Senát na rozdíl od sociálního výboru nepodpořil rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v boji proti diskriminaci, neboť jejich dodržování nebude moci vynutit. Horní komora o tom dnes rozhodla po poměrně obsáhlé debatě těsnou většinou, která se ve shodě s vládou přiklonila ke stanovisku senátního evropského výboru k návrhům Evropské komise.
Požadavek unijního návrhu, aby ombudsman prováděl nestranná šetření patrně i v soukromoprávních vztazích a zároveň vystupoval před soudy na straně obětí diskriminace, je podle Senátu neslučitelný s požadavkem jeho nestrannosti a nezávislosti. Navrhované pravomoci by měly umožnit členským zemím, aby zachovaly rozdělení pravomocí například mezi ombudsmana a inspekční instituce.
Senát ve shodě s vládou odmítl nejasně formulovanou pravomoc ombudsmana zahájit soudní řízení za účelem řešení strukturální a systematické diskriminace, protože návrh Evropské komise postrádá bližší specifikaci těchto řízení, takže by umožňoval výklad narušující ústavní principy dělby moci. Senátní sociální výbor požadoval, aby ombudsman měl možnost přispívat stanovisky do soudních řízení, podávat žaloby v případech významné systémové diskriminace a účastnit se řízení ve veřejném zájmu.
Státy EU mají podle návrhů směrnic vytvořit lidskoprávní instituci pro rovné zacházení, která by byla nezávislá na vnější kontrole a měla by mít právo vydávat závazná rozhodnutí podobně jako orgány výkonné moci. Podle kabinetu je to protismyslné. Směrnice by podle něj neměly obsahovat například detailní požadavky na strukturu navrhované instituce.
Vláda Sněmovně předložila novelu antidiskriminačního zákona, podle níž by měl ombudsman v budoucnu pomáhat pracovníkům ze zemí EU a jejich rodinným příslušníkům proti případné diskriminaci v Česku. Novela počítá s tím, že by poskytoval metodickou pomoc při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace. Bude také zveřejňovat zprávy a vydávat doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů EU. Podle vlády by tento úkol nemohly vykonávat jiné úřady, protože by nenaplnily požadovanou míru nezávislosti. Rozšíření pravomocí ombudsmana je podle vlády také úspornějším řešením než zřízení nového úřadu.
Návrh zákona počítá s tím, že kancelář veřejného ochránce práv zřídí kvůli této problematice sedm nových pracovních míst. Tři noví zaměstnanci budou mít na starosti osvětu a výzkum, další tři budou vypracovávat analýzy a sedmý člověk bude mít na starosti vnitrostátní i mezinárodní spolupráci. Všichni budou muset mít magisterské vzdělání v oboru právo. Ročně by to mělo znamenat navýšení nákladů asi 4,5 milionu korun.
Hlavním úkolem ombudsmana je ochrana občanů proti byrokracii státu. Nesmí vstupovat do soukromých sporů, ale může poukazovat na pomalý postup státních institucí v nejrůznějších kauzách, vyzývat je k nápravě jejich chybných či nedostatečných rozhodnutí nebo navrhovat zákonodárcům úpravu zákonů tak, aby měla veřejnost větší právní jistoty. Ve Sněmovně leží i další návrh zákona, který by měl ombudsmanovi například umožnit podávat veřejné žaloby proti diskriminaci nebo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů.
(čtk)
