ÚOHS možná získá právo využívat v řízeních o kartelech policejní odposlechy

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) možná získá právo využívat v řízeních o kartelech policejní odposlechy nebo záznamy ze sledování lidí. Předpokládá to pozměňovací návrh poslanců Evy Decroix a Marka Bendy (oba ODS), který se ve Sněmovně zřejmě dostane do vládní novely zpřesňující požadavky na fungování antimonopolního úřadu a na jeho zástupce. ÚOHS nyní s takovými důkazy nakládat nesmí a podle zdůvodnění úpravy sám většinou není schopen zjistit skutečnosti, aby mohl vést přestupkové řízení.

Trestní právo ohledně kartelových dohod postihuje výhradně jednotlivce. Antimonopolní úřad pro stejné prohřešky vyšetřuje firmy pro podezření z přestupku, za který může uložit sankci až deset procent z jejich obratu za poslední ukončené účetní období. Za kartelové dohody ve veřejných zakázkách může úřad uložit až tříletý zákaz plnění zakázek. Odposlechy by mohly úřadu pomoci zjistit například vzájemné vazby mezi soutěžiteli, rozsah ovlivnění trhu zakázanými praktikami a obsah utajovaných dohod, stojí v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu. Ten už podpořil a přijal za svůj sněmovní hospodářský výbor.

„V současné době dochází k situacím, kdy stát má důkazy o kartelových dohodách, ale orgány činné v trestním řízení je nemohou potrestat, protože nedokážou prokázat subjektivní stránku trestného činu. Postupují tyto důkazy úřadu, který je ovšem v řízeních o kartelech nemůže využít, protože k tomu nemá zákonné oprávnění,“ sdělil mluvčí ÚOHS Martin Šanda. Antimonopolní úřad by přitom podle něho takové kartely potrestat mohl, protože v soutěžním právu mají právnické osoby objektivní odpovědnost.

Obdobná právní úprava byla ve hře už v minulosti, nynější návrh je užší. „Úřad by mohl využít záznamy odposlechů jako důkazy pořízené policií pouze u budoucích případů, a to čistě jako pasivní příjemce policií zajištěného záznamu výhradně u případů trestných činů proti hospodářské soutěži,“ sdělil Švanda.

Vládní novela o ochraně hospodářské soutěže vychází z unijní směrnice s cílem, aby uplatňování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nevedlo k jinému výsledku než při použití evropského práva. Upravuje také ochranu identity oznamovatelů možného protisoutěžního jednání.