Muž, který tvrdí, že je nemajetný bezdomovec, podal k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) svojí datovou schránkou už 1 500 stížností. Soud mu proto jako zkušenému stěžovateli odmítl ustanovit zástupce. Otázky, kde tráví čas, odkud přistupuje do datové schránky a kde nabíjí mobil, shledal soud opodstatněnými. Muž žádá o osvobození od soudních poplatků, ale odmítá prokázat nemajetnost.
V tomto případě je stěžovatel ve sporu s ministerstvem vnitra a požádal Městský soud v Praze o osvobození od soudních poplatků. Po zamítnutí žádal v kasační stížnosti o ustanovení zástupce.
Podle Nejvyššího správního soudu však musí být k ustanovení zástupce splněny současně dvě podmínky: Žadatel musí být bez prostředků a předseda senátu musí mít ustanovení zástupce „za nezbytné“ kvůli právní složitosti.
Vzhledem k mužově rozsáhlé stěžovatelské činnosti neshledal NSS ustanovení zástupce v kasační stížnosti nezbytným. Předně problematika soudních poplatků podle soudu zvláštní složitost nevykazuje, naopak jde o věc jednoduchou, k níž právní pomoc není třeba.
Kromě toho Nejvyšší správní soud „nepochybuje“, že muž je díky své rozsáhlé stěžovatelské praxi schopen sám formulovat kasační námitky. „Ostatně, stěžovatel figuruje jako účastník (stěžovatel) ve více než 1 500 řízeních vedených u zdejšího soudu; tato skutečnost podporuje úvahu, že přinejmenším v otázce poplatkové povinnosti již získal komplexní představu o tom, o jaké údaje a argumenty musí tuto žádost opírat,“ uvedl NSS, který návrhu nevyhověl pro nesplnění zákonných podmínek.
Jak vstupuje nemajetný dlužník do datové schránky?
Konkrétní kasační námitky se týkaly rozhodnutí Městského soudu v Praze, který „šetřil“ majetkové poměry muže kvůli žádosti o osvobození od soudních poplatků. Jenže stěžovatel podle soudu své majetkové poměry nedoložil a nemajetnost neprokázal. Nevěrohodnost nebo neúplnost tvrzení žadatele ale vylučuje vyhovění takové žádosti, vysvětluje NSS.
„Stěžovatel uvedl, že nemá žádné výdaje na bydlení, neboť je bez obydlí a ubytování. Přiznal existenci dluhů, jejichž strukturu a výši však nezná. U výdajů za stravování sdělil, že je nelze vyčíslit. Ostatní výdaje (spotřební zboží, jízdné atd.) dle něj nepřesahují výši jeho jediného měsíčního příjmu. Přiložil rovněž potvrzení o invaliditě. Jediný příjem stěžovatele představuje příspěvek na živobytí, který doložil poštovní poukázkou s datem 13. 10. 2022 na částku 4 620 Kč. V závěru prohlášení stěžovatel oznámil, že nepřiznává irelevantní údaje, jako např. nepravidelná místa připojení k elektřině a k mobilnímu webu,“ cituje Nejvyšší správní soud, co o sobě muž sdělil.
Na to mu ale Městský soud v Praze položil doplňující otázky: „Stěžovatele konkrétně vyzval, aby vysvětlil, kde tráví čas, kde si nabíjí svůj počítač, vstupuje do své datové schránky a tiskne dokumenty,“ shrnuje NSS.
Soud: Prokázat majetkové poměry musí žadatel o dobrodiní
Muž ovšem tvrdí, že jeho majetkové poměry jsou městskému soudu známy, a proto není třeba je dokládat. Požadované údaje označil za irelevantní „Povinnost tvrdit a prokazovat své majetkové poměry tíží účastníka řízení, soud je nezjišťuje z úřední povinnosti,“ upozornil ovšem Nejvyšší správní soud s tím, že poměry lidí nejsou neměnné. Proto není možné, aby soud rezignoval na zjišťování poměrů žadatele o „dobrodiní“.
„Pokud jde o doklady o příjmech a nákladech za posledních 6 měsíců, nepovažuje Nejvyšší správní soud výzvu za nepřiměřenou. Stěžovatel totiž doložil pouze jedinou poštovní poukázku vztahující se k měsíci říjnu 2022. Je-li z okolností zřejmé, že stěžovatel se soudem ve stovkách případů komunikuje elektronicky a svá podání formuluje pomocí počítače, nepovažuje Nejvyšší správní soud za neopodstatněné požadování údajů o tom, kde stěžovatel, jenž je podle svých slov nemajetný a bez domova, tráví čas, kde nabíjí svůj počítač či kde z něj vstupuje do datové schránky,“ ztotožnil se NSS s přístupem Městského soudu v Praze.
Podle NSS jestliže ve svém prohlášení stěžovatel neuvedl, že by vlastnil jakýkoli hmotný majetek, avšak zároveň v žalobě uváděl, že se do datové schránky pokoušel přihlásit z počítače, nebylo od městského soudu iracionální tázat se, přes jaký počítač a odkud do datové schránky vstupuje. Jde o ověření věrohodnosti tvrzení, uvedl NSS.
Kde tiskne papíry? Nikde, posílá je datovou schránkou.
Muž měl soudu také sdělit, z jakého důvodu mu není vyplácen invalidní důchod, což měl doložit příslušným rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, uvádí dále v rozhodnutí o kasační stížnosti NSS. V tom se ale Nejvyšší správní soud s Městským soudem v Praze neshodl.
„Krajský soud nevysvětlil, z jakých důvodů požadoval informaci o příčině nevyplácení invalidního důchodu, resp. proč pro posouzení poměrů stěžovatele nepostačovalo jím předložené potvrzení, ze kterého vyplývalo, že důchod nepobírá. Proto Nejvyšší správní soud považoval tento požadavek městského soudu pro účely posouzení důvodnosti žádosti o osvobození od soudních poplatků za zbytný,“ stojí v rozhodnutí o kasační stížnosti.
Rovněž otázku Městského soudu v Praze, kde muž tiskne dokumenty, shledal NSS za nepatřičnou, neboť muž nic netiskl. „Naopak v případě otázky týkající se tisku dokumentů má Nejvyšší správní soud za to, že městský soud tento údaj požadovat neměl, neboť stěžovatel v řízení o žalobě žádný tištěný dokument nepředkládal,“ uvedl Nejvyšší správní soud doslova.
Na závěrech Nejvyššího správního soudu to však nic nezměnilo a kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.
Irena Válová
