Česká vláda už nebude schvalovat každou jednotlivou investiční pobídku pro nové projekty v oblasti průmyslu a služeb. Sporné ustanovení, které do zákona přidala v roce 2019 vláda Andreje Babiše, prodlužovalo schvalování pobídek a snižovalo zájem investorů o Českou republiku. Jenže i nová podoba zákona má kritiky v řadách expertů a byznysmenů.
Koaliční vláda premiéra Petra Fialy ve středu projedná novelu zákona o investičních pobídkách a spolu s tím i změnu nařízení vlády číslo 221/2019 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Zásadní změnou je zrušení povinnosti ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku.
Od změny legislativy před čtyřmi roky vláda individuálně schvalovala 38 projektů, ze kterých 21 projektů zamítla. Podle kritiků bylo rozhodování ministrů netransparentní, všech 38 projektů předložených ministerstvem průmyslu totiž splňovalo předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách. Další problém souvisí s časovou náročností posuzování a schvalování pobídek.
Jak Ekonomickému deníku sdělil expert na zahraniční investice Ondřej Votruba, který je od loňského července výkonným ředitelem Sdružení pro zahraniční investice – AFI, schvalováním na vládě se celý proces neúměrně protáhl. Zatímco do roku 2018 trvalo schvalování investiční pobídky v průměru 134 dny, po změně zákona už to bylo 309 dnů. Výsledkem byl pokles zájmu zahraničních investorů o umístění nového závodu v České republice.
Jen částečná oprava mizerné legislativy
Podle vyjádření Ondřeje Votruby však novela zůstala jen napůl cesty k původnímu stavu. Vláda sice už nebude schvalovat menší pobídky v podobě daňových úlev, avšak projekty, které zahrnují pobídky na tvorbu pracovních míst a kapitálovou investici, má nadále schvalovat. „Další komplikací je jakési právo veta, které si prosadilo ministerstvo financí pro sebe a tři další ministerstva. Ta získají možnost zamítnout udělení pobídky podle v tuto chvíli zcela nejasných kritérií, což zvyšuje právní nejistotu pro investory,“ upozornil Ondřej Votruba.
Proti takovému právu veta se již dříve vyslovila část účastníků mezirezortního připomínkového řízení. Většina uplatněných připomínek byla akceptována nebo vysvětlena. Nepodařilo se vypořádat zásadní připomínku Unie zaměstnavatelských svazů, která trvá na svém nesouhlasu s dalším zpřísňováním podmínek podpory, například v podobě práva veta. Změna nařízení vlády je proto předkládána s rozporem.
Ondřej Votruba poukázal ještě na jedno slabší místo nové legislativy. Limity pro požadovanou výši přidané hodnoty jsou nastaveny poměrně přísně. Nejmírnější režim se bude týkat jen okresů s mírou nezaměstnanosti nad 7,5 procenta. Tak vysoký podíl lidí bez práce dnes vykazuje pouze jeden jediný okres – Karviná.
Kontroverzní novela zákona o investičních pobídkách (více o ní ve zprávě zde) nabyla účinnosti v září 2019. Podle autorů měla zacílit investiční pobídky na projekty s vyšší přidanou hodnotou nebo s aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje. Zatímco dříve vznikl nárok na pobídky (třeba ve formě slevy na dani ze zisku) automaticky po splnění podmínek daných zákonem a nařízením, po novele musí každou jednotlivou pobídku odhlasovat ministři.
David Tramba, Ekonomický deník
