijak nevyhrožoval, že mi něco udělá, ale vyvíjel na mě psychický tlak, který na mně viděla i rodina, manželka, děti. Já jsem vlastně za něj převzal i společný dluh, a platím za něj dost vysokou částku i za tu cenu, že už s ním nikdy nebudu mluvit, ani mu o tu částku neřeknu, aby mi ji vrátil. Raději to zaplatím a nechci s ním mít nic společného“.
Ovčarčin podotkl, že ho El-Talabani nikdy nenapadl, a že rodině vyhrožoval nepřímo. „On tak nikdy neřekl, ale to byste ho musela znát a být s ním často, já jsem s ním byl de facto jednu dobu skoro každý den. On byl paranoický, pořád žil v tom, že ho někdo sleduje, neustále měl kontakty s policií. Já jsem pořád odcházel z kanceláře, chodili za ním policisté, GIBS, všelijaké složky policie. Já jsem v takovém životě nechtěl žít. Předtím dělal dvacet let fotky, dělám je pořád dál, a i za cenu toho, že přijdu o 50 tisíc měsíčně jsem s ním už nechtěl být,“ prohlásil před soudem obžalovaný podnikatel.
Předsedkyně senátu Jaroslava Bartošová se pak Ovčarčina zeptala, proč s El-Talabanim spolupracoval. „Vy jste ho neznal z minulosti?“ položila otázku obžalovanému. „Znal, ale on v té době v těch 90. letech byl normální člověk, v roce 2008 nebo 2009 jsem ho oslovil s LED diodovou obrazovkou a už tím, co jsme udělali LED diodovou obrazovku, tak nám začaly problémy. Dělali jsme nějakou činnost ve spojitosti s arabskou komunitou, to je součást toho stíhání, o kterém jsme na začátku mluvili, kdy ze mě udělal bílého koně, a když jsem mu po nějaké době řekl, že to není tak, jak to mělo být, tak řekl, že ať se o to nestarám, že to je úplně něco jiného, že tomu nerozumím, ať držím basu a jedu dál. Dnes, tak jak jsem tušil, tak z toho mám velký problém,“ prohlásil na margo korunního svědka obžaloby Petr Ovčarčin.
Popsal také, jakým způsobem měl El-Talabani zesilovat tlak na společnosti, které mu měly dávat provize za to, že získaly nějaké zakázky na Brně-střed. „Já jsem panu Talabanimu v garážích IBC řekl, že z té zakázky ta společnost to nezaplatí, protože tam ty peníze nejsou, že rozpočet je špatně spočítán. A on dostal hysterický záchvat a řekl, že si najde podle výpisu, kde ten majitel bydlí, a že tam někoho pošle, nebo že si pro ty peníze pojede. To byl takový první začátek, kdy jsem už nechtěl dál pokračovat s panem Talabanim,“ přiblížil soudu El-Talabaniho aktivity v brněnské úplatkářské kauze.
K předchozím výpovědím a relevanci informací, které El-Talabani poskytl obžalobě, se přidal i další obžalovaný Petr Liškutin: „Pan Talabani zde uvedl, že jsem převzal nějaký úplatek od firmy Uchytil. K tomu chci uvést, že osobně neznám vůbec nikoho z firmy Uchytil, nikdy jsem se s nikým nesetkal a žádný úplatek jsem od nich nepřevzal,“ konstatoval v návaznosti na výslech korunního svědka obžaloby Petr Liškutin.
Podle soudní databáze bylo v brněnské kauze Stoka podáno proti prvoinstančnímu rozsudku dosud 13 odvolání.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
