Až doposud figurovala Ukrajina mezi bezpečnými zeměmi se třemi územními výjimkami pro Krym, Donbas a Luhansko. Nyní chce ministerstvo vnitra novelou vyhlášky o zemích bezpečného původu vyškrtnout ze seznamu celé území Ukrajiny. Žadatelé o azyl nebudou muset prokazovat, že je Ukrajina země pronásledování, bezprávní a svévolného násilí.
Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o bezpečných zemích původu. Nyní v seznamu bezpečných zemích stále figuruje Ukrajina jako bezpečná země, přičemž „bezpečí“ se týká západu a středu území. Územní výjimky označují jako nebezpečné teritorium, které není pod kontrolou státu Krym, Donbas a Luhansko. Nově bude mezi nebezpečné země zařazena celá Ukrajina.
Tento koncept bezpečné země s výjimkami navíc z české iniciativy čeká na projednání u Soudního dvora EU: „V současné době je před Soudním dvorem EU vedeno řízení, které se mimo jiné týká územních výjimek v určení bezpečné země původu. Soudní dvůr EU by měl odpovědět, zda je souladné s právem EU, pokud je určitá třetí země zařazena na národní seznam bezpečných zemí původu s výjimkou určitého území. Jedná se o otázky položené správním soudem České republiky,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele vyhlášky.
Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.
ČR uplatňuje princip non-refoulment dlouhodobě
Ministerstvo to označuje za čistě formální záležitost: „S ohledem na vojenskou agresi vojsk Ruské federace vůči Ukrajině, která na Ukrajině probíhá od 24. února 2022 je třeba (formálně) vypustit Ukrajinu z národního seznamu bezpečných zemí původu. Je třeba zdůraznit, že se jedná o čistě formální krok, neboť koncept bezpečné země původu není vůči žadatelům o udělení mezinárodní ochrany z Ukrajiny od 24. února 2022 aplikován s ohledem na tamější situaci válečného konfliktu,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Vyškrtnutí země ze seznamu bezpečných zemí má význam pro žadatele o azyl a mezinárodní ochranu. Ministerstvo vnitra a správní soudy však už dlouhodobě uplatňují princip „non refoulment“ podle Ženevské úmluvy. Koncept Ukrajiny jako bezpečné země od 24. února 2022 skutečně neuplatňují, jak uvádí vnitro. „U žadatelů o azyl bez azylových důvodů začaly soudy uplatňovat pravidlo nevracení non-refoulement. Dříve zamítnuté žádosti kvůli odporu k ukrajinské armádě, chudobě a poměrům v zemi vrací soudy k řízení ministerstvu vnitra,“ uvedla Česká justice už loni v květnu.
Kromě toho například trestané osoby, které by za normálních okolností byly deportovány, jsou v ČR strpěny a úspěšně o svůj statut žalují ministerstvo vnitra, jak Česká justice rovněž informovala.
Po vyškrtnutí Ukrajiny ze seznamu bezpečných zemí tyto spory odpadnou, neboť nelze vyhostit osobu do země, která je úředně prohlášena za nebezpečnou a žadatel o azyl to nemusí před úřadem prokazovat: „Platí, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který pochází z bezpečné země původu, může zejména při pohovoru prokázat, že v jeho konkrétním případě zemi původu za bezpečnou považovat nelze,“ popisuje důvodová zpráva postup azylového řízení.
Bezpečná země? Bez mučení, pronásledování a bezprávní
Jak se země ocitne na seznamu bezpečných nebo nebezpečných zemí? Stát k tomu používá zprávy a instrukce EU, Rady Evropy, OSN. „Samotný právní základ národních seznamů lze nalézt v čl. 36 – 39 procedurální směrnice,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice 2011/95/EU, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,“ cituje ministerstvo vnitra přílohu směrnice.
O azyl požádalo ke 31. prosinci 2022 celkem 280 Ukrajinců, jak vyplývá ze zprávy ministerstva vnitra o migraci za 4. čtvrtletí loňského roku. Tzv. dočasných ochran podle speciálního zákona bylo k témuž datu Ukrajincům vydáno 473 216, jak Česká justice také informovala.
Kromě vyškrtnutí Ukrajiny ze seznamu bezpečných zemí navrhuje vnitro naopak zařadit na tento seznam Arménii a Velkou Británii. Zatímco u Velké Británie jde o formalitu po brexitu, Arménii vyhodnotilo ministerstvo zahraničí. „Arménie je členem Rady Evropy od roku 2001 a dosud podepsala a/nebo ratifikovala celkem 81 úmluv a protokolů této organizace, zejména Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (2001, 2002),“ uvádí mimo jiné v rozsáhlé stati o Arménii důvodová zpráva.
Irena Válová
