Dojde-li k zastavení exekuce, má exekutor povinnost provést do 15 dnů od ukončení řízení vymazání z exekuční databáze. Ministerstvo spravedlnosti ale při kontrole exekutora Juraje Podkonického na základě podnětu organizace Člověk v tísni přišlo na to, že u něj vedených exekucí došlo opakovaně k úhradě 1 Kč na splátku jistiny. Exekuční řízení tak nemohlo být zastaveno a pokračovalo dál. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) kvůli tomu nyní na Podkonického podal kárnou žalobu. Podle informací České justice mu hrozí pokuta až 400 tisíc korun.
V červenci 2022 zahájilo Ministerstvo spravedlnosti na základě upozornění organizace Člověk v tísni výkon státního dohledu z moci úřední a současně provedlo kontrolu Exekutorského úřadu Praha 5, soudního exekutora Juraje Podkonického. Upozornění informovalo o možném obcházení zákona z důvodu úhrady jedné koruny. „S ohledem na závažnost pochybení podal 9. února 2023 ministr spravedlnosti Pavel Blažek návrh na zahájení kárného řízení k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl nyní mluvčí resortu Vladimír Řepka. I zaplacení jedné koruny je totiž postačující pro porušení podmínky, že v posledních 3 letech nebylo exekučně nic vymoženo.
Ministr podal kárnou žalobu jen několik dní před uplynutím subjektivní půlroční lhůty letos na začátku února. Podle zjištění České justice navrhuje ministr v kárné žalobě uložit Podkonickému pokutu 400 tis. Kč. Ministerstvo totiž při kontrole zjistilo, že pochybení se může týkat až 8 tisíc případů. Z kapacitních a časových důvodů však ministerstvo bylo schopno provést kontrolu jen u 60 spisů.
V současné době je podle Řepky mimořádná kontrola, zaměřená na postup v exekučních řízeních vedených pro tzv. bagatelní pohledávky, v nichž došlo k úhradě částky ve výši 1 Kč s cílem zmaření zastavení těchto exekucí, již ukončena. Podkonický s výsledkem kontroly nesouhlasil a podal námitky. Těm však podle ministerstva nebylo vyhověno.
Exekutorská komora dnes vzkázala, že Podkonického kárné řízení nebude podrobněji komentovat, a to mimo jiné proto, že nezná detaily případu. „Bez ohledu na skutkový stav věci však lze jen znovu připomenout, jak důležitá je systémovost přijatých řešení a ruku v ruce s tím kvalita právní úpravy. Už při tvorbě novely exekučního řádu Exekutorská komora upozorňovala, že pro věřitele je jednodušší zajistit úhradu plnění exekuce ve výši několika korun než zálohu na další vedení exekuce ve výši 500 Kč,“ sdělila mluvčí stavovské organizace Eva Rajlichová. „Někteří věřitelé skutečně takto postupovat mohou, aby zabránili tomu, že se jimi zahájená exekuce zastaví,“ podotkla.
Bagatelní exekuce
U bagatelních exekucí jako jsou například jízdy „na černo“, kde jistina pohledávky nepřekračuje částku 1500 korun k zastavení podle nedávné úpravy postačí, aby v posledních třech letech nebylo v rámci exekuce nic vymoženo. Pro pokračovaní exekuce musí věřitel zaplatit 500 Kč. Týká se to exekucí, kdy nařízení nabylo právní moci před 1.1.2019. Pokud by byla exekuce zastavena, dostane exekutor 1 050 korun jako kompenzaci za její zastavení.
Ministerstvo k věci již loni obecně uvedlo, že jestliže by třetí osoba plnila proti vůli dlužníka, šlo by o plnění bez právního důvodu, a tedy o bezdůvodné obohacení. Nastalou situaci by dlužník mohl řešit podáním návrhu na zastavení exekuce, zmínil úřad.
Kauza se týká řízení s lidmi, které dluží dvěma společnostem – Tessile ditta a.s. a AQ fin s.r.o. Neznámá osoba údajně na pokladně exekutora zaplatila za každého, po kterém tyto firmy vymáhají pohledávku v v exekuci 1 Kč. Podkonický pak nemusel vyzvat tyto firmy, aby složily zálohu 500 Kč a exekuce nezastavil. Na pokladních dokladech ta osoba nebyla uvedena, až při kontrole Podkonický jeho jméno uvedl. Podle informací České justice se jednalo o člověka napojeného na jednu z firem. Jednalo se tedy o plnění proti vůli povinných, jejichž část se po medializaci kontroly také ozvala a vyjádřila nesouhlas.
Nevstřícnost exekutora při kontrole
U někdejšího šéfa Exekutorské komory Juraje Podkonického ministerstvo provádělo kontrolu opakovaně. Loni měl podle Člověka v tísni podvádět s doručenkami v rámci oddlužovacího projektu milostivé léto. Jeho jméno figurovalo v několika kauzách, exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ho kárně žaloval již v roce 2011 za údajně neoprávněně vedenou exekuci. U kárného senátu ale tehdy ministr neuspěl.
Podkonickému podle informací České justice nyní přitížilo i to, že se ministerští úředníci při kontrole měli potýkat s nepříliš vstřícným přístupem a komplikacemi s čitelností některých předaných materiálů. Podkonický byl navíc v minulosti kárným senátem již dvakrát potrestán, nicméně od posledního kárného řízení s ním uplynula delší než pětiletá lhůta, kárný senát by tak neměl k předchozím opatřením přihlížet. Faktem je, že ministerstvo či soudy uložily v posledních třech letech Podkonickému celkem 13 výtek za různá drobnější pochybení.
Resort spravedlnosti s Podkonickým ohledně tří výtek prohrál soudní spor. Podle Nejvyššího správního soudu ministerstvo v jednom z případů pochybilo a nerespektovalo základní zásady činnosti správních orgánů, když mu trvalo přes rok, než o uložení výtky rozhodlo.
Mluvčí Řepka doplnil, že úřad na Podkonického v minulosti podal celkem šest kárných žalob.
Eva Paseková, Petr Dimun
