Sexuální obtěžování považuje ČAK za závažné kárné provinění, říká Monika Novotná

Na svém únorovém zasedání projednalo a schválilo představenstvo České advokátní komory (ČAK) Metodiku k přijímání a projednávání podnětů týkajících se sexuálního obtěžování. Na to, proč byla Metodika přijata, jaký je cíl vedení Komory v oblasti potírání škodlivého typu jednání v advokacii, i na to, kdy bude spuštěna „služba“ pro oběti takového jednání, se Advokátní deník zeptal jedné z iniciátorek přijetí Metodiky, místopředsedkyně představenstva ČAK Moniky Novotné.

Téma sexuálního obtěžování rezonuje ve společnosti již delší dobu. Hnutí #MeTo odstartovalo již v roce 2006 a v posledních letech nabralo na intenzitě. Co, resp. které případy byly onou pomyslnou poslední kapkou, jež odstartovala v představenstvu ČAK jednání o formulaci Metodiky k přijímání a projednávání podnětů týkajících se sexuálního obtěžování, a kdo byl jejím iniciátorem?
Podněty k zavedení této metodiky přišly zvenčí, od advokátek a koncipientek, které se s nevhodným jednáním kolegů setkaly a které vyjadřovaly obavy z dopadů, jež by případná stížnost na takové jednání měla na jejich profesní budoucnost nebo úspěch u advokátních zkoušek. Tato obava je samozřejmě lichá, Česká advokátní komora nikdy nekryla jednání, které označujeme za sexuální obtěžování nebo jiné nátlakové jednání. Uvědomily jsme si však společně s Hanou Gawlasovou a Lucií Dolanskou Bányaiovou, že poškozené kolegyně, případně poškození kolegové, se mohou cítit nejistě a v terminologii trestního práva mohou být považovány/i za zranitelné oběti. Touto Metodikou jsme tedy chtěli dát najevo, že sexuální obtěžování považujeme za závažné kárné provinění a hodláme poškozeným zajistit adekvátní ochranu.

S ohledem na to, co jste zmínila, řešili jste již – a to jak u koncipientek/koncipientů a advokátek/advokátů či zaměstnanců Komory – případy jednání, které by mohlo spadat do kategorie „sexuální obtěžování či šikana“? Anebo je Metodika pouze jakýmsi preventivním krokem?
Bohužel Kontrolní rada ČAK již některé případy řešila, ale naštěstí se jedná jen o jednotky stížností. Nepředpokládám ani, že by se po zveřejnění Metodiky nějak masivně rozšířilo oznamování nevhodného chování advokátů. Na druhou stranu nemůžeme zavírat oči ani před těmi jednotkami případů. Zveřejněná Metodika pak může mít samozřejmě i preventivní účinky – Komora tím dává jednoznačně najevo, že sexuální obtěžování do advokátních kanceláří nepatří a může být postihováno jako kárné provinění.

V Metodice se uvádí, že koncipienti/koncipientky a advokátky/advokáti, kteří se dopustí takového jednání, se zároveň dopustí závažného porušení stavovských předpisů a kárného provinění. Projeví se to na trestu, myslím tím, zda by se teoreticky mohl trest lišit, být přísnější, u této kategorie „hříšníků“ než u jiných kárných provinění?
Metodika rozhodně není nařízením, jak by měla Kárná komise odpovědné advokáty trestat, to by bylo nepřípustným zásahem do její pravomoci. Spíše se snažíme vysvětlit, že jsou určité mantinely jednání s kolegy a podřízenými, které považujeme za nepřekročitelné, a že Komora rozhodně nemá snahu tzv. zamést nějaké konkrétní případy pod koberec.

Metodika byla přijata na únorovém zasedání představenstva. Jak vím, je pro členy vedení Komory s ohledem na téma, které velmi citlivě vnímají, zásadní. Z jednání vyplynulo několik úkolů týkajících se vzniku anonymní důvěrné linky a e-mailu, proškolení pověřených osob atd. V jakém časovém horizontu bude „služba“ připravena tak, aby byla plně funkční? Odkdy ji bude možné využívat?
Domluvili jsme se na tom, že pro poškozené bude zřízena telefonní linka a e-mailová adresa, na kterou se budou moci obracet i anonymně. Kontaktní osobou přitom bude paní JUDr. Irena Schejbalová, místopředsedkyně Kontrolní rady. Ta bude tím, na koho se poškození mohou obrátit, když si nebudou jisti, jak mají postupovat, jaké podklady si mají zajistit. Na e-mailovou adresu bude možné podat i stížnost. Telefonní linka je již zavedena, e-mailová adresa též. V tomto okamžiku už tedy vše funguje.

Mohlo by vás zajímat

Digitalizace bez alternativy může vést k porušení práva na spravedlivý proces, píše zmocněnkyně

A jak bude probíhat následný proces projednání stížnosti, jaké orgány k projednání budou příslušné a budou mít nějaké časové limity na projednání a rozhodnutí?
Jak jsem již uvedla, stížnost bude možné podat e-mailem na stanovenou adresu, samozřejmě též písemně na adresu České advokátní komory nebo do datové schránky ČAK. Podání stížnosti na stanovený e-mail zabezpečí, že se o ní dozví v počátku jen úzký okruh lidí, tedy v první řadě paní JUDr. Schejbalová. Podklady pro Kontrolní radu připravuje Kontrolní oddělení ČAK, stížnost tedy bude postoupena Kontrolnímu oddělení, kde ji bude vyřizovat jen vedoucí tohoto oddělení, paní JUDr. Střížová. Ta může prověřením pověřit dalšího advokáta, ale pouze jedinou konkrétní osobu. Kontrolní oddělení připraví všechny podklady a předá spis Kontrolní radě, která posoudí, zda je na místě podat kárnou žalobu. Následně bude věc řešit kárný senát, a je zde opět snaha, aby tyto záležitosti řešil vždy jediný senát. Ten posoudí, zda jde o kárné provinění, a pokud ano, uloží odpovídající kárné opatření.

Spisy tohoto charakteru by měly být uchovávány odděleně od tzv. běžných stížností tak, aby byla 100% zachována zvláštní důvěrnost informací, které jsou v nich obsaženy. Jak to Komora zajistí? A jak tvrdý postih hrozí v případě porušení důvěrnosti?
Mechanismus projednávání stížnosti jsem již popsala. Tento mechanismus má zajistit, aby se se stížností seznámil co nejmenší počet lidí a aby byla respektována ochrana poškozeného. Porušení důvěrnosti ze strany advokáta, který se účastní projednávání věci, ať jako člen Kontrolní rady nebo jako člen Kárné komise, by samozřejmě mohlo být kárným proviněním a opět by mu tedy hrozilo kárné opatření.

Chtěla byste na závěr za vedení České advokátní komory něco vzkázat členům a zaměstnancům ČAK a koncipientkám/koncipientům?
Především pevně věřím, že pravidla slušného, kolegiálního chování, vzájemné úcty a respektu, jsou vlastní drtivé většině advokátů a advokátek, a i nadále bude nevhodné chování, nebo dokonce sexuální obtěžování, ojedinělé. Přesto, pokud se advokáti, koncipienti nebo zaměstnanci Komory cítí být poškozenými takovým jednáním, mohu je ujistit, že jejich stížnosti bude věnována náležitá péče a že se rozhodně nemusí obávat, že by jejich stížnost mohla nějak negativně ovlivnit jejich profesní budoucnost v České advokátní komoře.

Metodiku k přijímání a projednávání podnětů týkajících se sexuálního obtěžování a šikany advokátními koncipienty, advokátními koncipientkami, členy a zaměstnanci ČAK naleznete ZDE.

Advokátní deník